Česká účast na Expo 2025 v japonské Ósace představuje mimořádnou příležitost pro tuzemské firmy k expanzi na mezinárodní trhy. Jak využít potenciál světových výstav na maximum, poodhalila krajská konference #road2expo, která se uskutečnila 19. listopadu v Brně. Své o tom ví i Stanislav Martinec, který se svou společností KOMA MODULAR stavěl český národní pavilon pro Expo 2015 v italském Miláně. Zeptali jsme se ho, co by doporučil firmám, které účast na Expo zvažují.

Co vaší společnosti přinesla světová výstava Expo 2015? Získali jste díky ní nějaké nové zákazníky?

Každá firma, která měla nebo má možnost realizovat výstavbu pavilonu na světových výstavách Expo, získá obrovské nepřenositelné zkušenosti pro svůj další rozvoj. A to nejméně ve dvou rovinách – ve vlastní přípravě a potom v době konání výstavy. Vlastní výstavba nás naučila vysoké flexibilitě ve zvládání lokálních podmínek, předpisů a norem. A to jsme byli v Evropě, v italském Miláně.

Zároveň jsme měli možnost na staveništi Expo pozorovat postupy, organizaci a přístupy jednotlivých států celého světa na jednom místě. To nám pomohlo při naší expanzi do Afriky. Během konání světové výstavy jsme se pak zúčastnili mnoha odborných setkání na úrovni privátních firem, univerzit a státního sektoru mnoha zemí. Taktéž jsme mohli do Milána pozvat mnoho našich stálých partnerů. Díky Expo jsme získali nové zákazníky ve Francii a paradoxně i v Česku. 

Jak jste tyto zákazníky získali? Jak na světových výstavách funguje B2B business?

Pozvání stávajících nebo budoucích partnerů na Expo je vždy jiné než klasické jednání ve firmách. Zákazníci oceňují možnost vidět na jednom místě novinky a inovace z celého světa, čímž stoupá prestiž realizátora pavilonu i vystavovatele. V Itálii neznali například tento způsob modulární výstavby na této vyšší úrovni. Pavilon v Miláně navštívilo mnoho evropských architektů a profesorů technických univerzit, kteří nám přímo sjednávali následné schůzky s potenciálními zákazníky. Jak jsem už zmiňoval, nám se podařilo získat zákazníky například z Francie, se kterými jsme uskutečnili dodávky modulárních staveb za přibližně 200 milionů korun. České návštěvníky z řad potenciálních zákazníků návštěva pavilonu inspirovala například ke stavbě nemocnic pomocí naší modulární technologie. 

Dal byste českým firmám nějaké doporučení, jak se během světové výstavy prosadit? Co vás takový projekt naučil?

Je dobré pozvat současné i potenciální zákazníky v době konání výstavy k jednáním přímo v pavilonu nebo v prostorách výstaviště, i když si uvědomuji, že Ósaka není Milán a je také mnohem dál. Je potřeba se účastnit všech pořádaných odborných konferencí a navazovat obchodní kontakty. Takových akcí se koná během světové výstavy velké množství. 

Projekt Expo 2015 nás naučil, že byznys  není jen o podepsaných kontraktech, ale že jde o to mít vždy otevřené oči a sledovat a nasávat, kam současný vývoj ve světě směřuje. Světová výstava je událost, která nabízí tuto jedinečnou příležitost na jednom místě jen jednou za pět let. Nám Expo při srovnání se světem také připomnělo pokoru, ale i důležitost toho být hrdí a nebát se jít se svými výrobky do světa. 

Český národní pavilon ze světové výstavy Expo 2015 jste přesunuli po skončení světové výstavy do Čech, k vám do Vizovic. Co bylo vaší motivací a jak náročný proces to byl?

Naší prvotní motivací pro přesun národního pavilonu zpět do Čech bylo ukázat v praxi principy cirkulární ekonomiky, kterých je modulární výstavba typickým příkladem. Pavilon byl taktéž oceněn bronzovou medailí za architekturu za použitý způsob výstavby, čímž vzrostla jeho cena. Navíc právě modulární koncepce nám hodně pomohla v rychlosti a jednoduchosti přesunu.

