Odlesňování v brazilské Amazonii kleslo o 33,6 procent za prvních šest měsíců funkčního období prezidenta Luize Inácio Lula da Silva ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022, říká vláda. Informovaly o tom servery BBC či France 24.
Pokles o 33,6 procent je založen na satelitních snímcích pořízených Národním institutem pro kosmický výzkum, uvádí France 24. Podle něj bylo od ledna do června vykáceno celkem 2 649 km² deštného pralesa.
Jedná se o pokles z 3 988 km² vykácených za prvních šest měsíců loňského roku během vlády prezidenta Bolsonara. V samotném měsíci červnu byl pokles ještě výraznější – o 41 procent ve srovnání s červnem 2022.
Amazon deforestation down by a third in 2023, says Brazilian government https://t.co/eCOk7uf9oo
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 7, 2023
Lula se zavázal, že do roku 2030 ukončí odlesňování neboli mýcení lesů v Amazonském pralese. Čelí však obrovské výzvě k dosažení tohoto cíle, protože oblast deštného pralesa, o které se stále tvrdí, že bude jeho vlády ztracena, je více než třikrát větší než New York City.
V posledních letech došlo k alarmujícímu nárůstu odlesňování. Amazonský deštný prales je zásadní v celosvětovém boji proti změně klimatu.
Za Bolsonara těžba stoupla o 75 procent
Nová satelitní data ve čtvrtek představil brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (Inpe). „Dosáhli jsme trvale sestupného trendu v odlesňování Amazonie,“ řekla novinářům ministryně životního prostředí Marina Silvaová.
Inpe označil červen za měsíc, který zaznamenal rekordní 41% pokles kácení lesů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Lula, který nastoupil do úřadu v lednu, slíbil, že zvrátí politiku svého krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara, který prosazoval těžbu na území domorodých kmenů v Amazonii. Během Bolsonarova období v úřadu od roku 2019 do roku 2022 odlesňování Amazonie vystřelilo o 75 procent ve srovnání s průměrem předchozího desetiletí.
Nové rezervace
Začátkem tohoto roku Lula nařídil vytvoření šesti nových domorodých rezervací, které zakázaly těžbu a omezily komerční zemědělství. Domorodí vůdci tento krok uvítali – ale zdůraznili, že ochranu potřebuje více oblastí.
Lulova levicová vláda se zavázala zabavit polovinu veškeré půdy nezákonně odlesněné v oblastech označených jako oblasti se zvláštní ochranou životního prostředí. Také vyčlení tři miliony hektarů chráněné půdy do roku 2027 a posílí brazilskou síť pro monitorování životního prostředí.
„Vláda znovu jedná, uplatňuje zákon a chrání jedinečný poklad, kterým je Amazonie. Díky tomu rychlost odlesňování klesá,“ řekl Marcio Astrini, vedoucí ekologické skupiny Climate Observatory.
Místo těžby ničí les požáry
Zatímco je hlášen pokles těžby, ve statistikách se objevily požáry, upozorňuje BBC. Jen v červnu zaznamenalo satelitní monitorování v Amazonii 3075 požárů – nejvyšší počet od roku 2007.
Mnoho požárů – uvolňujících obrovské množství emisí uhlíku – bylo spojeno s vymýcením dříve odlesněných oblastí.
Lula, který dříve působil jako brazilský prezident v letech 2003-2010, také prosazuje, aby nejbohatší země světa zaplatily různé iniciativy zaměřené na záchranu deštných pralesů.
V dubnu výzkum monitorovací sítě Global Forest Watch ukázal, že po celém světě byla v loňském roce ztracena oblast tropického pralesa o velikosti Švýcarska. Uvádí, že v roce 2022 bylo každou minutu vytěženo asi 11 fotbalových hřišť, přičemž ničení dominovala Brazílie.
Zpráva naznačila, že politický závazek ukončit odlesňování, který učinili světoví vůdci na konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow v roce 2021, byl značně mimo.
Amazonie je největší deštný prales na světě a 60 % z něj se nachází v Brazílii. Vzhledem k velkému počtu stromů je často nazýván „plícemi planety“, neboť stromy absorbují oxid uhličitý a uvolňují kyslík.
