Jin a Jang (nebo jin-jang) je komplexní relační koncept v čínské kultuře, který se vyvíjel po tisíce let. Ve stručnosti znázorňuje to, že vesmír je řízen kosmickou dualitou, soubory dvou protichůdných a doplňujících se principů nebo kosmických energií, které lze pozorovat v přírodě. Jaký je původ a historie konceptu Jin a Jang?
Jin a Jang
Filozofie Jin a Jang říká, že vesmír se skládá z konkurenčních a doplňujících se sil temnoty a světla, slunce a měsíce, mužů a žen. Tato filozofie je stará minimálně 3 500 let, pojednává o ní text BCE z devátého století známý jako I-ťing nebo Kniha změn a ovlivňuje filozofii taoismu a konfucianismu.
Symbol Jin a Jang souvisí se starodávnou metodou používanou ke sledování pohybů slunce, měsíce a hvězd.
Obecně lze říct, že Jin je charakterizován jako vnitřní energie, která je ženská, klidná, temná a negativní. Oproti tomu Jang je charakterizován jako vnější energie, mužská, horká, jasná a pozitivní.
Původ a historie Jin a Jang
Koncept Jin a Jang má dlouhou historii. Existuje o něm mnoho písemných záznamů, některé pocházejí z dynastie Jin (asi 1400–1100 př.n.l.) a dynastie Západní Zhou (1100–771 př. N. L.).
Nejstarší záznamy o tomto principu se nacházejí v Zhouyi, nazývané také I-ťing nebo Kniha změn, kterou napsal král Wen v 9. století př.n.l. Tato myšlenka ovlivnila tisíce čínských filozofů, včetně těch spojených s taoismem, jako je Lao Tzu (571–447 př.n. l.) a konfucianismem, jako je sám Konfucius (557–479 př.n.l.). Je základem asijských bojových umění, medicíny, vědy, literatury, politiky, každodenního chování, přesvědčení a intelektuální činnosti.
Lékařské použití
Principy Jin a Jang jsou důležitou součástí Huangdi Neijing nebo Klasické medicíny Žlutého císaře. Je to první čínská lékařská kniha, která byla napsána před 2000 lety. Předpokládá, že aby byl člověk zdravý, musí vyvažovat síly Jin a Jang ve vlastním těle.
Jin a jang jsou dnes stále důležité v tradiční čínské medicíně a ve feng-šuej.
Subtilní a kosmická dualita
Jin a jang se vyskytují v párech: například měsíc a slunce, ženy a muži, tmavé a světlé, studené a horké, pasivní a aktivní atd. Všimněte si ale, že Jin a Jang nejsou statické nebo vzájemně se vylučující výrazy. Zatímco svět se skládá z mnoha různých, někdy protichůdných sil, tyto mohou koexistovat, a dokonce se navzájem doplňovat. Síly opačné povahy se někdy dokonce spoléhají na to, že existuje i ta druhá.
Povaha prvků Jin a Jang spočívá ve vzájemné výměně a souhře těchto dvou složek. Střídání dne a noci je jen jedním takovým příkladem: bez světla nemůže existovat stín.
Rovnováha Jin a Jang je důležitá. Pokud je Jin silnější, bude Jang slabší a naopak. Také platí, že Jinové prvky mohou obsahovat určité části Jangu a Jang může mít některé složky Jin. Tato rovnováha je vnímána ve všem.
Symbol Jin a Jang
Symbol (také známý jako symbol Tai Chi) se skládá z kruhu rozděleného na dvě poloviny zakřivenou čarou. Jedna polovina kruhu je černá, obvykle představuje Jinovou stranu; druhá je bílá, pro Jangovou stranu. Tečka každé barvy je umístěna blízko středu druhé poloviny. Obě poloviny se tak prolínají spirálovitou křivkou, která rozděluje celek na půlkruhy. Malé tečky představují myšlenku, že obě strany nesou semeno druhé.
Bílá tečka v černé oblasti a černá tečka v bílé oblasti implikují koexistenci a jednotu protikladů a tvoří celek. Křivka znamená, že mezi dvěma protiklady neexistují absolutní oddělení. Symbol Jin a Jang tedy ztělesňuje obě strany: dualitu, paradox, jednotu v rozmanitosti, změnu a harmonii.