Složitější částí byla přeměna vnitřní dispozice pavilonu a jeho interiérů, včetně doplnění některých technických rozvodů budovy a jejího zateplení, nutné pro zimní období při jeho trvalém využití. Nyní pavilon slouží jako administrativní budova vedení KOMY MODULAR, se zachovanými prvky výstavního pavilonu a uměleckými díly

Praha 20. listopadu 2024 (PROTEXT) – Světový pohár ve snowboardingu začíná v sezóně 2024/25 s novou podporou. FIS a společnost Visa, světový lídr v oblasti digitálních plateb, dnes oznámily uzavření víceleté dohody. Na jejím základě se společnost Visa stává novým titulárním partnerem jedné z nejdynamičtějších soutěží v zimních sportech, jejíž závody na začátku příštího roku zavítají i do České republiky. Čeští fanoušci budou moct na Dolní Moravě sledovat toto klání od 23. do 25. ledna 2025.

Visa bude sponzorovat Světový pohár ve snowboardingu v alpských disciplínách v příštích dvou sezónách, počínaje premiérou této disciplíny v čínském Mylinu 30. listopadu. Díky tomuto partnerství se Visa stává preferovanou platební metodou na internetu i v místech konání závodů, což zajistí, že se fanoušci budou moci soustředit na sledování akce a zároveň využívat výhod bezproblémových, rychlých a bezpečných plateb.

Toto partnerství nabízí také příležitosti pro klienty a držitele karet Visa, včetně zvýhodněných balíčků s občerstvením, propagačních akcí a slev.

„Je to perfektní spojení,“ říká generální tajemník FIS Michel Vion. „Máme radost, že můžeme společnost Visa přivítat v rodině FIS, zejména v období před zimními olympijskými a paralympijskými hrami v Miláně Cortině 2026 a jako partnery jedné z našich nadějných disciplín, Snowboard Alpine.“

„Jsme rádi, že můžeme spolupracovat s FIS a přinést do alpských sportů naši značku, zdroje a zkušenosti. Jako dlouholetý zastánce a podporovatel olympijského a paralympijského hnutí a zimních sportů se těšíme, že přispějeme k nadšení před zimními hrami v Miláně Cortině 2026,“ říká Kim Kadlec, marketingová ředitelka Visa Europe.

Visa je partnerem olympijských her již téměř 40 let (od roku 1986), od roku 2002 sponzoruje všechny paralympijské hry a v roce 2003 se stala prvním globálním partnerem IPC.

Podpora sportovců na cestě do Milána Cortiny 2026

Středobodem této spolupráce jsou sportovci, vzhledem k tomu, že se obě značky zavázaly podporovat sportovce v jejich úsilí o dosažení co nejlepších výkonů na světové scéně, čímž mohou inspirovat další generace sportovních nadšenců.

Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace (FIS) řídí disciplíny zimních sportů, které představují 55 % všech medailí rozdaných na zimních olympijských hrách a 80 % medailí udělených na zimních paralympijských hrách.

Od roku 2000 podpořila Visa v rámci programu Team Visa téměř 700 olympijských a paralympijských sportovců po celém světě. Tito sportovci jsou vybíráni na základě svých sportovních úspěchů, zapojení do komunitního života a souladu se základními hodnotami společnosti Visa, kterými jsou rovnost, přístup a inkluze.

Kompletní kalendář Světového poháru ve snowboardingu Visa FIS 2024/25 je k dispozici zde.

Kontakt pro média:

Václav Prchlík

Senior PR Consultant

Vaclav.Prchlik@grayling.com

@GraylingCZ | grayling.com

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Varšava 20. listopadu 2024 (PROTEXT) – „Evropa potřebuje nový Messmerův plán, který původně umožnil Francii postavit 56 jaderných reaktorů během 25 let. Průmysl potřebuje stabilní zdroj energie s nízkými emisemi, který mohou dodávat pouze jaderné elektrárny. OZE by měly nabízet pouze podporu výroby energie z jádra“ – prohlásil Mateusz Morawiecki, bývalý polský premiér, v projevu k účastníkům konference ‚Bezpečnost střední a východní Evropy v roce 2024‘.

