Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
Lepra je jednou z nejstarších infekčních nemocí zaznamenaných u lidí, obvykle ji způsobuje bakterie Mycobacterium leprae. Většina dnešních případů se vyskytuje v jihovýchodní Asii a lze je léčit antibiotiky. Ve středověké Anglii bylo toto onemocnění, označované také jako malomocenství a nyní spíše jako Hansenova choroba, běžné a způsobovalo nevolnosti i znetvoření u bohatých i chudých lidí.
Leprosy passed between medieval squirrels and humans, study suggests https://t.co/nouk8ByMM5
— Guardian Science (@guardianscience) May 3, 2024
Předchozí výzkum odhalil, že lidé ve středověké Anglii, Dánsku a Švédsku měli podobný kmen lepry, jaký se dnes vyskytuje u veverek obecných v jižní Anglii. Jedna z teorií předpokládá, že k šíření nemoci mohlo přispět obchodování s veverčími kožešinami dovezenými z vikingské Skandinávie.
Genetická analýza nyní odhalila, že veverky ve středověké Anglii trpěly velmi podobným kmenem nemoci jako lidé žijící v té době.
„Je to poprvé, co jsme v archeologických nálezech našli zvířecího hostitele lepry, což je opravdu vzrušující,“ řekla spoluautorka výzkumu Sarah Inskipová z univerzity v anglickém Leicesteru. Ve studii společně s kolegy popisují, jak studovali kmeny Hansenovy choroby nalezené ve vzorcích tří lidí, kteří žili ve Winchesteru před 900 až 600 lety, a také ve vzorku veverky, jejíž kosti objevili v jámě na kožešiny z období před zhruba 1000 až 900 lety.
Tým se zaměřil na Winchester, protože to ve středověku bylo důležité město, ve kterém se nacházel špitál pro malomocné a nespočet kožedělných dílen, které se zabývaly výrobou a prodejem kožešinových oděvů. Vědci ze vzorků extrahovali a analyzovali DNA a zjistili, že u všech byl přítomen velmi podobný kmen lepry.
„Ve skutečnosti jsou kmeny nalezené v ostatcích lidí a veverek z Winchesteru příbuznější než kmen, který je ve středověkých veverkách a kmen, který je v moderních veverkách,“ řekla Inskipová.
Výsledky podle týmu naznačují, že mezi lidmi a veverkami docházelo k přenosu nákazy. Zjištění jsou však založena pouze na několika málo vzorcích a nemohou tak objasnit, zda se lidé původně nakazili leprou od veverek nebo naopak.
Existuje řada možností, jak k přenosu mohlo dojít. Kromě obchodu s kožešinami mohl být také příčinou chov veverek jako domácích zvířat. „Oba mechanismy jsou možné. A vzájemně se nevylučují,“ řekla Inskipová.
Studie má podle Inskipové důsledky i pro lidi trpící leprou v současnosti. „Možná bychom se měli jít podívat na zvířata, která se pohybují v okolí těchto komunit,“ uvedla s tím, že by nemoc mohli přenášet.