Dánská královna Markéta II. dosáhla tento měsíc významného milníku. 83letá panovnice se stala nejdéle vládnoucí hlavou dánské monarchie v historii této skandinávské země. Překonala tak krále Kristiána IV., který žil v letech 1577 až 1648. V úterý na to upozornil magazín People.
„Dosud to byl Kristián IV., kterému bylo sotva 11 let, když byl po smrti svého otce v roce 1588 zvolen králem,“ stálo v příspěvku paláce. „Ovšem vzhledem k tomu, že ještě nebyl plnoletý, byla ustanovena poručnická vláda, která se v následujících letech starala o vedení země. Teprve v srpnu 1596 byl Kristián IV. dosazen na trůn jako král. Vládl pak až do své smrti v únoru 1648, tedy přibližně 51 let a šest měsíců,“ uvedl palác na sociálních sítích dle magazínu People.
„Její Veličenstvo královna nastoupila na trůn po svém otci Frederikovi IX. 14. ledna 1972,“ pokračoval příspěvek. „Od poloviny tohoto měsíce je tak nejdéle vládnoucím panovníkem v dánské historii,“ uzavřel palác.
Na oficiálním účtu dánské královské rodiny na Instagramu se objevily také fotografie královny pořízené v sobotu na palubě lodi dánského královského námořnictva Dannebrog.
Rovnost mezi pohlavími v nástupnictví na trůn byla v Dánsku uzákoněna až v roce 2009
Královna Markéta II. (Margrethe II.) se stala první ženou, která mohla ve své zemi zdědit trůn poté, co zákon z roku 1953 „ženám přiznal právo na následnictví dánského trůnu… avšak pouze sekundárně“, uvádí oficiální stránky Dánska.
Zákon byl novelizován v roce 2009, kdy byla podle dánských internetových stránek „zavedena úplná rovnost v nástupnictví na trůn“. Následníkem trůnu je tak nejstarší potomek hlavy monarchie bez ohledu na pohlaví.
Markéta se v roce 1967 provdala za francouzského hraběte, který byl později znám jako princ Henrik. Manželství trvalo až do jeho smrti v roce 2018, kdy mu bylo 83 let. Pár má dva potomky, korunního prince Frederika (55) a prince Joachima (54).
Dánsko je konstituční monarchií, přičemž královně jsou vyhrazeny nadstranické a ceremoniální funkce. Mezi její povinnosti patří účast na sestavování nové vlády, přijímání oficiálních návštěv hlav jiných států a státní návštěvy v zahraničí.
Panovnice se u dánské veřejnosti dlouhodobě těší popularitě. Loni se nicméně dostala na titulní stránky novin kvůli svému rozhodnutí zeštíhlit a modernizovat dánskou monarchii. Čtyřem dětem svého mladšího syna odebrala jejich tituly, připomněl magazín Tatler. Tento krok šokoval nejen veřejnost, ale i její rodinu. Následně se omluvila za způsobenou újmu, nicméně zdůraznila, že je její „povinností a… přáním jako královny zajistit, aby se monarchie nadále utvářela v souladu s dobou“.
Královna Markéta II. se po smrti britské královny Alžběty II. 8. září 2022 stala jedinou ženou v čele monarchie v Evropě. Zesnulá britská královna vládla 70 let a byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britské historii. V roce 2022 se stala druhou nejdéle vládnoucí panovnicí ve světové historii, přičemž prvenství drží francouzský král Ludvík XIV., který vládl 72 let (1643 až 1715).