Dne 18. listopadu se ve Varšavě sešli klíčoví konzervativní činitelé a odborníci z regionu a partnerských zemí, aby diskutovali o energetické budoucnosti střední a východní Evropy a o roli „zeleného konzervatismu“ v procesech energetické transformace. Může být „zelená revoluce“ vedena spravedlivě? Jak zajistit, aby byly zohledněny potřeby nejzranitelnějších sociálních skupin? Podpoří realizace projektu „Fit for 55“ užší spolupráci mezi zeměmi v rámci regionu? Jak mohou naše společné kroky prospět energetické bezpečnosti? A jakou roli může v tomto procesu hrát zelený konzervatismus?

Nový rozpočtový cyklus EU vybízí konzervativně smýšlející zástupce zemí střední a východní Evropy, aby navrhli konkrétní aktivity, které odrážejí jejich názory a hodnoty související s procesem přizpůsobování klimatické politiky EU potřebám celé společnosti. Druhý ročník konference Energetická bezpečnost pořádají Fundacja Polska z Natury, Jagellonský klub Centrum pro analýzu, Náš společný domov a Konzervativní síť pro životní prostředí a navazuje na úspěch loňského ročníku.

„Je to jedna z největších akcí ve střední a východní Evropě, která se současně zabývá otázkami souvisejícími s energetikou, klimatickou politikou a bezpečností,“ uvádí Krzysztof Perycz-Szczepański, generální ředitel nadace Fundacja Polska z Natury. „Energetická politika se vytváří na dvou úrovních: národní a mezinárodní. Proto je naše konference koncipována jako akce určená pro zástupce vlády, Kanceláře prezidenta republiky, členy parlamentu, úředníky Evropské komise, poslance Evropského parlamentu a odborníky zaměřené na konkrétní odvětví. Naším cílem je diskutovat o výzvách, kterým čelí Evropa při realizaci klimatické politiky v ekonomicky obtížném prostředí. Hodláme také navrhnout zcela konkrétní řešení,“ dodává.

V roce 2025 se Polsko ujme předsednictví Rady Evropské unie, což znamená, že bude moci určovat její agendu, zejména v oblasti klimatu a energetiky. Varšava bude rovněž hostit příští summit Iniciativy tří moří. Spolu s předsednictvím Rady EU se tak hlavní město Polska stane v následujících měsících významným místem na politické mapě Evropy.

„Evropa potřebuje nový Messmerův plán, který původně umožnil Francii postavit 56 jaderných reaktorů během 25 let. Průmysl potřebuje stabilní zdroj energie s nízkými emisemi, který mohou dodávat pouze jaderné elektrárny. OZE by měly nabízet podporu pouze pro výrobu energie z jádra,“ prohlásil během slavnostního zahájení konference Mateusz Morawiecki, bývalý polský premiér a politik strany Právo a spravedlnost.

V roce 1973, v době vrcholící ropné krize, představil francouzský premiér Pierre Messmer vizi výstavby sta jaderných reaktorů do roku 2000, která měla ukončit závislost Francie na dovozu fosilních paliv. Francii se nikdy nepodařilo dosáhnout počtu 100 reaktorů, ale 56 bloků, které byly dokončeny, zajistilo zemi tolik potřebnou energetickou bezpečnost a suverenitu na mnoho dalších desetiletí.

Mieszko Pawlak z Kanceláře polského prezidenta zdůraznil, že energetická transformace musí být dokončena především s ohledem na zájmy občanů. „Pokud existuje něco jako konzervativní model transformace, pak je velmi blízko k naplnění definice spravedlivé transformace“ – poznamenal.

