Vzpomínáte si na snímek Marťan, kde astronaut z NASA Mark Watney na Marsu pěstoval rostliny, aby přežil? Nové laboratorní experimenty ale ukazují, že pěstování plodin na rudé planetě bude mnohem těžší, než jen pohnojit půdu vlastními výkaly jako ve filmu.
Vědci se pokoušeli v laboratoři pěstovat v imitaci půdy z Marsu salát a modelovou rostlinu Arabidopsis thaliana. Půda byla „vyrobena“ z materiálů získaných na Havaji a v Mohavské poušti, u kterých zjistili, že jsou podobné vzorku odebranému z Marsu. Jeden vzorek půdy byl dokonce vyroben od nuly za použití vulkanické horniny, jílů, solí a dalších chemických přísad pozorovaných roverem Curiosity NASA na rudé planetě. Rostliny byly kultivovány při 22° C a vlhkosti asi 70 procent a vše se odehrávalo za řízeného osvětlení. Obě dvě rostliny přežily v přírodních půdách podobných té marsovské, pokud byly hnojeny, ale ani jedna nevyklíčila v syntetické půdě.
Půda na Zemi je totiž plná mikrobů a dalších organických látek, které pomáhají rostlinám růst, ale půda na Marsu je v podstatě jen drcená hornina. Plánem tedy bylo vypěstovat rostliny pomocí hydroponie (pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku) a do půdy je přenést. I poté ale rostliny během týdne uhynuly.
Podezření padlo na vysoké pH, které bylo přibližně 9,5. Po přidání kyseliny sírové se pH snížilo na 7,2 a transplantované sazenice přežily o týden více.
Tým poté ale narazil na další problém – chloristan vápenatý. Tato toxická sůl se totiž během nedávných pozorování ukázala jako součást povrchu Marsu, a to asi ze 2%. Ve chvíli, kdy tým biochemika Andrewa Palmera tuto látku do půdy přidal, ani jedna z rostlin nerostla.
Řešením by mohly být bakterie, které se chloristanem živí a produkují kyslík. Pokud by byly vzaty ze země na Mars mohla by se tím vyřešit toxicita půdy a zároveň by možná mohly pomoci vytvořit dýchatelný kyslík pro astronauty. Dle vědců ale samozřejmě bude záležet na tom, kde přesně se astronauti usadí a jaká bude geologie a chemie půdy.
Jiný tým vědců se pokoušel zjistit, jaký může mít tato různorodost vliv na potenciální budoucí farmaření. Geochemička Laura Fackrell z University of Georgia v Aténách a její kolegové vytvořili pět různých druhů půdy, jejichž složení bylo založeno na pozorování povrchu Marsu z roverů Curiosity, Spirit a Opportunity, kosmické lodě Mars Global Surveyor a z Mars Reconnaissance Orbiter.
Nyní vědci provádějí experiment s růstem rostlin v těchto půdách. Doposud nejlépe rostla rostlina zvaná Vigna aconitifolia, která má podoboné nutriční hodnoty jako sója, ale je odolnější vůči suchu.
Experimenty by tak mohly zjistit, jaké chemické koktejly pomáhají rostlinám (a jakým rostlinám) potenciálně přežít na Marsu.
