Šestatřicetiletý Deonte Lee Murray byl policií obviněn z pokusu o vraždu. 12. září se měl v Comptonu na předměstí Los Angeles přiblížit ke stojícímu policejnímu vozu, několikrát vystřelit na posádku sedící uvnitř a z místa činu uprchnout.

Prezident Trump sdílel záznam útoku z průmyslové kamery na svém twitterovém účtu a doplnil jej výzvou: „Proti zvířatům je třeba zasáhnout co nejtvrději.“ Jeho protikandidát v prezidentských volbách Joe Biden označil čin za „chladnokrevný“ a volal po potrestání viníků, informuje BBC.

Udržení pořádku na amerických ulicích je jedním z hlavních témat blížících se prezidentských voleb.

Obviněný Deonte Lee Murray je již od 15. září ve vazbě v souvislosti s jiným trestným činem. Nyní čelí obvinění ze dvou pokusů o vraždu a coby recidivista také z držení zbraně.

Policisté, identifikovaní pouze jako jednatřicetiletá žena a čtyřiadvacetiletý muž, střelbu navzdory vážným zraněním přežili. Oba již byli také propuštěni z nemocničního ošetřování.

Ženu výstřely zasáhly do čelisti a obou paží, muž utrpěl poranění čela, paže a ruky. Policistka podle pozdějšího svědectví navzdory svým zraněním pomohla odvést kolegu do bezpečí a ošetřila mu paži škrtidlem.

Soudní líčení bude pokračovat v listopadu. Výše případné kauce byla stanovena na více než šest milionů dolarů.

Domnělý motiv činu státní zástupci neuvedli.

Cílem Číny je být v roce 2060 uhlíkově neutrální, uvedl to čínský prezident Si Ťin-pching. Oznámení je považováno za významný krok v boji proti klimatické změně. Čína je totiž největším znečišťovatelem ovzduší s přibližně 28% podílem na celosvětových emisích.

Mezistupněm by se dle Si Ťin-pchinga měl pro zemi stát rok 2030, kdy Čína uvedla, že by chtěla dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého. Tuto informaci zveřejnila již dříve, ale vyhnula se závazku k dlouhodobému cíli. Prezident oznámil nový cíl země během projevu na Valném shromážděním OSN v New Yorku v rámci videohovoru.

Ohledně tohoto rozhodnutí ale existuje mnoho otázek – jak toho země dosáhne a co přesně je míněno uhlíkovou neutralitou.

Emise Číny v letech 2018 a 2019 nadále rostly, i když se většina světa začala odvracet od fosilních paliv.

„Čína není jen největším světovým producentem emisí, ale také největším investorem do energetiky a největším trhem, takže její rozhodnutí hrají významnou roli při formování toho, jak zbytek světa postupuje při odchodu od fosilních paliv, která způsobují změnu klimatu,“ uvedl pro BBC Richard Black, ředitel organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU).

Německá protipřistěhovalecká strana Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad dlouholetého člena Christiana Luetha.

Týdeník Die Zeit ho minulý týden identifikoval jako autora slov o „zplynování“ přistěhovalců.

Skandální vyjádření měl Lueth učinit letos v únoru při soukromém setkání s pravicovým influencerem. Schůzka byla nahrávána a její obsah byl později zveřejněn. Až nyní byl ale jako autor pobuřujícího výroku identifikován právě Christian Lueth. K obvinění se zatím nevyjádřil.

Na otázku, zda je v zájmu AfD, aby do Německa přišlo ještě více uprchlíků či přistěhovalců, měl Lueth odpovědět: „Ano, protože AfD to posílí. Později je můžeme všechny postřílet. O to teď vůbec nejde. Nebo zplynovat, nebo cokoliv budete chtít. Za mě to všechno vyjde nastejno.“

Lueth byl už v dubnu svou stranou odvolán z postu parlamentního mluvčího poté, co se sám označil za fašistu.

Němečtí novináři Luetha podle Al Jazeery identifikovali na základě dalšího pátrání a jeho jméno publikovali „ve veřejném zájmu“.

AfD, v současnosti největší německá opoziční strana, se od jeho výroku okamžitě distancovala. Člen stranického poslaneckého klubu Alexander Gauland uvedl: „Poznámky připisované Christianovi (Luethovi) jsou naprosto nepřijatelné a nekompatibilní s cíli a politikou AfD“.

Podle úterních zpráv oznámily Arménie i Ázerbájdžán, že na jejich území dopadly projektily z opačné strany hranice. Ozbrojený konflikt mezi oběma zeměmi se tak rozšířil z Náhorního Karabachu, oblasti v ázerbájdžánském vnitrozemí nedaleko západní hranice se sousední Arménií.

Ve sporné oblasti přitom vypukly boje už v neděli. Informuje o tom zpravodajský server Al Jazeera.

Konflikt nyní hrozí přerůst v regulérní válku, přičemž rostou obavy ze zapojení Turecka či Ruska.

Turecko již dříve vyjádřilo slovy prezidenta Erdogana podporu Ázerbájdžánu. Moskva je údajně v neustálém kontaktu s Tureckem, Arménií i Ázerbájdžánem. Prezident Putin měl podle vyjádření Kremlinu již podruhé od vypuknutí bojů po telefonu hovořit s arménským premiérem Pašinjanem.

Podle Putina by obě strany měly podniknout kroky k deeskalaci situace.

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev nicméně v ruské televizi jednoznačně vyloučil zahájení mírových rozhovorů. Jednání bez současného zastavení bojů odmítl také arménský premiér Nikol Pašinjan.

Napětí v regionu dále rozvířila informace arménských ozbrojených sil, že jedno z jejích letadel bylo nad jejím územím sestřeleno tureckou stíhačkou. Pilot zahynul.

Turecko incident popírá a Arménie k němu zatím neposkytla žádné důkazy.

Obavy z rozkolísané stability v regionu zesiluje skutečnost, že jižním Kavzkazem procházejí ropovody a plynovody, dodávající strategické suroviny na západ.

Ázerbájdžán zatím informuje o 12 zabitých a 35 zraněných civilistech. O vojenských ztrátách oficiální místa zprávu nepodala.

Etnickými Armény kontrolovaný Náhorní Karabach hlásí 84 obětí.

Organizace spojených národů vyjádřila nad konfliktem „znepokojení“ a odsoudila používání síly. Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval obě strany k okamžitému zastavení bojů.