Frontman kapely Blink-182 Mark Hoppus otevřeně popsal nejtemnější období svého života – rozpad kapely, myšlenky na sebevraždu i boj s rakovinou. Teď je zpět v plné síle.
Zpěvák a baskytarista Mark Hoppus to neměl lehké. V nové autobiografii Fahrenheit-182 odhaluje šokující momenty, které by leckdo do frontmana punk rockové kapely Blink-182 neřekl. Deprese, rozchod s nejlepšími přáteli i obávaná diagnóza rakoviny – to všechno je teď venku. A přestože cesta zpět trvala roky, dnes stojí opět na pódiu s úsměvem, který jen tak něco nesmaže.
Po rozpadu kapely přišly temné myšlenky
Když se Blink-182 v roce 2005 poprvé rozpadli, Hoppus to těžce nesl. „Ztratil jsem všechno. Sebevědomí, směr, chuť žít,“ píše v knize. Jeho deprese se prohloubily natolik, že uvažoval o sebevraždě. Pomohla až terapie, medikace a vlastní reflexe. „Začal jsem si uvědomovat, jak moc si ubližuju. Potřeboval jsem se z toho vypsat,“ přiznal.
Ani následující roky nebyly bez problémů. Kytarista Tom DeLonge několikrát odešel z kapely, jejich vztah se rozpadl a nemluvili spolu celé roky. Hoppus to přirovnává k bolestivému rozvodu. „Chtěl jsem být fér. Nepopsat Toma jako záporáka, ale jako člověka v jiné fázi života.“
Rakovina změnila všechno – včetně přátelství
V roce 2021 mu lékaři diagnostikovali agresivní formu lymfomu. „Byl jsem přesvědčený, že umírám. A právě to mě paradoxně osvobodilo,“ svěřil se v rozhovoru. Jeho chemoterapie byla tak silná, že lékaři jeho ženě doporučili nepoužívat stejnou toaletu.
Pak se stalo něco nečekaného. Ozval se Tom DeLonge. Po letech ticha stál najednou u Hoppusova domu s jedinou otázkou: „Co potřebuješ?“ Kapela se znovu spojila a společně nahráli album One More Time…, které kritici označují za jejich nejosobnější.
Bazén ve tvaru penisu a návrat
Mark Hoppus se nikdy nebral moc vážně. V jeho domě v Beverly Hills má bazén, který z ptačí perspektivy připomíná penis. „Vypadá jako péro, co je vidět z vesmíru,“ směje se v rozhovoru pro The Guardian. Právě tenhle mix nadsázky a citlivosti z něj dělá osobnost, kterou fanoušci milují.
S Blink-182 se letos objevili i na Coachelle – a přestože původně měli nahradit Franka Oceana, dorazilo na ně 150 tisíc lidí. Mladší generace zná jejich hity, starší na nich vyrostla. „Tohle je bonusový čas. A já ho hodlám využít naplno,“ říká Hoppus.
Když jsou spolu, funguje to
Kapela má za sebou nehody, hádky i tragédie. Ale když se Mark, Tom a Travis sejdou ve studiu nebo na pódiu, všechno do sebe zapadne. „Jsme jako bratři. Hádat se umíme, ale na konci dne jsme pořád tři kluci, co milují hudbu,“ uzavírá Hoppus.
Fahrenheit-182 je tak nejen vzpomínkou na bláznivé turné a punkové začátky, ale hlavně svědectvím o síle přátelství, které vydrželo i to nejhorší.