Až se Donald Trump v lednu vrátí do Bílého domu, může čelit závažným právním otázkám ohledně vyšetřování útoku na Kapitol a rozsahu své prezidentské imunity. Plánované změny v přístupu Ministerstva spravedlnosti a nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu posilují Trumpovy pravomoci, ale také vyvolávají obavy z oslabení demokratických zábran.
Americké Ministerstvo spravedlnosti plánuje před nástupem Donalda Trumpa zpět do funkce zaměřit své úsilí na nejzávažnější případy související s útokem na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle informací NBC News se vyšetřovatelé soustředí zejména na ty, kteří při útoku napadli příslušníky bezpečnostních složek. Vyšetřování se má uzavřít do konce Bidenova funkčního období, neboť Trump uvedl, že po svém nástupu by mohl některé z účastníků událostí omilostnit.
As Trump grasps unprecedented power, the Supreme Court’s decision on presidential immunity looms largehttps://t.co/E2RjSwoniM
— iVyasa (@ivyasaa) November 9, 2024
S Trumpovým návratem do Bílého domu přichází i právní komplikace ohledně rozsahu prezidentské imunity. CNN informovala, že nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu rozšířilo prezidentovu imunitu vůči trestnímu stíhání za úkony spojené s výkonem jeho ústavních pravomocí. Trumpův slib „během dvou sekund“ po inauguraci propustit zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha je tak nyní právně posílen, což vyvolává obavy z potenciálního zneužití moci.
Soudní rozhodnutí, ve kterém hlavní soudce John Roberts vymezil „absolutní imunitu“ pro prezidentovy činy vykonávané v rámci jeho ústavních pravomocí, znepokojuje právní experty i politické oponenty. Soudkyně Sonia Sotomayor varovala, že rozhodnutí může prezidentovi udělit postavení „krále nad zákonem“. V praxi by to mohlo prezidentovi umožnit nepodléhat trestnímu stíhání ani za zásahy do činnosti Ministerstva spravedlnosti.
Kritici rozhodnutí poukazují na riziko oslabení kontrolních mechanismů nad prezidentovou mocí. Podle bývalého právního poradce Richarda Paintera je „problémem Ministerstvo spravedlnosti“, neboť prezident nad ním má téměř neomezenou kontrolu. Tento stav může Trumpovi umožnit přímo ovlivňovat vyšetřování a případné stíhání jeho politických oponentů.
V reakci na události ze 6. ledna a jejich právní důsledky stále probíhají procesy s obžalovanými z útoku na Kapitol. Podle NBC News se FBI a Ministerstvu spravedlnosti podařilo dosud zatknout více než 1 560 účastníků útoku a zajistit přes 1 100 odsouzení. V některých případech, kdy obvinění napadli příslušníky bezpečnostních složek, udělovaly soudy tresty až 22 let vězení.
Zůstává otázkou, jak Trumpova imunita ovlivní jeho případné právní problémy po nástupu do úřadu. Jak poznamenal bývalý prokurátor Rod Rosenstein pro CNN, i nadále platí, že „Ústava a etická pravidla zakazují vybírat lidi k trestnímu stíhání na základě jejich politických názorů“.