Během nedělních demonstrací bylo v Minsku a několika dalších městech zadrženo několik desítek demonstrujících. Policie rozháněla oponenty režimu prezidenta Alexandra Lukašenka vodními děly, zábleskovými granáty i obušky.

Podle informací serveru Al Jazeera už běloruské pořádkové síly zadržely od začátku nepokojů kolem 13 000 lidí. Někteří byli později propuštěni. Mnozí následně vypovídali o fyzickém i psychickém týrání, jemuž jsou zadržovaní ve vazbě vystaveni.

Masové protesty běloruské veřejnosti vyvolalo srpnové vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách, které byly běloruskou opozicí i mnoha zahraničními vládami označeny za zmanipulované. Lukašenkův režim reaguje na neustávající nepokoje hrubou silou.

Poněkud kuriózní výjimkou byl sobotní pokus o dialog, kdy se běloruský prezident sešel v minské věznici se zadržovanými představiteli opozice. Hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouska schůzku okomentovala ze svého litevského exilu: „Dialog nelze vést ve vězeňské cele.“

Policie v Minsku uvedla, že během nedělních protestů zadržela „několik desítek“ lidí. Tisková mluvčí ministerstva vnitra také pro agenturu AFP potvrdila použití vodních děl a zábleskových granátů.

Al Jazeera cituje statistiku lidskoprávní organizace monitorující počet zadržených během protestů. Podle ní bylo jen v Minsku v neděli zadrženo nejméně 140 lidí a dalších 30 jich policie odvezla v dalších běloruských městech.

Svjatlana Cichanouska v reakci na poslední vlnu potlačování protestů na sociálních sítích uvedla: „Nepřestaneme se pokojně a vytrvale shromažďovat a žádat, co nám patří: nové, svobodné a transparentní volby.“

Poslední letošní Nobelova cena byla udělena v pátek. Nobelovu cenu míru si odnesl Světový potravinový program OSN (WFP) za úsilí proti hladovění chudých.

Šéf komise označil WFP za hybnou sílu ve snaze zabránit používání hladu jako válečné zbraně. Dodal že pandemie COVID-19, která podle WFP může počty hladovějících celosvětově zdvojnásobit, význam agentury ještě více umocní.

„Potřeba mezinárodní solidarity a multilaterální spolupráce je viditelnější než kdy jindy,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Norského Nobelova výboru Berit Reiss-Andersen.

Ředitel Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru Dan Smith dodal pro agenturu Reuters, že „Hlad, stejně jako změna klimatu, pandemie a další problémy, je světovým problémem, který lze náležitě vyřešit pouze prostřednictvím spolupráce.“

Organizace tvrdí, že každoročně pomáhá okolo 97 milionům lidí v přibližně 88 zemích a že jeden z devíti lidí na světě stále nemá dostatek jídla. Během pandemie program poskytuje logistickou službu, která odeslala zdravotní vybavení do více než 120 zemí, aby pomohla vládám a partnerům v boji proti COVID-19.

Organizace spojených národů, která tento měsíc oslaví 75 let, sama v minulosti získala Nobelovu cenu za mír, stejně jako několik jejích činitelů.

Obyvatelé devítimilionového přístavního město Čching-tao budou podle čínských úřadů otestování v průběhu následujících pěti dnů. Úřady nařídily hromadné testování poté, co se ve městě objevilo 12 nových případů nákazy. Informuje o tom BBC.

Testování v podobném rozsahu v Číně úspěšně proběhlo již v květnu, kdy bylo během pouhých deseti dnů otestováno 11 milionů obyvatel města Wuchan. Právě z Wuchanu se virus začal do světa šířit.

Podle informací zveřejněných zdravotnickými úřady města Čching-tao bylo z dvanácti nově objevených případů šest bezpříznakových. V souvislosti s novými případy již bylo otestováno 114 862 lidí, především zdravotníků a nově hospitalizovaných pacientů v nemocnicích po celém městě. Všechny výsledky byly negativní.

Čínský list Global Times informoval o tom, že všech dvanáct nových případů má přímou souvislost s jednou konkrétní plicní klinikou.

Už pozdě v neděli se podle informací deníku tvořily u testovacích míst fronty. Některá z nich jsou otevřena od sedmi ráno do jedenácti hodin večer.

Výskyt nových případů může podle pozorovatelů souviset s několikadenními svátky, během kterých se minulý týden miliony Číňanů vydaly na cesty.

Čína má v současnosti epidemii prakticky pod kontrolou a celkový počet případů infekce v zemi je kolem devadesáti tisíc.

Běloruská státní média informovala o včerejší schůzce prezidenta Alexandra Lukašenka s vězněnými představiteli opozice. Schůzka se podle BBC odehrála přímo na půdě věznice.

V Bělorusku neustávají protesty po údajně zmanipulovaných prezidentských volbách ze srpna letošního roku, které vyústily ve znovuzvolení Alexandra Lukašenka. Výsledky voleb odmítají uznat mimo jiné EU či Spojené státy.

Tisková kancelář prezidenta Lukašenka zveřejnila ze schůzky krátký videozáznam. Lukašenko v něm mimo jiné svým vězněným oponentům vytýká, že nemohou „přepisovat ústavu na ulici“.

„Snažím se přesvědčit nejen vaše stoupence, ale celou společnost, že se na to celé musíme podívat ze širší perspektivy,“ říká mimo jiné Lukašenko, který sedí s vězněnými u oválného stolu.

Celá schůzka trvala čtyři a půl hodiny a účastníci se podle prezidentské kanceláře dohodli, že její obsah zachovají v tajnosti.

Mezi jedenácti přítomnými zástupci opozice byl mimo jiné i bývalý finančník Viktor Babaryko, zprvu považovaný za Lukašenkova hlavního rivala ve volbách. Babarykovi byla ale účast ve volbách zakázána a už v červnu byl poslán za mříže.

Hlavní tváří opozice v prezidentských volbách se tak nakonec stala Svjatlana Cichanouská, která musela brzy po vyhlášení výsledků odejít do exilu v Litvě.

Cichanouská na sociálních sítích ke schůzce napsala, že Lukašenko „uznal existenci politických vězňů, které dříve označoval jako zločince“. Dodala také, že „nelze vést dialog ve vězeňské cele“.

Podle zpráv BBC obvinilo Bělorusko své sousedy Polsko a Litvu z vměšování do vnitřních věcí kvůli vstřícnosti těchto zemí vůči představitelům opozice. Bělorusko také z Polska a Litvy odvolalo své velvyslance. Polsko a Litva zareagovali stejně a své velvyslance stáhlo z Běloruska i dalších osm zemí EU, včetně České republiky.

Česká republika také poskytuje lékařskou a psychologickou péči desítkám běloruských stoupenců opozice, zraněných a traumatizovaných během protestů.