Výrazné zabarvení ptáci nemusejí mít jen kvůli tomu, aby nalákali partnera. Vědci zjistili, že některé samice kolibříků si naopak osvojují zabarvení více typické pro samce, aby předešly obtěžování. Může jim to tak poskytnout další sociální výhody.
Samci kolibříků bělokrkých (Florisuga mellivora) mají hlavy a hrdlo zbarvené do zářivě modré barvy. Některé samice, které mají běžně fádní barvy, ale našly způsob, jak si osvojit onu modrou barvu a splynout se samci.
Výrazné zbarvení pomáhá některým druhům zvířat zapůsobit na opačné pohlaví. Soutěží také o území, pozornost rodičů, i o sociální postavení a potravu.
Zdá se však, že to není případ samic těchto kolibříků. Samci totiž dle všeho nedávají přednost modře zbarveným samicím. Studie se objevila v Current Biology, informuje o ní ScienceNews.
Vědci za pomocí genetiky určili pohlaví více než 400 ptáků žijících v Gamboa v Panamě, aby se mohli podívat na to, proč některé samice kolibříků bělokrkých mají barevné modré peří. Většina ze samic měla olivově zelené hlavy a záda a strakaté hrdlo. Téměř 30 % samiček ovšem mělo třpytivé modré zabarvení.
Dle evolučního biologa Jaye Falka volba páření nezachycuje všechny ty ostatní interakce a ne vždy dokáže vysvětlit vzhled zvířat. Jasné barvy si ptáci rozvinou během dospívání a u samců přetrvávají do dospělosti. Většina samiček od výrazného zabarvení upouští. Některé ale ne.
Vědci pozorovali rozdíly v přijímání potravy
Vědci v experimentu porovnávali, jak ptáci reagují na různé figuríny – nevýraznou samici, samce nebo samici s modrou hlavou. Experiment ukázal, že samci zřejmě dávají přednost samicím zabarveným nevýrazně. Ty byly ale častěji napadány. Tito ptáci totiž mohou být velmi agresivní.
Výzkumníci také implantovali do divoce žijícího ptactva malé sledovací značky. Ukázalo se, že zářivě zbarvené samice častěji navštěvovaly krmítko, a strávily zde více času než jejich běžně zbarvené protějšky.
To může způsobit, že jasnější samice ptáků jsou více fit než jiné samice. „Kolibříci mají nejvyšší metabolickou rychlost ze všech obratlovců na Zemi,“ říká evoluční bioložka Ola Fincke, která se studie nezúčastnila. Větší přístup k lepšímu jídlu by mohl tato zvířata učinit zdravějšími. Nová studie se ale nicméně zaměřila pouze na krmení kolibříků a není jasné, zda by se stejný trend vztahoval i na shánění potravy z květin ve volné přírodě.
Zatím je záhadou, co za tím stojí, zdali genetika, hormony nebo něco úplně jiného. Jedná se ale o zajímavý příklad vyvinutého rysu, který pomáhá samicím splynout s muži, aby se vyhnuly obtěžování, říká evoluční bioložka Sara Lipshutz, která se studie také nezúčastnila.