Francie tento týden varovala před hrozbou selhání v rozhovorech o jaderné dohodě s Íránem. Mohlo by vést k další krvavé válce, upozornil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot podle televize RFI. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu zničujícím bombardováním, pokud neuzavře novou jadernou dohodu, uvedla stanice France 24. Spojené státy přitom hromadí nedaleko Íránu mohutné síly.
Evropské země se obávají další války. Tentokrát by mohla vypuknout mezi USA a Íránem. Naposledy zaznělo varování ve středu z úst Barrota. Pokud by podle něj nebylo dosaženo nové jaderné dohody, téměř jistě by to vedlo k ozbrojené konfrontaci. „V případě neúspěchu by se vojenská konfrontace zdála jako téměř nevyhnutelná,“ řekl.
France warns of military conflict if nuclear talks with Iran collapse https://t.co/5QL6Z9zoLP via @RFI_En
— RFI English (@RFI_En) April 4, 2025
Barrot také uvedl, že Írán nikdy nesmí získat jaderné zbraně. „Naší prioritou je dosáhnout dohody, která otevřeně a trvale omezí íránský jaderný program,“ prohlásil.
Obavy západních lídrů vzbudila slovní přestřelka mezi Trumpem a íránským duchovním vůdcem Alí Chameneíem. Šéf Bílého domu pohrozil Íránu bombardováním, jaké ještě nezažil, pokud neuzavře jadernou dohodu. Vůdce Teheránu (duchovní má v Íránu nejvyšší postavení, dokonce i nad prezidentem) pohrozil odvetou, pokud by k americkému úderu došlo.
Írán pak uvedl do bojové pohotovosti rakety. Američané mezitím v oblasti hromadí mohutné síly. Poslali tam druhou letadlovou loď. Na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, kde se nachází společná americká a britská letecká základna, soustřeďují asi čtvrtinu své flotily neviditelných bombardérů B-2. Jde o nejméně šest těchto špičkových letadel, schopných likvidovat i cíle hluboko v podzemí.
Írán není slabý protivník
Analytici se shodují, že jde o jasný vzkaz jemenským povstalcům a hlavně Íránu, jehož jižní pobřeží se nachází 3 900 kilometrů od ostrova. Nejméně šest bombardérů B-2 je podle nich příliš velkou silou pro řešení konfliktu s rebely, kteří ohrožují mezinárodní nákladní dopravu. Shodují se, že jde o sílu vhodnou k bombardování íránské jaderné infrastruktury.
Spojené státy by v případě konfliktu měly převahu, odborníci se ale shodují, že by nešlo o tak snadný úkol, jak by se mohlo zdát. Moc Teheránu se opírá o více než milion vojáků (regulérní síly, elitní revoluční gardy, rezervisté) a rozsáhlý arzenál raket různého typu. Má schopnost zasáhnout dokonce i Evropu. Kromě toho má země zahuštěnou protivzdušnou obranu, letecké údery by tedy nebyly snadné.
Írán rovněž disponuje ruskými i americkými stíhačkami a různými typy bezpilotních dronů. Na Blízkém východě představuje nezanedbatelnou moc.
Teherán obohacuje uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně, po odstoupení od jaderné dohody v roce 2018 během Trumpova prvního funkčního období. Podle původní dohody z roku 2015 měl Írán omezit jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
