Cruz Beckham, Harper Beckham a David Beckham
Foto: Profimedia
Harper Beckham, třináctiletá dcera Davida a Victorie Beckhamových, je od narození pod drobnohledem médií. Stejně jako Kylie Jenner vyrůstala v záři reflektorů a zdá se, že její matka ji směřuje k tomu, aby se stala podobnou ikonou, jakou je právě Kylie – úspěšnou podnikatelkou a tváří vlastní značky.
Během říjnové premiéry nové vůně Victorie BeckhamMy Reverie Harper odhalila své ambice. Přiznala, že by si jednou přála vytvořit vlastní značku. Zatím sice neupřesnila, zda by šlo o módu, kosmetiku nebo něco jiného, ale jasně ukázala svou touhu následovat matčiny stopy – nebo dokonce Kylieiny.
Jak píše magazín Hello!, krása a móda Harper fascinují už nyní. Často tráví hodiny zkoumáním kosmetických produktů a dokonce si zkouší natáčet vlastní tutoriály. Victoria prozradila, že Harper si občas „půjčuje“ její kosmetiku, což svědčí o její vášni. Podobně jako Kylie, která se už v dětství zajímala o líčení, Harper preferuje decentní, přirozený vzhled.
Harper také věnuje velkou pozornost detailům, jako je manikúra. Její nehty často odrážejí nejnovější trendy, například oblíbený chromový pigment nebo mandlové tvary. Tato vášeň ji přibližuje Kylie, která dlouhé a výrazné nehty proslavila už během dospívání.
Ačkoliv Harper zatím nemá vlastní profil na sociálních sítích, díky rodičům a bratrům je na Instagramu už dobře známá. Její jméno je spojeno s desítkami tisíc příspěvků, což ukazuje, že i bez vlastního účtu má výrazný vliv. Stejně jako Kylie i Harper těží z podpory starších sourozenců, kteří ji mohou inspirovat svými úspěchy.
Harper Beckham má díky svým rodičům a unikátní pozici ve světě módy a krásy všechny předpoklady k tomu, aby se stala úspěšnou podnikatelkou. Zatímco Kylie Jenner položila základy své říše už ve čtrnácti letech, Harper má ještě čas, aby se rozhodla, kterým směrem se vydá – ale její odhodlání i talent jsou už teď nepřehlédnutelné.
Společnost ByteDance, mateřská společnost TikToku, má v současnosti hodnotu 300 miliard dolarů. Společnost oznámila nový program zpětného odkupu akcií. Aplikaci TikTok však hrozí, že bude v USA zakázána z důvodu obav o národní bezpečnost.
ByteDance nedávno nabídla svým investorům odkup akcií za cenu 180,70 dolaru za kus. To představuje 12,9% nárůst oproti předchozímu programu z prosince 2023, kdy byla cena za akcii stanovena na 160 dolarů. Tento krok zvyšuje valuaci společnosti z 268 miliard na současných 300 miliard dolarů. Společnost tímto programem poskytuje likviditu svým investorům a nezamýšlí IPO, informuje Reuters.
Riziko zákazu TikToku v USA však zůstává vážné. Podle zákona podepsaného prezidentem Joem Bidenem má společnost ByteDance na prodej TikToku čas do 19. ledna 2025. Pokud čínská společnost tento požadavek nesplní, hrozí aplikaci na americkém trhu zákaz. Bílý dům chce tímto opatřením eliminovat čínské vlastnictví TikToku a tvrdí, že zákaz samotné aplikace není prioritou.
TikTok a ByteDance se vůči tomuto zákonu brání soudní cestou. V květnu podali žalobu u amerického federálního soudu, aby zablokovali jeho platnost. Ani jedna ze společností se k aktuální situaci nevyjádřila. Server The Economic Times také zmínil, že někteří investoři vidí návrat Donalda Trumpa do Bílého domu jako potenciálně pozitivní pro budoucnost TikToku v USA.
Trump a TikTok
Trump dříve označil TikTok za hrozbu pro národní bezpečnost, ale jeho pozice se později zmírnila. „Jsem pro TikTok, protože potřebujeme konkurenci. Pokud nemáte TikTok, máte jen Facebook a Instagram,“ řekl Trump během rozhovoru v červnu tohoto roku. Podle Reuters TikTok aktuálně využívá zhruba 170 milionů Američanů.
