V gruzínském parlamentu dnes složil přísahu a byl inaugurován prezidentem kritik Západu Michail Kavelašvili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice volby bojkotovala. Dosavadní prezidentka Salome Zurabišvili, kterou vybrali v roce 2018 v přímé volbě Gruzínci, zvolení svého nástupce už dříve zpochybnila vzhledem k tomu, že nynější parlament pokládá za nelegitimní. Dnes se označila za jedinou legitimní hlavu státu, ale uvedla, že prezidentský palác opustí, napsaly agentury Reuters a AFP.
„Zůstávám jedinou legitimní hlavou státu,“ řekla Zurabišvili tisícům lidí, kteří se sešli před sídlem hlavy státu, kde čekali na její projev. „Opustím prezidentský palác a budu stát po vašem boku, se mnou zůstane legitimita, vlajka a vaše důvěra,“ prohlásila Zurabišvili podle AFP. Prozápadní prezidentka dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou v zemi nové parlamentní volby.
⚡️ Anti-Western Kavelashvili sworn in as Georgia's president, pro-EU Zourabichvili disputes legitimacy.https://t.co/W0t0tpuKSl
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 29, 2024
Kavelašvili složil přísahu během parlamentního ceremoniálu krátce po projevu Zurabišvili, napsala AFP. Tohoto kritika Západu do úřadu v polovině prosince zvolili členové parlamentu a regionální zastupitelé. Prozápadní opozice i Zurabišvili ovšem nový parlament vzešlý z letošních voleb, které označují za zfalšované, považují za nelegitimní a zvolená opozice ho bojkotuje. Současní zákonodárci tudíž podle nich neměli právo vybírat hlavu státu.
Gruzínský sen, který podle kritiků sklouzává k autoritářskému vládnutí po vzoru Ruska, obvinění z podvodů během parlamentních voleb odmítá. Také Kavelašviliho označuje za řádně zvoleného prezidenta.
Tisíce Gruzínců mezitím denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím. Stovky zadržených, jakož i desítky novinářů, si stěžují, že se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem. Represe vyvolaly v bývalé sovětské republice pobouření a odsoudily je Spojené státy či Evropská unie.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v EU. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu – prosazenému letos Gruzínským snem – pozastavila gruzínský přístupový proces. Po parlamentních volbách EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi.