Evropský fond pro konkurenceschopnost

Na konferenci byl předložen návrh na zřízení zvláštního fondu, který by Evropě pomohl dohnat světové hospodářské velmoci, a to pod názvem Evropský fond pro konkurenceschopnost. V roce 2022 přijaly Spojené státy zákon o snižování inflace, v jehož rámci bylo nabízeno štědré spolufinancování projektů v oblasti ekologického průmyslu. Se zahrnutím přímých dotací a daňových pobídek bylo v rámci tohoto programu k dispozici 500 miliard USD. Čína spoléhá na podobné nástroje, ale ještě ve větším měřítku. Díky tomuto přístupu se již stala lídrem v řadě projektů čistých technologií. Evropa nemusí znovu vynalézat kolo. Místo toho může kopírovat řešení, která se osvědčila. Je třeba následovat cestu, kterou se vydaly USA a Čína. Jinými slovy, do ekologického průmyslu je třeba nalít finanční prostředky EU. Do evropského ekologického průmyslu. Proto Institut zelené ekonomiky a Cambridge Econometrics ve spolupráci s Fundacja Polska z Natury přišly s návrhem na zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Po šesti měsících strávených ekonometrickým modelováním s cílem sladit zásady fondu s pravidly, jimiž se řídí finanční programy EU, bylo nakonec dosaženo optimálního řešení.

„V naší zprávě určíme rozsah investičních požadavků EU a upřesníme mechanismus, o který se budeme opírat při poskytování financování a přerozdělování prostředků mezi jednotlivé členské státy,“ říká Krzysztof Perycz Szczepański z Fundacja Polska z Natury.

„Podle našich simulací zvýšení národních výrobních kapacit dosažené v odvětvích, která hrají klíčovou roli v procesu transformace, a jejich financování v rámci fondu zvýší HDP EU o 2 % a zaměstnanost v cílových odvětvích se zvýší o 6,7 %,“ poznamenává Edo Omic, hlavní ekonom společnosti Cambridge Econometrics.

„Hlavním cílem fondu by mělo být zachovat/vytvořit pracovní místa a nabídnout přidanou hodnotu v těch odvětvích, která zvýší naši konkurenceschopnost a zároveň nám pomohou dosáhnout cílů klimatické neutrality,“ říká Marcin Korolec, šéf Institutu zelené ekonomiky a bývalý ministr životního prostředí. „Rozsah výzvy, kterou představuje transformace evropského průmyslu, a zastřešující cíl obnovit jeho konkurenceschopnost vyžadují mimořádná opatření. Mario Draghi říká, že Evropa čelí existenční hrozbě. Pokud taková existenční hrozba existuje, zdá se být zřejmé, že bychom měli zavést mechanismy, které jsou adekvátní rozsahu výzvy, jíž všichni čelíme,“ dodává.

Projekt předpokládá, že v letech 2027-2034 bude do evropské ekonomiky napumpováno 237 miliard eur, tj. 1,38 HDP EU. Národní distribuční mechanismy budou vycházet z počtu obyvatel, HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti v průmyslu, výdajů na výzkum a vývoj a podílu čisté energie na celkovém mixu. Odvětvové distribuční mechanismy zase zohlední současné výrobní kapacity a budou podporovat takové klíčové oblasti, jako je výroba solární energie, větrné turbíny, baterie a elektrická vozidla. Polsko obdrží v rámci fondu 32 miliard EUR a bude jedním z jeho největších příjemců, neboť převezme odpovědnost za 4,2 % celkového dluhu a získá 13,5 % dostupných prostředků.

Jak zdůrazňují Marcin Korolec a Edo Omic z Cambridge Econometrics, zatím se jedná o pouhé návrhy a myšlenkové experimenty. Mají povzbudit orgány v různých evropských hlavních městech, aby přijaly výzvu a udržely konkurenceschopnost Evropy v rámci globálního hospodářského prostředí.

Kontakt:

Jakub Lackorzyński

Bridge

+48 798 604 541

biuro@bridge.pl