Podle informací serveru Al Jazeera nedodržuje Moskvou vyjednané příměří mezi Arménií a Ázerbájdžánem ani jedna z bojujících stran. Počet obětí v oblasti Náhorního Karabachu stoupl od začátku konfliktu na více než 500, z toho je více než 60 civilistů.

Obyvatelé hlavního města Náhorního Karabachu Stěpanakertu pro agenturu AP uvedli, že uzavřením příměří se jejich situace vůbec nezměnila. Larisa Azerjanová, která se před boji ukryla do sklepa činžovního domu, agentuře řekla: „Příměří jsme tu vůbec nepocítili. Do bytů odsud nevycházíme. Všichni se zdržujeme tady. Jíme tu, spíme. Celý den trávíme ve sklepě.“

Rusko mezitím vyzvalo prostřednictvím ministra zahraničí Sergeje Lavrova znesvářené strany, aby příměří dodržovaly. Podle Lavrova nicméně od příměří nelze očekávat, že „vyřeší všechny problémy rychle a najednou“. Je to „proces“, ale obě strany „musejí rozhodnutí striktně dodržet“, oznámil Lavrov po setkání s arménským ministrem zahraničí Mnatsakanjanem.

V souvislosti s rolí Turecka, které v konfliktu bezvýhradně podpořilo Ázerbájdžán, Lavrov uvedl, že i tato země příměří podporuje. Diskutovat o něm mělo ruské a turecké ministerstvo obrany.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zároveň vyzval Evropskou unii ke „konzistentnímu postoji“ k teritoriální integritě Ázerbájdžánu. Arménie podle Erdogana „ohrozila energetické zásobování Evropy“ svými útoky na oblasti Ázerbájdžánu, kterými procházejí ropovody a plynovody.

K volání po dodržování příměří se přidala také OSN, která ústy mluvčího generálního tajemníka Guterrese označila jeho porušování za „nepřijatelné“.

Ministři zahraničí Evropské unie podpořili v pondělí francouzsko-německý plán uvalit sankce na ruské představitele, kteří jsou podezřelí z otravy ruského opozičního politika Alexeje Navalného, uvedli to dle agentury Reuters diplomaté.

Na zasedání ministrů zahraničí EU předložily Francie a Německo návrh na uvalení sankcí na osoby, které jsou za útok na Navalného zodpovědné. Tvrdí, že Moskva nedokázala objasnit pochybnosti o otravě. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) uvedla minulý týden, že vzorky krve, které byly Navalnému odebrány, potvrdily přítomnost nervové látky ze skupiny novičok.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas novinářům při příjezdu na zasedání řekl, že otrava Navalného nemůže zůstat bez následků.

Schválení sankcí vůči Rusku po útoku na bývalého ruského špióna Sergeje Skripala v Británii v roce 2018 trvalo EU téměř rok. Rychlost, s jakou se nyní tyto mocnosti EU dohodly na prosazení sankcí, naznačuje posílení postoje vůči Moskvě.

Moskva popírá jakoukoli účast na Navalného otravě.

Osmačtyřicetiletá soudkyně Amy Coney Barrettová včera předstoupila před senátory, kteří budou v konečném hlasování schvalovat její přijetí do nejvyššího soudu.

Konzervativní soudkyni navrhl prezident Donald Trump jako náhradnici za zesnulou Ruth Bader Ginsburgovou.

Republikáni chtějí zvolit Barrettovou ještě před prezidentskými volbami a upevnit tak převahu konzervativně orientovaných soudců. Z devíti členů nejvyššího soudu jich je v tuto chvíli pět, s příchodem Barrettové by jejich většina posílila na šest. Nejvyšší soud Spojených států přitom často rozhoduje klíčové spory, které politicky štěpí americkou společnost.

Barrettová před senátním výborem podle BBC poděkovala prezidentu Trumpovi za to, že ji „pověřil tak mimořádnou zodpovědností“, která je podle ní „životní poctou“.

K odkazu své předchůdkyně Ginsburgové kandidátka v zahajovací řeči uvedla: „Byla jsem nominována, abych zaplnila křeslo po soudkyni Ginsburgové, ale tu nikdo nenahradí.“

Ve své dosavadní soudní praxi se Barrettová podle vlastních slov vždy snažila „pečlivě posoudit argumenty obou stran, prodiskutovat situaci s kolegy soudci a pak učinit maximum k dosažení výsledku, který bude v souladu se zákonem, bez ohledu na případné vlastní preference.“

Senát je v současnosti ovládán mírnou republikánskou většinou. Její představitel Mitch McConnell již přislíbil, že o kandidátce bude hlasováno ještě před prezidentskými volbami, které se konají 3. listopadu.

Kandidátka na viceprezidentku a demokratická senátorka Kamala Harrisová uvedla, že republikánská kandidátka do nejvyššího soudu je hrozbou nejen pro odkaz liberální Ruth Bader Ginsburgové, ale také pro „práva, o jejichž ochranu s takovým úsilím bojovala“.

Podle Harrissové také musí „každý Američan musí chápat, že touto nominací je ohrožen rovný přístup ke spravedlnosti podle zákona“.

Soudkyně Amy Coney Barrettová je katolička a žije ve státě Indiana. Má sedm dětí, z toho dvě adoptované.