Němci mají o dnešní předčasné volby do Spolkového sněmu vysoký zájem. Zhruba desítka voličů náhodně oslovených ČTK u dvou volebních místností v centru Berlína shodně potvrdila, že účast na volbách je pro ně naprostou samozřejmostí. Většina z nich pak vyzdvihla zvláštní důvod, proč jít letos k volbám: zabránit posílení vlivu krajní pravice. Alternativa pro Německo (AfD), která je do této části politického spektra zařazována, je přitom podle průzkumů na nejlepší cestě dosáhnout svého nejlepšího výsledku od založení v roce 2013 a zaujmout pozici druhé nejsilnější strany v Německu.
Volební účast ve volbách do Spolkového sněmu obvykle překračuje 75 procent. Němci politikou žijí, téměř každý den se v německých televizích konají politické debaty, o politice se běžně lidé přou doma a není neobvyklé zaslechnout debaty o politice v prostředcích hromadné dopravy.
Němci berou volby jako občanskou povinnost, obávájí se extremismu #volby https://t.co/7JyVXAb7xb pic.twitter.com/Ivr0tS9orE
— ceskenoviny_cz (@ceskenoviny_cz) February 23, 2025
Při pozorování hemžení před volebními místnostmi člověku neunikne, že Němci často k volbám chodí ve větších skupinách. Buď celé rodiny nebo dokonce skupiny přátel.
Před volební místností umístěnou v jídelně bufetu střední školy pro bankovnictví a pojišťovnictví ve čtvrti Alt-Moabit panuje čilý provoz. Venku postávají příslušníci dvou spřátelených rodin z nedalekého bytového domu, aby ještě před vstupem do volebního lokálu dali možnost kuřákům mezi sebou v klidu dokouřit.
Jednou z žen postávajících v hloučku lidí s volebními lístky v rukou je Aubery, která má dvojí nizozemsko-německé občanství. „Je naší demokratickou povinností jít k volbám a tentokrát je důležitější než jindy projevit správný postoj, protože zjevně posilují krajní pravičáci a protože i ve všech ostatních evropských zemích nastává posun doprava,“ řekla pravidelná volička.
Její 20letá dcera řekla, že mladí voliči sice nezažili to, co generace jejich prarodičů nebo rodičů, například rozdělení Německa. „Ale už jenom kvůli hrozbě nástupu pravice jdu volit, abych dala najevo, že s tímto vývojem mladá generace nesouhlasí,“ řekla Amelie, která se voleb do Spolkového sněmu účastní poprvé.
Lidé se nepřetržitě střídají za plentou, s postupem času musí voliči počítat i s krátkým čekáním.„Rozjezd byl pomalejší. Je neděle a lidé vyspávají, ale doufám, že do 18:00 jich přijde ještě mnoho. To je pokaždé stejné,“ řekla ČTK dlouholetá předsedkyně místní volební komise Claudia Budzischová. „Máme tady 700 oprávněných voličů, kromě lidí hlasujících korespondenčně, a z nich přichází zhruba 250,“ dodala. Dohromady se tak podle ní voleb v této lokalitě vůbec neúčastní zhruba třetina voličů.
Podobná je situace i v nedaleké volební místnosti v moabitské základní škole v ulici Paulstrasse. Zástupkyně místní volební komise však ČTK řekla, že letos se jí zdá být zájem o volby o něco silnější než při těch předchozích v roce 2021.
Volit sem chodí i akademik Matthias Pirner. „Důležité je, aby právě ti, kteří volí demokratické strany, se dostavili v hojnějším počtu než příznivci extremistů,“ říká.
„Je třeba volit nějakou demokratickou stranu, která zemi posune dopředu a zajistit jí ekologickou a sociálně spravedlivou budoucnost pro naše děti,“ řekla po odevzdání svého lístku 35letá Muriel, která přišla i se svýma dvěma malými dětmi.
Parlamentní volby jsou pro mnohé Němce skutečným svátkem demokracie. Od účasti na nich je tak neodradí ani neobvyklý zimní termín jejich konání či lehké mrholení, které dnes dopoledne skrápělo šedavý Berlín.
Ani třicátnici Anette tak volby nenarušily víkendové plány. Volit chodí vždy, ačkoli to ani v Německu není povinné. „Tentokrát jsem sice nevyužila možnost korespondenční volby, ale volební místnosti v Berlíně jsou vždy natolik nablízku, takže mě to stojí deset minut času,“ dodala žena, která k volbám přišla s partnerem a se psem.
První hodiny volebního dne v Německu se obešly bez vážnějších incidentů. Právo vybrat 630 poslanců Spolkového sněmu má v 83milionovém Německu přes 59 milionů voličů. Podle předvolebních průzkumů zvítězí opoziční konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 30 procenty hlasů. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
