Italské město Bologna není jenom krásným místem pro dovolenou, je také hlavním centrem vědění o Zemi. Největší vědecké mozky zde shromažďovaly informace již od dob renesance a inspirovaly tak dnešní klimatology, kteří tam provozují největší shromaždiště dat v Evropě, vysvětlil web Euronews.
Téměř čtyřistatisícová Bologna je hlavním městem v regionu Emilia-Romagna na severu Itálie. Turisty láká nejstarší univerzitou světa a opevněnými rodinnými věžemi, pozůstatky konfliktu politických frakcí Guelfů a Ghibellinů.
Město je rovněž díky převaze cihlových domů okouzlující na pohled. Právě jeho ohnivý vzhled dal vzniknout názvu „Červená Bologna“. Centrum je nasáklé historií, přičemž středověce rozvržené ulice lemují domy v rudých a oranžových odstínech.
Can Europe's greatest store of climate data help us better predict our future? My latest Climate Now report featuring @CopernicusECMWF data and some lovely old artefacts at the Palazzo Poggi museum in the superb city of #Bologna https://t.co/R5Mvizee3V
— Jeremy Wilks #climate #science #space #tech #green (@WilksJeremy) November 21, 2023
Bologna však není jen studentským městem přitažlivým pro turisty, od dob renesance se tady scházely největší vědecké kapacity, jako byl Mikuláš Koperník. Vědci a učenci zde shromažďovali cenné informace o naší planetě.
Tohle centrum vědění navštívil i novinář Euronews Jeremy Wilks. Setkal se zde s docentkou slavné Boloňské univerzity (Università di Bologna) Monicou Azzolini, která mu ukázala muzeum vědy Museo di Palazzo Poggi a univerzitní knihovnu Biblioteca Universitaria di Bologna.
Z historie se máme co učit
„Tohle je jedna z mnoha evropských sbírek z 16. století, snažili se dát dohromady co nejvíce informací o světě, jak ho znali,“ listovala Azzolini knihou se záznamy. „Dnes se více spoléháme na číselná data, ale myšlenka je úplně stejná.“
Vědci střádali, co věděli, aby dali světu nějaký smysl. V této tradici dnes pokračuje Tecnopolo di Bologna, největší moderní uložiště klimatických dat na evropském kontinentu. Středisko vlastní soubor záznamů počínaje rokem 1940.
Servery obsahují data užitečná pro řešení dopadů klimatických změn na zemědělství, města a zdraví. Některá jsou dokonce cenná pro výrobu čisté energie, uvedla Susanna Corti, ředitelka italské Národní rady pro výzkum.
Mohou například pomoci navrhnout ideální rozměry větrných elektráren. Vědci používají data k simulaci vývoje klimatických změn. Jejich práce nám připomíná, že minulost má sloužit k tomu, abychom se neustále učili.
Lze se však naučit něco od dávných vědců z dob renesance? „Lidé věřili, že Země je živá bytost a že jsou její součástí,“ nastínila jednu z lekcí dávné minulosti Azzolini. Změna takového smýšlení je podle ní nebezpečná.