Ceny zboží a energií v Evropské unii nadále rostou. Evropská centrální banka se proto rozhodla zavést rekordní navýšení úrokových sazeb. Chce tím zpomalit rostoucí inflaci v 19 státech patřících do eurozóny. Zdraží tím půjčky, čímž donutí banky, investory i domácnosti, aby méně utráceli a šetřili. Zároveň tím ale zvýší riziko ekonomické recese. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Ve státech eurozóny začnou platit vyšší úrokové sazby. Naposledy je Evropská centrální banka (ECB) navýšila v červenci, kdy tak učinila poprvé po 11 letech. Nyní však oznámila rekordní navýšení všech svých sazeb o 0,75 procenta. Zároveň varovala, že úrokové sazby nejspíše opět zvedne v říjnu, a to o 0,5 procenta. Snaží se tím zpomalit rostoucí inflaci, a tím pádem snížit ceny energií a zboží v zemích eurozóny, píše BBC.
„Nemohu snížit ceny energií. Nemohu velké hráče tohoto světa přesvědčit, aby zlevnily plyn. Nedokáži zreformovat trh s elektřinou,“ zdůvodnila změnu v politice ECB její prezidentka Christine Lagarde. Klíčovou vkladovou sazbu určující hodnotu, kterou zaplatí na vkladech, navýšila banka z 0 na 0,75 procenta. Sazbu refinancování ovlivňující výši půjček ostatních bank zase zvedla z 0,5 na 1,25 procenta. Usiluje tím o zdražení půjček, aby donutila banky a domácnosti méně utrácet a tedy šetřit.
Today we took our latest monetary policy decisions:
— European Central Bank (@ecb) September 8, 2022
🔵We raised our interest rates by 0.75 percentage points – a major step to make sure inflation returns to our 2% target
🔵More steps will follow. They will depend on how the inflation outlook developshttps://t.co/VzjZYy6qPo pic.twitter.com/8HhFNQdzJA
Evropská centrální banka navýšením úrokových sazeb sleduje politiku svých zahraničních protějšků ve Spojených státech amerických a Velké Británii. Spolu se snahou dostat inflaci ze současných 9,1 procenta na 2 procenta však zároveň zvyšuje rizika ekonomické recese. Musí tak balancovat mezi tlumením inflace a vyhýbání se přílišným ekonomickým rizikům. V posledních měsících přitom euro spadlo na téměř stejnou hodnotu jako má dolar, čímž způsobilo navýšení cen importů do eurozóny.
Do roku 2024 chce ECB dostat inflaci na 2,3 procenta
„Máme cíl a jasnou misi. Máme ale také ohromně vysoká čísla inflace, nadále nejsme na vytyčeném cíli, a musíme proto jednat,“ okomentovala podle serveru The Guardian situaci Christine Lagarde. Podle ní by se měla letos inflace ustálit na hodnotě 8,1 procenta. Pokud vše půjde dle představ ECB, spadne v roce 2023 na 5,5 procenta a roku 2024 se ještě více propadne na 2,3 procenta. Kdyby se ale Rusko rozhodlo Evropskou unii od dodávek plynu odpojit úplně, hrozí okamžitá recese a zavedení přídělového systému plynu.
Ceny zboží i energie vyletěly vzhůru po začátku války na Ukrajině. Předtím už se navíc pomalu zvyšovaly kvůli rychlé obnově světových ekonomik po lockdownech zavedených kvůli šíření Covidu-19. Podle serveru CNBC měly vliv na ekonomiku také problémy s dodavatelskými řetězci nebo dopady klimatické změny, například čím dál větší sucho a vedro. Navyšování úrokových sazeb je pak pro ECB naprosto opačná politika, něž kterou prosazuje od roku 2014, kdy se rozhodla držet sazby v minusu.