Obyvatelka Paříže, která spolu s realitním makléřem připravovala prodej majetku zděděného po zesnulé matce, zažila pořádné překvapení.

Místnost, kde se peníze nacházely, byla uzamčena visacím zámkem. Žena zpočátku neměla žádné informace o tom, co se v ní nachází. Dokonce si myslela, že suterén nezákonně využívali ostatní obyvatelé nemovitosti, protože v matčiných věcech nenašla odpovídající klíč.

Na domě dokonce vyvěsila oznámení ve snaze kontaktovat osobu, která sklep její matky využívala.

Dokumenty nakonec potvrdily, že suterén přísluší k zděděnému bytu, a proto by mělo být vše v něm předáno dědici zesnulého majitele. Když se měsíc nikdo nepřihlásil, odstranili zámek z dveří, za nimiž žena našla kufr s penězi. Jelikož neznala původ bankovek a nechtěla čelit obvinění z praní špinavých peněz, kontaktovala příslušné orgány.

Bankovky v nominální hodnotě 50 a 100 eur nyní podrobí forenzní analýze. Stále zjišťují, zda náhodou nejsou falešné, a tak zatím není jisté, zda se žena bude moci stát právoplatnou majitelkou těchto peněz.

Francouzská média uvádějí, že nalezení hodnotného kufru není jediným případem tohoto typu. V říjnu minulého roku se konala dražba obrazu, který jistý muž zdědil spolu s majetkem příbuzného. Nenápadný obraz, který léta visel v kuchyni, původně považoval za bezcenný. Ukázalo se však, že to bylo dílo italského malíře z 13. století Cimabue v hodnotě zhruba 5,6 milionu eur.

V poledne místního času měly ustat boje v Náhorním Karabachu. Po jednání se svými protějšky u Arménie a Ázerbájdžánu oznámil dohodu o příměří ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle CNN si mají oba státy během klidu zbraní vyměnit zajatce a těla padlých vojáků, což zprostředkuje výbor Červeného kříže. Před zahájením příměří se obě strany konfliktu začaly obviňovat z ostřelování obydlených oblastí.

„Příměří je vyhlášeno od 12:00 dne 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých,“ citovala TASS z prohlášení po pátečním desetihodinovém jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu Sergeje Lavrova, Zohraba Mnacakaniana a Ceyhuna Bayramova v Moskvě.

Arménie od počátku vyjednávání, které zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, deklarovala, že souhlasí s příměřím, avšak Ázerbájdžán je zpočátku podmiňoval stažením arménských sil z Náhorního Karabachu a přilehlého okupovaného území.

CNN uvedla, že jednání se konalo v krajně napjaté atmosféře. Zatímco ministři v Moskvě jednali, objevily se zprávy o dělostřeleckém ostřelování vedeném na bojišti z obou stran. S televizním projevem vystoupil také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a řekl, že dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie.

Počty případů onemocnění COVID-19 v Evropě poslední týden neustále rostou. Evropa tak ve čtvrtek poprvé překonala 100 000 nakažených denně dle agentury Reuters.

Velká Británie, Rusko, Španělsko a Francie, to jsou země, které za poslední dny hlásily každá nejméně 10 000 případů denně.

Spojené království ve čtvrtek zaznamenalo více než 17 000 nových případů, míra úmrtnosti je zde 7% a patří mezi nejvyšší na světě. Počet nových infekcí v zemi vzrostl od začátku října více než 2,5 krát. Mnoho částí severní Anglie, Walesu a Skotska zavedlo přísnější opatření, aby se pokusily omezit šíření viru.

Španělská vláda v pátek vyhlásila stav nouze a uvalila částečný lockdown pro autonomní oblast Madrid. Oblast Madridu má s 850 nakaženými na 100 000 obyvatel nejvyšší míru onemocnění v Evropě.

Východní Evropa se při překročení hranice 100 000 případů denně, stala nejhůře postiženým regionem s více než 33 600 nahlášenými nakaženými ve čtvrtek.

Průměrné denní přírůstky nakažených se v Evropě od začátku října pohybovaly okolo 78 000. V září to oproti tomu bylo průměrně 47 500.