Podlehla soucitu a babičku, která (díky svým rozhodnutím) skončila bez peněz i bez vlastní střechy nad hlavou, si k sobě skutečně vzala. Na řadu let se tak Erika vzdala soukromí. Obětovala život péči o blízkého. Babička je na své posteli šťastná a má se k světu. Na milovanou dceru Evu ale ani po tom všem nedá dopustit. V jejích očích vždy zůstane tou nejlepší.