Podle zjištění CNN se objevily další důkazy o zapojení syrských bojovníků do bojů o Náhorních Karabach. Válečný konflikt o separatistický region se znovu rozhořel před několika týdny.

Ázerbájdžán i jeho hlavní spojenec Turecko angažmá syrských žoldáků ve válečném střetu dosud popírali.

Syrský bojovník, který zapojení svých krajanů do konfliktu pro CNN potvrdil, si nepřál být jmenován. Uvedl nicméně, že pochází z Damašku a žije v Afrínu s severní Sýrii.

Potvrdil také svou příslušnost k jedné z frakcí Syrské národní armády, podporované Tureckem. Její velitel měl podle něj vyzvat dobrovolníky pro boj v Náhorním Karabachu k registraci. Výzvy uposlechlo „90% jednotky“.

Muž také uvedl, že bojuje jen kvůli penězům, a osobně by si přál, aby konflikt skončil. „Jediná práce, kterou můžu sehnat, je ale bezpečnostní práce, a díky ní jsem pořád ještě schopen zajistit svým dětem jídlo a živobytí,“ prohlásil bojovník v rozhovoru s novináři CNN.

Měsíční gáže syrského žoldnéře v Náhorním Karabachu je podle něj 1500 dolarů za měsíc. Kdo operaci financuje, není známo.

Turecké ministerstvo zahraničí opakovaně označilo podobná obvinění za nepodložená a viní z jejich šíření Arménii. Podle turecké vlády se jedná „o naprosto falešnou, pomlouvačnou, očerňovací kampaň“, vedenou některými zahraničními médii.

Do bojů v Ázerbájdžánu se podle bojovníka Syrské národní armády přihlásilo „okolo tisícovky (syrských) vojáků, možná víc“. Někteří z nich podle něj už v konfliktu přišli o život.

Americký Federální úřad pro vyšetřování zatkl třináct lidí v souvislosti s plánem na únos guvernérky státu Michigan Gretchen Whitmerové.

Whitmerová je podle BBC trnem v oku mnohých koronavirových skeptiků. Její přísná opatření proti šíření nákazy zrušil minulý týden soud.

Militantní skupina byla obviněna z přípravy trestného činu na základě nahrávky pořízené tajným agentem, který se zúčastnil jedné z jejích schůzek. Ta se podle FBI odehrála v červnu ve městě Dublin v Ohiu ve sklepním prostoru s maskovaným vchodem.

Muži diskutovali mimo jiné o svržení státních vlád „porušujících americkou ústavu“. Několik účastníků mluvilo o vraždách „tyranů“.

Šestice přítomných měla plánovat únos Whitmerové a její následný „soud za velezradu“. Zbývajících sedm mužů čelí mimo jiné obvinění z terorismu.

Součástí plánu měl být útok „200 mužů“ na michiganskou sněmovnu, zadržení guvernérky a dalších rukojmí.

Vše se mělo odehrát ještě před prezidentskými volbami, které se budou konat 3. listopadu. Kdyby plán selhal, měla se guvernérka stát cílem jiného útoku ve svém domově.

Podle michiganského státního zástupce prováděla skupina „koordinované sledování guvernérčina rekreačního sídla“.

Whitmerová v reakci na obvinění prohlásila, že „nenávist, bigotnost a násilí“ nemají v Michiganu místo.

Během čtvrteční tiskové konference také uvedla plánovaný útok do souvislosti s rétorikou prezidenta Trumpa. Ten podle ní „rozdmýchává zlobu a nabízí útěchu šiřitelům strachu, nenávisti a rozdělování“.

Trump se proti takovému obvinění ohradil a vyjádřil přesvědčení, že by mu guvernérka měla spíš za zásah FBI projevit vděk. „Zatímco mě obviňují z hlásání nadřazenosti bílé rasy, Biden a demokraté odmítají odsoudit Antifu, anarchisty a rabující davy, které zapalují města vedená demokraty,“ napsal Trump ve čtvrtek na Twitteru.

Britský princ William vyhlásil ve čtvrtek celosvětovou soutěž o cenu The Earthshot Prize s cílem vyřešit některé z největších problémů životního prostředí na světě.

Cena se bude udělovat každý rok pěti lidem po dobu příštích deseti let. Každý z oceněných laureátů získá jeden milion liber. Vítězové se budou vybírat z kategorií ochrany a obnovy přírody, čistšího ovzduší, obnovení života v oceánech, snižování odpadu a změny klimatu.

V radě, která rozhodne o vítězích, je například David Attenborough a zpěvačka Shakira.

Nominace se otevírají 1. listopadu. První předání cen proběhne na podzim příštího roku.

„Opravdu doufáme, že do roku 2030 uděláme obrovský pokrok v nápravě některých největších problémů, kterým Země čelí,“ uvedl pro BBC Radio osmatřicetiletý princ William.

Projekt má podporu více než sto firem, osobností a organizací. V radě, která rozhodne o vítězích, je například britský přírodovědec David Attenborough, jordánská královna Rania, zpěvačka Shakira a bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres.