Letošní v pořadí druhou Nobelovu cenu si odnáší tři vědci: Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi. Akademie je ocenila za „za průkopnické přínosy k našemu chápání složitých systémů“. Informují o tom oficiální stránky Nobelových cen.
Nobelovu cenu za fyziku 5. října získali meteorolog z Princeton University Syukuro Manabe, profesor na Max Planck Institute for Meteorology Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi ze Sapienza University of Rome.
Polovinu ceny obdrželi Manabe s Hasselmannem, a to za položení „základů našich znalostí o klimatu Země a o tom, jak ho lidstvo ovlivňuje“. Na kontě mají vědci fyzikální modelování, kvantifikaci variability a spolehlivé předpovídání globálního oteplování, píší oficiální stránky Nobelových cen.
„Jsem v důchodu, víte, a poslední dobou jsem byl trochu líný. Jsem za tu čest rád. Výzkum pokračuje,“ řekl Hasselmann agentuře Reuters.
Manabe pak uvedl, že důvod, proč bylo pro tuto cenu tentokrát vybráno téma změny klimatu, je, že existuje mnoho jevů, které ukazují, že ke změně klimatu dochází.
Dle Hasselmanna vědci strávili desetiletí naléháním na opatření v oblasti změny klimatu vůči často neochotné společnosti. „Lidé prostě nejsou ochotni přijmout skutečnost, že nyní musí reagovat na něco, co se stane za několik let,“ řekl.
Druhou část ceny pak obdržel Parisi za objev „souhry neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech“. Královská švédská akademie věd v prohlášení uvedla, že Giorgio Parisi byl oceněn za své revoluční příspěvky k teorii neuspořádaných materiálů a náhodných procesů.
Nobelova cena za fyziku je udělována od roku 1901. Mezi laureáty patří pouze 4 ženy a z většiny se jedná o skupinu lidí, která si cenu odnese.
Akademici se podělí o 10 milionů švédských korun (25 milionů korun českých).