Navzdory právním a politickým výzvám ByteDance dosahuje stabilního růstu. Celosvětové tržby společnosti loni vzrostly o 30 % na 110 miliard dolarů. Jak uvádí Reuters, odkupy akcií a růst valuace jsou důkazem důvěry investorů v dlouhodobý potenciál společnosti, i když její budoucnost na americkém trhu zůstává nejistá.
Jak ovlivní válku na Ukrajině severokorejští vojáci. Foto: Reuters
Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.
O zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině jako první informovali zástupci ukrajinských a jihokorejských zpravodajských služeb. Moskva i Pchjongjang tyto zprávy označily za falešné s tím, že se nic takového neděje.
Ukrajinská média pak psala o budování takzvaného zvláštního burjatského praporu složeného z přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti měli nahradit padlé ruské vojáky z etnické menšiny Bujratů. Další zprávy však byly mnohem znepokojivější.
What would North Korean soldiers do in Ukraine?
North Korea has never sent troops into combat abroad before, primarily out of fear that they might defect or make unflattering comparisons between foreign armies and their ownhttps://t.co/bIwIuKd8capic.twitter.com/jRAxCTFkvU
Podle zástupců ukrajinské i jihokorejské rozvědky dorazilo do Ruska 10 000 severokorejských vojáků. Nebylo jasné, jak je velení ruské armády využije. Anonymní armádní zdroje však již dříve zmiňovaly nasazení v Sudže a Kursku.
Americká televize CNN s odkazem na list The New York Times (NYT) upozornila na vznik nového vojenského uskupení čítajícího 50 000 ruských i severokorejských vojáků. Jejich cílem má být vytlačení Ukrajinců z Kurské oblasti.
První střety
Ukrajinské síly o počtu asi 10 000 mužů nečekaně vtrhly do Kurské oblasti v létě a zabraly stovky kilometrů čtverečních ruského území. Cílem operace bylo získat páku při vyjednávání s Ruskem, přimět nepřítele odklonit vojáky z krizové fronty v Doněcké oblasti a zabránit ostřelování Chersonu.
Ukrajinci nasadili do Kurské oblasti cenné, skvěle vycvičené jednotky, potřebné hlavně na východě Ukrajiny, podpořené západní obrněnou technikou (tanky a obrněnci). Jejich ztráta by byla pro Kyjev v době nedostatku mužů ve zbrani zdrcující.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Kurské oblasti je nasazeno dokonce 11 000 severokorejských vojáků. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti přiznal, že tam došlo k prvním střetům.
„Někteří z nich už se zúčastnili bojů proti ukrajinské armádě,“ citoval ukrajinského prezidenta server The Kyiv Independent. „Byly už zaznamenány ztráty.“ Není však jasné, kolik vojáků KLDR při těchto střetech padlo a jak boje probíhaly.
Lehká pěchota
Podle později aktualizovaných informací přímo od Zelenského už Rusko skutečně zapojilo skupinu o 50 000 vojácích, kterou tvoří 11 až 12 000 severokorejských mužů, do bojů v Kurské oblasti. Příliš mnoho informací k dispozici není.
Nejmenovaný mluvčí jedné z mechanizovaných brigád uvedl, že Rusové (doplnění o Severokorejce) zaútočili v několika masivních vlnách. Ukrajinci všechny pokusy o prolomení obranné linie odrazili.
Severokorejští vojáci prošli výcvikem v dělostřelecké palbě, základní taktice pěchoty, a hlavně ve vyklízení zákopů. Upozornili na to podle serveru Novinky, který se odvolával na list The New York Times, američtí a ukrajinští představitelé.
Jednotky KLDR rozdělilo ruské velení do dvou skupin – jedna je zodpovědná za postup a druhá za zajištění území, odkud se ještě úplně nepodařilo Ukrajince vytlačit. Moskva je oblékla do ruských uniforem ve snaze jejich přítomnost ve válce zatajit.
