Praha 27. března 2025 (PROTEXT) – Daleko rychlejší postup instalace nových fotovoltaik na budovách měst a obcí čekají v nadcházejících měsících odborníci z energeticko-konzultační společnosti PKV. Fotovoltaiku o výkonu nad 50 kWp má aktuálně 3,5 procenta měst a obcí v Česku. Zájem o ni ale deklaruje až 36 procent. Výraznému zrychlení tempa instalací nahrává fakt, že po zhoupnutí cen energií spojeném s válkou na Ukrajině začaly města i obce přemýšlet daleko strategičtěji a nechaly si vypracovat místní energetické koncepce. Z nich vychází fotovoltaika jako jedno z nejhospodárnějších řešeních a perspektivní je i díky novým možnostem komunitní energetiky. Z interních dat PKV nasbíraných od zástupců několika set měst a obcí navíc plyne, že 18 procent už má projekt solární elektrárny v běhu, takže hotovo budou mít v horizontu měsíců.
Velké zrychlení se ukazuje už jen v posledních několika měsících, a to navzdory zimnímu počasí, které stavebním pracím nenahrává. „Aktuální čísla ukazují, že z více než 6 tisíc měst a obcí v Česku má ke konci února fotovoltaiku nad 50 kWp 3,5 procenta z nich, což je ale o celé jedno procento víc než v listopadu loňského roku. Znamená to, že jen v průběhu zimy se na tuzemské poměry instalovalo v masivní míře,“ dává kontext Ivan Korolov, specialista PKV na komunální energetiku.
V ideálním případě se solární elektrárny staví na základě předtím vypracované místní energetické koncepce, která hodnotí energetiku obce jako celku, a na tomto podkladu se pak navrhují vylepšení a úsporná opatření. V Česku má koncepci hotovou asi 800 měst a obcí, přičemž 100 z těchto strategických dokumentů vytvářelo právě PKV. 18 procent obcí navíc deklaruje, že už fotovoltaiku mají v přípravné fázi.
„Znamená to, že jejich elektrárny budou hotové v horizontu maximálně dvou let. Z našeho interního výzkumu mezi klienty ale plyne, že zájem o ně má asi 36 procent obcí. Nahrát by tomu mělo i to, že od 1. července bude možné žádat o dotace ze schématu RES+ Modernizačního fondu,“ vysvětluje Korolov, podle jehož slov by obce s žádostmi neměly váhat. Stát už totiž deklaroval, že do budoucna se štědrost podpory jednotlivých projektů bude snižovat.
Rostoucí množství solárních elektráren bude impulsem i pro ještě větší rozvoj komunitní energetiky. Pro tu je v Česku aktuálně všechno legislativně připraveno a úkol je právě na obcích, aby dobudovaly infrastrukturu. „Z pohledu hospodaření je ideální mít fotovoltaiku na budovách, které mají nejvyšší spotřeby a přetoky sdílet, a to třeba i firemnímu sektoru. Velmi perspektivní je to ve městech, které mají dopravní podniky, protože vyrobená elektřina se vždy spotřebuje, výroba bude výhodná a města si zvýší svoji soběstačnost. Obecně, energetická soběstačnost není o tom, že si energii dovedu vyrobit, ale o tom, jak s ní ekonomicky smysluplně naložit,“ podotknul Korolov, který už vyhlíží další milník v komunitní energetice. Od poloviny roku 2026 by mělo být totiž kromě elektřiny možné sdílet i teplo.
Zdroj: PKV
