Zničené město Pompeje leží na úpatí sopky Vesuv. Ta v roce 79 n.l. město zalila šesti metry lávy a popela. To, co dnes vidíme, bylo odhaleno archeology a poskytuje nám nejlepší příklad římského města a jeho způsobu života.
Je snadné pochopit, proč se jedná o jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Itálii. Pouhých 16 let před zničením byly Pompeje těžce poškozeny zemětřesením. Jeho 20 000 obyvatel ani nestihlo dokončit obnovu. Při prvním náznaku erupce sopky začali obyvatelé město opouštět, takže když došlo ke katastrofě, bylo zde uvězněno posledních asi 2 000 lidí.
Po svém zničení zůstalo město již navždy opuštěné. Vykopávky začaly v 18. století, od té doby byly obnoveny asi tři pětiny celkové plochy (městské hradby měly obvod tří kilometrů). První vykopané artefakty byly odvezeny do muzea v Neapoli, ale od roku 1911 je archeologové začali nechávat na místě. Nejzajímavější jsou tak ty oblasti, které byly odhaleny později.
Budete překvapeni, jak živým dojmem celé místo působí. Jako by všichni zmizeli uprostřed svých denních úkolů, které nikdy nedokončili. Návštěva Pompejí je nezapomenutelným zážitkem. Jsou snadno dosažitelné z Neapole nebo Sorrenta, a dokonce i jako jednodenní prohlídka z Říma.
Hlavní atrakce Pompejí
Antikvárium
Než se vydáte na průzkum města, navštivte nejprve toto muzeum. Najdete zde nejen užitečné informace, ale i mnoho artefaktů z vykopávek, které byly buď příliš křehké, nebo příliš náchylné na zvětrávání, aby mohly zůstat na místě.
Některé z nich pocházejí z období dávno před římskou dobou. Uvidíte zde nářadí každodenního života – řady amfor a jiných nádob, vybavení a drobných domácích a komerčních předmětů.
Také tu uvidíte sádrové odlitky obětí sopečné erupce. Ve ztuhlém popelu totiž bagry při vykopávkách narazily na téměř dokonalé formy těl lidí, kteří nestihli před katastrofou utéct. Odlitky ze sádry přenáší jejich poslední okamžiky do reality a dělají z Pompejí víc než jen historickou relikvii.
Fórum
Hlavní náměstí římského města je obklopeno kolonádami a na severu ohraničeno Jupiterovým chrámem, který se tyčí na třímetrové základně. V rohu napravo je Macellum, hala pro prodej potravin. Fórum obklopují různé svatyně, chrámy a další budovy: Laresova svatyně, Vespasianův chrám, hala pro prodej vlny a kurie, kde se scházela městská rada.
Nedaleká bazilika byla využívána jako tržiště nebo soudní dvůr. Vlevo je Apollónův chrám obklopený 48 iónskými sloupy.
Divadla
Teatro Grande (Velké divadlo), postavené ve svažitém terénu, pojme 5 000 diváků a v létě se používá pro představení Son et lumière. Horní řada nabízí jeden z nejlepších výhledů na město a Vesuv.
Divadlo ilustruje třídní rozdělení té doby, s širšími, jemněji se svažujícími sekcemi pro vyšší třídy, jež byly odděleny od chudších mas nízkou zdí.
Přilehlé Teatro Piccolo (Malé divadlo), lépe zachovalé a nejčasnější příklad zastřešeného římského divadla, pochází z doby kolem roku 75 př.n.l. Bylo používáno hlavně pro hudební vystoupení.
Teatro Piccolo, Pompeje. Foto: Ad Meskens / CC-BY-SA-4.0 (via Wikimedia Commons)
Velké divadlo bylo jedním z prvních kamenných divadel a Pompeje měly tato dvě kamenná divadla dříve, než byla postavena první ve městě Řím.
Chrám Isis
Na východ od Malého divadla se nachází Tempio di Iside – chrám Isis, věnovaný egyptské bohyni, jejíž kult byl v Římské říši velmi populární. Ačkoli byl chrám postaven ve druhém století př.n.l., byl poničen při zemětřesení 62 n.l. a zcela přestavěn. Stojí na vyvýšeném podstavci uprostřed nádvoří obklopeného sloupovím. Stále můžete vidět nápis vyškrábaný na jeho stěně francouzským romanopiscem Stendhalem v roce 1817.
Chrám Isis, Pompeje. Foto: Domusaurea / CC-BY-SA-4.0 (via Wikimedia Commons)
S chrámem Isis sousedí Tempio di Giove Meilichio. Odtud vstupujete do trojúhelníkového fóra ve stínu stromů, určeného hlavně pro divadelníky. Dále se dostanete do kasáren gladiátorů. Na jejích sloupech jsou nápisy zaznamenávající jejich úspěchy v gladiátorských hrách.
Terme Stabiane (Stabianské lázně)
Na rohu ulic Via dell’Abbondanza a Via Stabiana jsou největší a nejzachovalejší lázně v Pompejích. Vchod vede do kolonádového paláce s bazénem na levé straně. Napravo jsou mužské a ženské vany oddělené kamny na ohřev vody.
Každé zařízení má kruhovou studenou lázeň (frigidárium), šatnu (apodyterium) s regály na oblečení, teplou lázeň (tepidárium) a horkou lázeň (kaldárium) vyhřívanou vzduchovými kanály v podlaze a stěnách. Gladiátoři trénovali v tělocvičně, která byla také součástí stabianského komplexu.