Severokorejští vojáci byli podle amerických i ukrajinských zdrojů vybaveni kulomety, odstřelovacími puškami, protitankovými střelami a raketomety. Podle těchto zdrojů budou zřejmě bojovat jako samostatné jednotky lehké pěchoty bez obrněných vozidel.
Pokud Rusové vytlačí Ukrajince z Kurské oblasti, očekává se jejich postup na ukrajinské území. Zatím však není jasné, zda Kim dovolí, aby jeho vojáci také pokračovali na ukrajinské bojiště, tvrdí Američané. Malé množství Severokorejců na Ukrajině působí.
Je podle nich možné, že se na hranici zastaví a budou dohlížet na ruské území. Nutno připomenout, že vojenská dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou počítá s vojenskou pomocí v případě napadení jednoho ze států. Rusko vede na Ukrajině agresivní válku.
Je otázka, jak by severokorejští vojáci ovlivnili válku v případě, že by padlo rozhodnutí nasadit je i na ukrajinském území. Efektivitu a možný dopad jednotek KLDR na konflikt na Ukrajině rozebral s odborníky server The Moscow Times.
Musí se předvést
Přítomnost severokorejských jednotek v Rusku vede některé analytiky k zamyšlení nad jejich efektivitou nebo konečnými cíli rusko-severokorejské vojenské spolupráce ve válce na Ukrajině. KLDR nikdy vojáky do bojů v zahraničí neposlala.
Režim má obavy z nelichotivého srovnání jeho armády s těmi západními a také z toho, že vojáci přeběhnou. „Režim se obává, že by vojáci izolované země mohli zachytit nesprávné myšlenky,“ uvedl výzkumník Fjodor Tertitskij z Kookmin University v Soulu.
Jsou severokorejští vojáci jen další bezvýznamnou potravou pro děla, nebo dobře vycvičenými a cennými muži? Jihokorejští analytici se přiklánějí spíše k druhé variantě, přestože oběti mezi jednotkami KLDR jsou nevyhnutelné.
„Zatímco oběti jsou nevyhnutelnou součástí války, jaký smysl má posílat (do bojů) nezkušené nebo neschopné vojáky, aby získali bojové zkušenosti?“ uvedl Yang Moo-jin, prezident The University of North Korean Studies v Soulu.
„Severní Korea musí předvést bojovou efektivitu a operační schopnosti svých vojáků, aby maximalizovala výsledky jejich nasazení,“ dodal Lim Eul-chul z Kyungnam University. Jen pro upozornění, konkrétně armáda Kima nikdy v žádné válce nebojovala.
Zanedbatelná síla
Spolehlivá čísla k dispozici nejdou, avšak západní zdroje hovoří o nasazení 10 až 12 000 severokorejských vojáků. To je ekvivalent současných ruských ztrát během deseti dnů bojů. Analytici považují taková čísla za zanedbatelná.
„Pokud má Rusko problémy s bojovou silou, bude potřebovat mnohem více Severokorejců,“ upozornil bývalý australský generál Mick Ryan. Jiní odborníci ovšem nesouhlasí a tvrdí, že jsou tyto počty zanedbatelné pouze v případě, že zůstanou v Kurské oblasti.
Nejde jen o počty. Hlavní chybou by bylo Severokorejce podceňovat. „Síla severokorejských vojáků pro speciální operace spočívá v jejich schopnosti vydržet drsné podmínky během nedostatku potravin a dalších zdrojů,“ vysvětlil Lim.
Odkazoval na speciální jednotky, které jsou součástí celkových severokorejských sil poslaných do Ruska. „Mají velmi silnou mentální odolnost,“ dodal Lim. Na druhou stranu čelí v boji po boku „ruských bratrů“ zásadním výzvám.
Komunikační mezera
Jak chtějí Severokorejci a Rusové společně vést válku, která závisí na překladatelích? „Překladatelé sice budou nápomocní, tento druh komunikační mezery však může být a bude problém během bojových operací,“ tvrdil Ryan.
Jak píšeme výše, Severokorejci by podle amerických a ukrajinských zdrojů měli bojovat jako samostatné jednotky v rámci skupiny 50 000 vojáků poslaných do Kurské oblasti. Přesto je koordinace s ruskými silami klíčová.
Prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR je nebezpečná pro Ukrajinu i pro Jižní Koreu. Foto: Reuters
Usnadnit komunikaci by mohlo začlenění severokorejské velitelské struktury, alespoň tedy za předpokladu, že bude severokorejské a ruské velení spolupracovat. Do Ruska dorazilo z KLDR podle ukrajinské rozvědky 500 důstojníků a tři generálové.
„V této fázi je příliš mnoho neznámých, než aby to bylo přesvědčivé,“ upozornil Ivan Klyszcz z International Center for Defence and Security v Estonsku. Další problém jsou již zmíněné chybějící zkušenosti konkrétně v moderních válkách.
Speciální jednotky KLDR byly vycvičeny k zabránění státnímu převratu. Jsou zvyklé na komplikovaný systém velení, v němž museli komisaři každé vojenské rozhodnutí stvrdit podpisem, upozornil na nedostatky severokorejských sil Tertitskij.
„Je otevřenou otázkou, zda bude tento těžkopádný systém upraven pro účely války na Ukrajině. Tak či onak, taková změna by nebyla možná bez osobního souhlasu Kim Čong-una,“ doplnil Tertitskij.
Dvě země v nebezpečí
Vojáci KLDR jsou vycvičeni k boji v hornatém terénu a nemají žádné skutečné bojové zkušenosti v moderním válčení, doplnila estonská rozvědka. „Je tedy možné, že v bitvách utrpí ještě větší ztráty než ruské pozemní síly,“ uvedla.
Získají však zkušenosti z moderního boje, zahrnujícího používání dronů a řízených a balistických střel. Mohou se naučit způsoby elektronického boje a získat cenné údaje o ukrajinské (západní) technice, pokud ji ukořistí, zmínil Ryan.
To je riziko i pro Jihokorejce. Rusko navíc může KLDR poskytnout při vývoji dronů technologickou pomoc. Kim krátce po nasazení svých vojáků v ruské Kurské oblasti nařídil masovou výrobu sebevražedných dronů ve své zemi.
Druhým rizikem je povolení od Kima poslat severokorejské vojáky na Ukrajinu a poslat Rusku další a početnější síly. To by zvýšilo na vyčerpané obránce tlak. Podle odborníků je pravděpodobné, že pozorujeme jen začátek vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR.
Fatboy Slim, známý DJ a producent, ostře kritizoval bratry Liama a Noela Gallagherovy za způsob, jakým prodávají vstupenky na plánované turné skupiny Oasis v roce 2025. Podle něj dynamický cenový systém nespravedlivě finančně zatěžuje fanoušky.
Fatboy Slim, vlastním jménem Norman Cook, odsoudil rozhodnutí Oasis využít při prodeji vstupenek dynamický systém cen. Tento způsob, kdy se cena zvyšuje podle poptávky, označil za „šizení fanoušků“. „Je špatné, když to dělají překupníci, ale když to dělají sami promotéři a kapela, je to zvrácené,“ řekl deníku The Sun.
Cook uvedl, že se snaží udržovat ceny svých vlastních koncertů co nejdostupnější. Odsoudil také celkový trend zvyšování cen vstupenek, které dnes běžně dosahují stovek liber. Server The Daily Mail připomněl, že během několika hodin od spuštění prodeje se cena vstupenek na koncerty Oasis vyšplhala z původních 150 liber na 355 liber.
Podle Fatboy Slima se Liam a Noel možná rozhodli obnovit kapelu hlavně kvůli penězům. „Finančně, pokud dojdou peníze, chápu, proč by to udělali,“ dodal. Bratři Gallagherovi však tuto spekulaci odmítli. Liam na sociální síti X reagoval podrážděně na podobná obvinění a fanouškům vzkázal, aby „drželi hubu“, informuje The Mirror.
Turné Oasis, plánované po patnáctileté pauze kapely, provázel skandál překupnictvím. Podle deníku Daily Mail se až čtyři procenta vstupenek objevila na stránkách pro jejich přeprodej, přičemž ceny dosahovaly tisíců liber. Pořadatelé následně takové vstupenky zrušili a varovali před nákupem mimo oficiální kanály.
