Extrémní vlny veder, které zasáhly minulý měsíc jižní Evropu a severní Afriku, byly kvůli klimatické krizi mnohem pravděpodobnější. Kdybychom neoteplovali planetu, byly by „statisticky nemožné“. Tyto výkyvy pocítíme stále častěji a intenzivněji. Napsal o tom server Independent.
V nové studii mezinárodní koalice vědců World Weather Attribution (WWA) zjistila, že nebýt globálního oteplování způsobeného člověkem, Španělsko by v dubnu nezasáhlo extrémní vedro a nejhorší sucho za několik desítek let.
Experti z WWA analyzovali data o počasí a vytvořili počítačové modely, podle nichž došli k závěru, že dubnové vlny veder v jižní Evropě a severní Africe byly kvůli klimatické krizi způsobené člověkem více než stokrát pravděpodobnější.
April Mediterranean heatwave ‘almost impossible’ without climate crisis https://t.co/9NrLqPzmQZ
— The Guardian (@guardian) May 5, 2023
Web Independent napsal, že ve Španělsku, Portugalsku, Maroku a Alžírsku dosahovaly koncem dubna teploty až 40 stupňů Celsia. Jedná se o 20 stupňů vyšší teploty oproti běžným hodnotám v tomto období.
Svět se od průmyslové revoluce v průměru oteplil o 1,2 stupně Celsia. Tato dubnová vedra v regionu však odpovídala nárůstu teplot o 3,5 stupně. Cílem Pařížské dohody je udržet globální oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia.
„Jak se planeta otepluje, k těmto situacím bude docházet stále častěji,“ řekla Fatima Driouech, autorka studie a docentka na Mohammed VI Polytechnic University, soukromé univerzitě v Maroku.
Situace je vážná
Vědci rovněž zjistili, že teploty v Evropě, zejména ve Středomoří, rostou rychleji oproti predikcím klimatických modelů, uvedla agentura AP. Vlny veder udeřily poté, co v roce 2022 vysoké teploty v některých částech Evropy zdecimovaly úrodu a vyčerpaly nádrže.
V několika evropských státech padaly teplotní rekordy a vypukly lesní požáry. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zabilo horko v roce 2022 ve Španělsku čtyři tisíce a v Portugalsku tisícovku lidí.
V Alžírsku zemře v průměru na vedro 262, v Maroku 250 a v Tunisku 116 lidí ročně. Vlny veder přicházejí častěji, dříve a jsou intenzivnější. Řada klimatických expertů dlouhodobě volá po lepší připravenosti.
Hlavní poradce pro klimatická rizika v Centru pro klima Červeného kříže a Červeného půlměsíce Roop Singh uvedl, že časnější vlny veder zastihnou lidi nepřipravené a neaklimatizované na letní teploty, což je činí zranitelnějšími.
„Bez rychlého zastavení spalování fosilních paliv a adaptace na teplejší a sušší klima budou ztráty a škody v regionu (ve Středomoří) nadále dramaticky narůstat,“ varovala Friederike Otto, spoluzakladatelka WWA.
