Američtí vědci popsali u myší mechanismus spouštějící akutní strach. Otevřeli tak neurologům a psychiatrům dveře k novým, lépe zacíleným terapiím pro pacienty s úzkostnými a stresovými poruchami. Informují o tom ScienceAlert a EurakAlert!
Tým neurobiologů z Kalifornské univerzity v San Diegu identifikoval změny v biochemii mozku myší a zmapoval neurální obvody zodpovědné za pocity strachu. Studie publikovaná v časopise Science nastiňuje, jak lze léčit úzkostné a stresové poruchy.
Strach vznikající v části mozku zvané amygdala rychle upozorňuje zbytek těla na hrozící nebezpečí. Jedná se o reakci „útok nebo útěk“, která zastavuje naše kognitivní funkce, což vede k tomu, že buď útočíme nebo utíkáme.
lScientists Discovered a 'Fear Switch' in The Brain, And How to Turn It Off https://t.co/LydiMysUU1
— ScienceAlert (@ScienceAlert) March 14, 2024
Strach nám může v extrémních situacích zachránit život, v jiným ho však může významně zkomplikovat. Jsou totiž chvíle, kdy není adekvátní reakcí nebo lze jeho intenzitu označit za nepřiměřenou situaci, vysvětluje server ScienceAlert.
Nepřiměřený strach spojujeme s úzkostnými a stresovými poruchami, přičemž může narušovat duševní zdraví a kvalitu života. Neurobiologové chtěli zmapovat mechanismus, jenž akutní strach vyvolává, aby dokázali vzniku takové reakce zabránit.
Vědci dávali myším elektrošoky. Když o dva týdny později vrátili hlodavce do prostředí, v němž elektrošoky podstupovali, ztuhli strachem. Na hlodavcích, kteří dostávali silnější rány, se strach projevoval bez ohledu na zvolené prostředí.
Kontrola nad strachem
Tým přitom sledoval specifickou část mozku zodpovědnou za modulaci nálady u savců, která hraje klíčovou roli v učení strachu. Studie popsala neurotransmitery, chemické posly umožňující vzájemnou komunikaci mozkových neuronů, související se strachem.
Zjistila, že akutní strach vyvolal přepnutí chemických signálů v neuronech, překlopení excitačního glutamátu na inhibiční neurotransmitery GABA (kyselina gama-aminomáselná), což u myší spustilo akutní stavy strachu, napsal web EurekAlert!
„Naše výsledky poskytují důležité poznatky o mechanismech zapojených do generalizace strachu,“ řekla hlavní autorka studie Hui-quan Liová. Pochopením toho, co se děje a kde se to děje, podle ní umožňuje přesně cílený zásah.
Vědci své výsledky potvrdili na mozcích zesnulých osob za života trpících posttraumatickou poruchou a našli způsob, jak tento proces přerušit. Do konkrétní části mozku myším vpravili adeno-asociovaný virus (AAV), čímž potlačili gen zodpovědný za syntézu GABA.
Hlodavcům potom bezprostředně po stresující události podávali antidepresivum fluoxetin, čímž zabránili zmíněnému přepnutí a nástupu strachu. „Nyní máme kontrolu nad jádrem tohoto mechanismu,“ prohlásil spoluautor práce Nick Spitzer.