Fatboy Slim zdůraznil, že hudebníci by měli respektovat své fanoušky. „Ceny vstupenek už tak jsou příliš vysoké,“ řekl The Sun. Oasis však ve svém přístupu pokračují a odmítají obvinění, že by šlo o honbu za penězi.
Senegalci a Senegalky dnes v předčasných parlamentních volbách rozhodují o tom, jestli politická strana PASTEF prezidenta Bassiroua Diomayeho Fayeho získá v zákonodárném sboru většinu, což by mu usnadnilo prosazování reforem, píše agentura AP.
Přes sedm milionů oprávněných voličů ve zhruba 18milionové západoafrické zemi má možnost rozhodnout o obsazení 165 křesel v parlamentu, kde byla dosud PASTEF v menšině. Podle pozorovatelů má ale i díky popularitě v březnu zvoleného čtyřiačtyřicetiletého prezidenta dobré šance na získání většiny v podobně nejméně 83 mandátů.
Senegal headed to the polls on Sunday to vote in legislative elections that the president hopes will give his party a clear majority and the means to implement an ambitious agenda for reforms.https://t.co/wd40Bs3yhepic.twitter.com/7i0Exux1XJ
Právě kvůli nedostatečné podpoře pro svou politiku, jejímž cílem jsou mimo jiné protikorupční opatření či zajištění většího podílu z přírodních zdrojů země pro místní obyvatelstvo, Faye v září rozpustil parlament. „Rozpouštím národní shromáždění, abych požádal svrchovaný lid o institucionální prostředky k uskutečnění systémové transformace, kterou jsem slíbil provést,“ prohlásil tehdy prezident.
Hlavním soupeřem prezidentova tábora by mělo být uskupení Takku Wallu vedené exprezidentem Mackym Sallem. Vedle něho se hlasování účastní i další zhruba čtyři desítky strana a koalic.
Volební místnosti se uzavřou v 18:00 místního času (19:00 SEČ). První výsledky mají být známé do pondělního rána.
Při izraelském útoku na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy dnes podle předběžných údajů zemřelo 72 lidí, píší agentura Reuters a server televize Al-Džazíra s odvoláním na místní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás. Další desítky lidí utrpěly podle stejného zdroje zranění.
V zasažené vícepodlažní obytné budově žilo podle palestinských zdrojů šest palestinských rodin a dohromady kolem 70 lidí. Záběry a fotografie zveřejněné po útoku na sociálních sítích ukazují, že byla zcela zničena.
A horrific massacre was perpetrated in northern Gaza. Israel bombed a building in Beit Lahiya where more than 70 displaced people were sheltering, killing scores of them, including children and women. pic.twitter.com/3qQHVmWvtq
Izraelská armáda minulý měsíc vyslala tanky do Bajt Lahíje a nedalekých měst Bajt Hanún a Džabálija, kde je velký uprchlický tábor. Učinila tak v rámci tažení, které má podle ní zabránit útokům a přeskupování ozbrojenců Hamásu. Uvedla také, že v těchto třech oblastech zabila stovky ozbrojenců.
Jiný izraelský úder podle palestinských zdravotníků v noci na dnešek zabil nejméně deset lidí v uprchlickém táboře Búrajdž v centrální části Pásma Gazy. Další čtyři lidé zemřeli při útoku na uprchlický tábor Nusajrát, který je nedaleko.
Scenes from the site of a horrific Israeli massacre in Beit Lahiya, where an Israeli airstrike struck a five-storey building housing displaced families, resulting in scores of innocent civilians killed and injured.
Izrael zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy loni v říjnu v reakci na teroristický útok Hamásu na jihu Izraele, při němž zemřelo na 1200 lidí a dalších 250 bylo uneseno. Během více než rok trvající války zemřelo podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem bezmála 44.000 Palestinců a dalších více než 100.000 bylo zraněno. Velká většina z 2,3 milionu obyvatel Gazy je vysídlena a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.
Ukrajina po rozsáhlém ruském vzdušném útoku z dnešního rána hlásí výbuchy na řadě míst země. Podle ukrajinské energetické firmy DTEK utrpěly vážné škody její tepelné elektrárny. Energetici provádějí nouzové odstávky dodávek elektřiny, v Mykolajivu a Dnipru jsou dohromady čtyři mrtví, informovala agentura Reuters.
