Rodina šestadvacetiletého japonského lékaře, který loni spáchal sebevraždu poté, co během jediného měsíce odpracoval více než 200 hodin přesčasů, žádá o změnu systému. Japonsko dlouhodobě sužuje kultura přepracování. Informuje o tom CNN, Wionews a další servery.
Podle CNN pracoval Takašima Šingo jako lékař v nemocnici ve městě Kobe, když si loni v květnu vzal život. Právní zástupci rodiny tvrdí, že Takašima měsíc před svou smrtí pracoval více než 207 hodin přesčasů. Tři měsíce si nevzal ani den volna.
The family of a 26-year-old doctor in Japan who died by suicide last year after working more than 200 hours of overtime in a single month have pleaded for change in a nation long plagued by overwork culture. https://t.co/w43HSY4YNU
— CNN International (@cnni) August 24, 2023
Nemocnice Konan Medical Center tato obvinění na tiskové konferenci minulý týden odmítla. V červnu však vládní orgán inspekce práce rozhodl, že jeho smrt s jeho prací souvisela. Poukazuje to na obrovský tlak vyvíjený na zdravotnické pracovníky.
Podle ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí Japonsko dlouhodobě bojuje s přetrvávající kulturou přepracovanosti. Zaměstnanci v různých odvětvích hlásí nezákonnou pracovní dobu, vysoký tlak ze strany nadřízených a úslužnost vůči firmě.
Následný stres a psychická zátěž dokonce způsobily fenomén zvaný „karoshi“ neboli „smrt z přepracování“. Vedlo to k přijetí právních předpisů, které mají zabránit úmrtím a zraněním způsobeným nadměrnou pracovní dobou.
Na tiskové konferenci, která se konala minulý pátek, popsala Takašimova rodina syna jako muže, kterého jeho práce dohnala k zoufalému činu. Vyjádřila svůj zármutek nad jeho smrtí.
Před jeho sebevraždou, jak uvedla jeho matka Junko Takašima, lékař říkal, že „je to příliš těžké“ a že „mu nikdo nepomůže“. Její řeč je vidět na videu z tiskové konference zveřejněné místními médii.
„Jsem na všechno úplně sám, říkal mi pořád. Myslím, že ho to prostředí dostalo na hranu,“ řekla.
„Z mého syna se nestane laskavý lékař, ani nebude moci zachraňovat pacienty a přispívat společnosti,“ dodala. „Upřímně však doufám, že se pracovní prostředí pro lékaře zlepší, aby se to v budoucnu neopakovalo.“
Nemocnice se brání
Na tiskové konferenci promluvil také Takašimův bratr, který nebyl jmenován. „Ať už se na pracovní dobu mého bratra díváme jakkoli, 200 hodin přesčasů je neuvěřitelné číslo. Nemyslím si, že nemocnice v první řadě zaujímá solidní přístup k řízení práce,“ řekl.
Podle Wionews nemocnice vyvracela obvinění rodiny už minulý týden na tiskové konferenci. „Spousta mladých lékařů ve svém volném čase studuje a spí, když potřebuje. Je velmi těžké pevně určit jejich pracovní dobu,“ uvedla nemocnice. Mluvčí nemocnice na dotaz CNN uvedl, že tento případ nepovažuje za důsledek přesčasů a že se k němu nemocnice do budoucna přestane vyjadřovat.
V posledních letech se na titulní stránky celostátních i světových médií dostala řada případů nadměrné práce. Například v roce 2017 dospěli japonští úředníci k závěru, že u 31leté politické reportérky, zesnulé v roce 2013, došlo k selhání srdce v důsledku dlouhých hodin strávených v práci. Podle místní veřejnoprávní televize NHK odpracovala měsíc před svou smrtí 159 hodin přesčasů.
Podobný případ se nedávno odehrál i v Česku. Krajský úředník z Liberecka Jakub Šeps spáchal sebevraždu, protože přestal zvládat svůj workoholismus a enormní pracovní nasazení.
Problém zůstává vysoký zejména ve zdravotnictví. Jedna studie z roku 2016 zjistila, že více než čtvrtina nemocničních lékařů pracujících na plný úvazek pracuje až 60 hodin týdně, 5 procent až 90 hodin a 2,3 procenta až 100 hodin.
Reformy pracovního práva a předpisů o přesčasech v roce 2018 zaznamenaly určitý malý pokrok. Loni vláda oznámila, že průměrný počet ročně odpracovaných hodin na zaměstnance „postupně klesá“. Dodala však, že ačkoli počet skutečně odpracovaných hodin klesá, počet hodin práce přesčas v průběhu let kolísá.
