Od dubna se léčebné konopí stalo dostupnější. Pacienti si už nemusí chodit pro recept jen ke specialistovi, nově ho může předepsat i praktik. Pomoci má hlavně těm, kteří trpí chronickou bolestí. A i když se to může zdát jako průlom, v praxi jde spíš o malý krok vpřed.
Změna, která vstoupila v platnost 1. dubna, umožňuje praktikům předepisovat konopí pacientům s neztišitelnou bolestí. Dosud to bylo možné jen u zhruba 250 specialistů, uvádí Seznam Zprávy. Změny se týkají i dávkování. Lékaři mohou napsat konopí rovnou na tři měsíce, což pacientům ušetří čas i námahu.
Na léčebné konopí teď dosáhnou i někteří mladší pacienti. Konkrétně ti, kterým ještě nebylo osmnáct a zároveň podstupují paliativní péči nebo bojují s onkologickým onemocněním. To by mohlo rozšířit počet lidí, kteří konopí využijí. Přesto se velký nápor na ordinace nečeká. „Neočekávám, že by k nám napochodovaly davy pacientů,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka pro Seznam Zprávy.
Ačkoliv změna vyhlášky uvolnila některá pravidla, systém stále obsahuje zbytečné bariéry. Komentátorka Julie Hrstková v Hospodářských novinách připomíná, že původní zákon vznikl díky občanskému tlaku, nikoli z iniciativy politiků. Mnoho podzákonných norem pak původní záměr fakticky zablokovalo. Konopí bylo drahé, obtížně dostupné a nepodporované pojišťovnami. Některé z těchto problémů přetrvávají dodnes.
Dle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti využívá konopí jako formu samoléčby přes milion Čechů. Legální přístup ale stále nemá většina z nich. Podle serveru iRozhlas například lidé s posttraumatickou stresovou poruchou mají smůlu – zákon jim přístup k léčebnému konopí neumožňuje. Lékař Pavel Kubů zároveň upozorňuje na další problém: „Konopný pacient je automaticky drahý – zvláště v indikaci chronické bolesti.“
Přestože Česká republika v konopné léčbě pomalu rozvazuje ruce, realita zůstává komplikovaná. Praktičtí lékaři sice dostali víc pravomocí, ale konopí dál zůstává obestřené byrokracií, strachem z politiky a nesouladem mezi zákony. Pomalu se posouváme, ale skok vpřed to zatím není.