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu na 120 raket různých typů a také 90 dronů. Na 140 vzdušných cílů se podle něj podařilo zničit protivzdušné obraně. Jeden z největších ruských útoků za dobu války mířil především na energetickou infrastrukturu Ukrajiny a způsobil na ní dosud neupřesněné škody.
Emergency blackouts in Ukraine as Russia targets power grid in "massive" overnight missile attack https://t.co/RUkvvCX2FG
V Mykolajivu na jihu země zemřeli po útoku dronu dva lidé a šest dalších osob včetně dvou dětí bylo zraněno, uvedl šéf oblasti. V Kyjevě podle místních úřadů způsobil pád trosek požár střechy obytného domu a nejméně dvě osoby zranil.
Státní železniční společnost Ukrazaliznycja sdělila, že ruský úder na depo v Dněpropetrovské oblasti nepřežili dva železničáři a další tři byli zraněni. Informovala také o zpožďování vlaků na některých traťových úsecích v důsledku výpadů elektrického proudu.
Také ve Volyňské a Záporožské oblasti úřady informovaly o blíže neupřesněném poškození energetické a kritické infrastruktury. Výbuchy podle agentury Reuters otřásly také černomořským přístavem Oděsa. Exploze hlásí též Rivne na západě Ukrajiny a Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti.
DTEK, největší soukromá energetická firma na Ukrajině, uvedla, že její tepelné elektrárny se znovu staly terčem ruského útoku. Ten podle ní způsobil „vážné škody“ na zařízení elektráren. Technici již začali pracovat na opravách.
Společnost Ukrenergo, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, podle vyjádření firmy DTEK provedla nouzové odstávky dodávek elektřiny v Kyjevě a Kyjevské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti. Dílčí odstávky mezitím oznámila také Oděsa.
Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává přitom zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022, kdy Moskva zahájila invazi na území svého souseda.
Prezident Petr Pavel navštívil Národní třídu u příležitosti 35. výročí sametové revoluce. Na místě se setkal s rozdílnými reakcemi přítomných. Někteří mu tleskali a děkovali, jiní skandovali hanlivá hesla.
Prezident položil květinu u památníku a připomněl význam listopadových událostí roku 1989. „Tento den není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že máme možnost budovat zemi podle našich představ,“ uvedl. Část přítomných jej však kritizovala za jeho minulost v KSČ a členství v armádě v době socialismu. Na výtky reagoval slovy, že „křik na Národní třídě nic nevyřeší“ a vyzval k dialogu.
Sedmnáctý listopad 1989 není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že už 35 let máme příležitost budovat svou zemi i život podle svých představ. Prezident Petr Pavel to řekl na pražské Národní třídě, kam si stejně jako další politici i řadoví občané přišel připomenout… pic.twitter.com/6T0t34o1te
Pískot a protesty neprovázely jen prezidenta. Dle serveru iDNES.cz odpůrci vyjadřovali nesouhlas i s příchodem ministra vnitra Víta Rakušana či premiéra Petra Fialy. Na jejich adresu zněly výkřiky jako „hanba“ nebo „kolaboranti“. Rakušan situaci komentoval: „Vidíme, že svobodu, kterou lidé před 35 lety vybojovali, teď mohou konzumovat. I k ní patří křik na politiky.“
Premiér Fiala připomněl, že demokracie nabízí možnost svobodného vyjádření, ale zdůraznil, že „v roce 1989 by odpůrci pískat nemohli“. V rámci akce apeloval na důležitost ochrany svobody a jednoty. Vyzval také k úsilí uspět v příštích volbách.
Oslavy 17. listopadu v centru Prahy doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Policie na místě nasadila stovky příslušníků včetně antikonfliktního týmu, aby zabránila možným střetům mezi rozdílně smýšlejícími skupinami.
Jak píše server Novinky.cz, prezident Pavel uznal, že ne vše v Česku funguje ideálně. Zdůraznil však, že jedinou cestou ke změně je naslouchání a hledání společných řešení. „Konfrontace nikdy žádné řešení nepřinesla,“ uzavřel.
Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Limě o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.
