Stromy ve městech jsou extrémně důležité. Pomáhají snižovat teplo a poskytují stín chodcům v horkých dnech. Jsou považovány za zbraň proti vysokým teplotám uprostřed globálního oteplování. Vědci z Univerzity v Cambridge ve Velké Británii však podle serveru Earth v nové studii varují, že jde ve skutečnosti o dvousečnou zbraň.
„Stromy hrají klíčovou roli při ochlazování měst, musíme je ale sázet mnohem strategičtěji, abychom maximalizovali výhody, které mohou poskytnout,“ vysvětlila podle Earth docentka z Cambridgeské univerzity Dr. Ronita Bardhan.
Nová studie vedená touto univerzitou zjistila, že stromy sice snižují teploty ve městech, avšak pouze v případě efektivního strategického plánování při jejich integraci do městské infrastruktury. Stromy nám mohou pomoci, ale i uškodit.
Having the wrong trees in the wrong place can make cities hotter at night, a new study shows 🌳@RonitaBardhan of @Arch_Cambridge says that "trees have a crucial role to play in cooling cities down but need to be planted much more strategically".
— Cambridge University (@Cambridge_Uni) December 10, 2024
Read more about this study 👇
Beton absorbuje horko a ohřívá se. Města jsou pak rozpálená a panují v nich mnohem vyšší teploty než v okolí – v přírodě nebo na venkově. Jsou jako takové tepelné houby. Nebezpečnější jsou i tropické noci, jež jsou ve městech intenzivnější.
Tepelný stres přitom neohrožuje jen seniory, ale i mladé lidi. Nedávná studie publikovaná v časopisu Science Advances je dokonce označila za nejohroženější vysokými teplotami. Nehraje v tom roli fyziologie, ale způsob života. Mladí lidé častěji pracují venku na přímém slunci, což zvyšuje tepelný stres.
Chytrá výsadba
Stromy během dne ochlazují města tím, že blokují sluneční záření a svými listy odpařují vodu a ovlivňují proudění vzduchu. V noci však mohou koruny stromů zachytávat dlouhovlnné záření, což naopak vede k oteplujícímu efektu. Tento jev se liší v závislosti na klimatických podmínkách, upozorňuje výzkum.
Efektivitu chlazení ovlivňuje podle vědců celá řada faktorů – druhy stromů, klima, orientace ulic, poměr viditelné oblohy a městské zástavby a další. Například v úzkých uličkách s horší viditelností oblohy doporučují odborníci řidší výsadbu užších stromů.
Vědci na to přišli analýzou 182 studií pokrývajících 17 podnebí a 110 měst. První globální hodnocení ochlazovacího efektu stromů ve městech vyšlo v časopisu Communications Earth & Environment.
V tropickém suchém a vlhkém podnebí ochladily stromy města až o 12 stupňů Celsia, během noci je ale oteplily o 0,8 stupně Celsia. V suchém podnebí došlo k ochlazení o 9 stupňů a v noci k oteplení o 0,4 stupně. V mírném podnebí zaznamenali vědci ochlazení o 6 stupňů během dne a oteplení o 1,5 stupně v noci. V klimatu tropického deštného pralesa chladící efekt během dne klesl na 2 stupně a v noci se oteplilo o 0,8 stupně.
Vědci využili data k vytvoření interaktivní mapy a databázi, která má pomoci při navrhování strategické výsadby. Městští plánovači budou moci tento nástroj používat k výběru vhodných stromů a rozhodovat se budou moci na základě charakteristik dané infrastruktury, aby udrželi výhody chladícího efektu stromů.