Jóga může vycvičit váš mozek zvládat stresové situace

Chronický stres a úzkost signalizují mozku, aby způsobil mohutnou odezvu ve vašem těle. Jak se s tím naučit pracovat? Odpovědí může být jóga.

Stres a úzkost nejsou nutně špatné věci, vysvětluje Nancy Molitor, PhD, psycholožka z Illinois a odborná asistentka klinické psychiatrie a behaviorální vědy na Feinberg School of Medicine na Northwestern University. Ale když přetrvávají celé týdny, mohou vést ke zvýšené srdeční frekvenci a krevnímu tlak, svalovému napětí, přetrvávajícímu neklid, nespavosti, panice a depresi.

A již delší dobu jsou stres a úzkost spojovány se zánětem, migrénami, srdečními problémy, a dokonce i rakovinou.

„Ačkoli jsou mezi nimi určité rozdíly, stres i úzkost představují různé stupně nerovnováhy nervového systému“, vysvětluje Robin Gilmartin, licencovaný klinický sociální pracovník. Specializuje se na úzkost a posttraumatickou stresovou poruchu.

Reakce „bojuj, nebo uteč“

Stres je definován jako reakce na životní událost, která narušuje fyzickou a duševní rovnováhu člověka. Někdo, kdo je vystresovaný, se stává nervózní i během dopravní zácpy nebo kdykoliv přemýšlí o své pracovní zátěži. Úzkost, která je také součástí každodenního života, nemusí být nutně řízena událostmi, říká Molitor, která se specializuje na úzkostné poruchy: „Můžete se probudit a cítit se prostě nejistě,“ vysvětluje.

Katalyzátorem stresu i úzkosti je primární, pevně zakódovaná neurologická reakce na potenciální hrozbu. Když něco představuje výzvu, ať už je to událost, vzpomínka nebo obecný pocit, že nesete tíhu světa na svých bedrech, váš sympatický nervový systém (nervy, které řídí vaši reakci „bojuj, nebo uteč“) vyšle signály do vašeho mozku. Ten pak zaplaví vaše tělo stresovými hormony jako je adrenalin a kortizol. Ty zkrátí váš dech, nastartují vaše svaly, zostří pozornost a vyburcují vás k akci. To je normální a užitečné, pokud například náhodou narazíte na odlehlé stezce na medvěda nebo jste sprinter na startovních blocích. Když ale zůstanete ve zvýšeném stresu delší dobu, například když se musíte měsíce či roky starat o nemocného blízkého, potenciální zdravotní následky se začnou sčítat.

Jak tedy znovu získat rovnováhu?

Rostoucí množství výzkumů ukazuje, že průběžné cvičení všímavosti a dýchání může zkrotit aktivitu sympatického nervového sytému a uvést ho do rovnováhy. „Když se zhluboka nadechnete, řeknete tělu, aby se uvolnilo,“ vysvětluje Erin Byron, spoluautorka Jógové terapie pro stres a úzkost a psychoterapeutka a učitelka jógy a meditace z Ontaria v Kanadě. Pomalé, vědomé dýchání aktivuje parasympatický nervový systém, protějšek sympatického nervového systému. Když se dech zpomalí, parasympatický nervový systém zase zpomalí srdce a vyšle relaxační zprávu do nervů, vysvětluje Byron.

A zde nastupuje na scénu jóga. Mnoho jógových nástrojů nás povzbuzuje, abychom zpomalili dech a zůstali v přítomnosti. Jsou to jemné ásany, rozjímání, druhy pránájámy (dýchání) i například odpočinek v pozici Savasana či jóga nidra neboli „jogický spánek“.