„Oba lídři potvrdili, že je nutné udržet kontrolu lidí nad rozhodnutím o použití jaderných zbraní,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu. Biden a Si podle něho také dali najevo, že je potřeba „opatrně zvážit možná rizika a technologie využívající umělou inteligenci ve vojenské oblasti je potřeba vyvíjet opatrně a zodpovědně“.
Jde o důležité prohlášení „o protnutí umělé inteligence a jaderné doktríny“, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Pentagon předpokládá, že Čína má 500 funkčních jaderných hlavic a do roku 2030 jich bude mít přes tisíc. Od roku 2020 svůj jaderný program modernizuje. Spojené státy disponují 1770 funkčními jadernými hlavicemi, Rusko jich má 1710. Podle čínské jaderné doktríny by Peking tento typ zbraní nepoužil jako první. Bidenova administrativa americkou jadernou doktrínu aktualizovala letos a mluvčí Bílého domu podle agentury Reuters už dříve řekl, že „nejde o reakci na nějaký určitý subjekt, zemi nebo hrozbu“. Americké činitele ovšem znepokojují jaderné arzenály Číny, Severní Koreje a Ruska.
Sobotní schůzka Bidena se Siem byla jejich poslední před tím, než Bidenovi příští rok v lednu vyprší mandát a z Bílého domu odejde. Americký prezident během ní odsoudil také nasazení tisíců severokorejských vojáků v Rusku, což je „nebezpečné rozšíření ruské protiprávní války proti Ukrajině se závažnými důsledky pro Evropu a mír a stabilitu v regionu Indo-Pacifiku“, uvedl úřad amerického prezidenta. Biden dal také svému čínskému kolegovi najevo, že „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny tím, že Čína pokračuje v podpoře ruského zbrojního průmyslu“.
Rusko při svém rozsáhlém útoku vyslalo dnes ráno na Ukrajinu 120 raket několika typů a také 90 dronů. Protivzdušná obrana zničila přes 140 vzdušných cílů, na odražení útoku se podílely také stíhačky F-16, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery podle něj způsobily škody na energetické infrastruktuře.
„Naše síly protivzdušné obrany zničily více než 140 vzdušných cílů. Nepřítel se zaměřil na naši energetickou infrastrukturu na celém území Ukrajiny. Bohužel zařízení byla poškozena zásahy a padajícími troskami,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.
Ukraine deploys F-16 jets to intercept Russian missiles
Reports indicate that Russia launched approximately 120 missiles and 90 drones in an attack on Ukraine on Sunday. pic.twitter.com/MJOoU2LtSX
Ukrajinský prezident potvrdil dřívější zprávy ukrajinských úřadů o smrti dvou lidí a zranění dalších šesti v důsledků ruského dronového útoku na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Zelenskyj také informoval o nucených odstávkách dodávek elektřiny, na likvidaci škod podle něj pracují všechny dostupné síly.
Na odražení útoku se podle prezidenta podílely pozemní systémy protivzdušné obrany, jednotky elektronického boje a také ukrajinské letectvo včetně pilotů stíhaček F-16 a dalších strojů. „Všichni pracovali organizovaně. Děkujeme vám za spolehlivou ochranu!“, napsal Zelenskyj.
Mezi raketami, které Rusko vyslalo na Ukrajinu, byly podle Zelenského hypersonické střely Cirkon (Zirkon) a Kinžal a také balistické rakety Iskander. K dronovému útoku použily ruské síly mimo jiné stroje Šáhed, které vysílá na ukrajinské cíle prakticky denně.
O jednom z dosud největších ruských vzdušných útoků na Ukrajinu předtím informoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Partnery vyzval k posílení jeho země, nikoliv ke snahám o usmiřování ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku spustilo dva dny po telefonátu německého kancléře Olafa Scholze s Putinem. Zelenskyj po něm poznamenal, že podobné hovory ke spravedlivému míru ničím nepřispívají.
Ukrainian man records Russian Kh-101 cruise missiles flying over southern Ukraine this morning.
Russia launched more than 100 missiles and almost as many suicide drones in an attack that cost them around USD 600 mln pic.twitter.com/XEIPWTJCFB
Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává přitom zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022, kdy Moskva zahájila invazi na území svého souseda.
