Bouřky jsou v severním polárním kruhu mimořádně vzácným jevem. To se ale v důsledku globálního oteplování rychle mění. Nový výzkum naznačuje, že frekvence blesků se má v následujících desetiletích zdvojnásobit. Experti navíc upozorňují na souvislost bouří s masivními požáry.
V roce 2019 hlásila národní meteorologická služba na Aljašce, že zaznamenala první údery blesku do vzdálenosti 300 mil od severního pólu.
Foto: Pixabay
Nyní výzkumníci v rámci nové studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise Nature Climate Change, modelovali výskyt úderů blesku ve vyšších zeměpisných šířkách. Předpokládají, že do konce století dojde k jejich nárůstu až o 100 %. „Velikost bleskové reakce nás překvapila, protože očekávané změny ve středních zeměpisných šířkách jsou mnohem menší,“ uvedl Yang Chen z Kalifornské univerzity v Irvine (UCI), který se podílel na studii.
Práce se zaměřila na změny ve frekvenci zásahů bleskem v severních oblastech Země v letech 1986 až 2005. Vědecký tým to přizpůsobil jiným klimatickým faktorům a zjistil mezi nimi vztah. Pomocí modelů sledujících budoucí účinky klimatické krize vytvořil očekávanou míru blesků na severní polokouli mezi lety 2081 a 2100.
Věděli, že čím severněji jdou, tím výraznější je nárůst blesků v důsledku bouří. Výsledek tohoto výzkumu prokázal jasnou souvislost s požáry. Vědci se zaměřili zejména na události kolem požárů v roce 2015 na Aljašce. V tomto roce shořelo 5,1 milionu akrů lesů kvůli 770 požárům. Pro tento stát to byl jeden z nejhorších zaznamenaných let.
Foto: Pixabay
„Rok 2015 byl výjimečným rokem požárů z důvodu jejich rekordního počtu. A za mnohé z nich mohly právě blesky,“ uvedl James Randerson, profesor katedry vědy o Zemi na UCI.
Blesky a požáry spolu souvisí z mnoha důvodů. Hrubou vrstvu půdy v arktickém kruhu tvoří permafrost neboli trvale zmrzlá půda, v níž je uloženého hodně organického uhlíku. V důsledku mnoha faktorů ale v současnosti začíná permafrost tát. Blesky a sušší podmínky zvyšují šance na vznik požárů.
To vede k většímu tání permafrostu, vyššímu množství oxidu uhličitého a metanu v atmosféře, což zas zintenzivňuje globální oteplování. A podle tohoto výzkumu se tím zvyšuje i frekvence blesků. Jde proto o znepokojující začarovaný kruh.
Vědci doufají, že jejich model povede k většímu monitorování blesků a požárů v Arktidě.
