Bývalý poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton vydal svou vzpomínkovou knihu The Room Where It Happened (Místnost, kde se to stalo) letos v červnu. Nyní za ni čelí stíhání. Kniha popisuje události v Bílém domě během Boltonova působení po Trumpově boku, tedy v letech 2018-19.

Trumpova administrativa se snažila vydání knihy zastavit a Donald Trump podle BBC už v době publikace volal po Boltonově postihu. Svého bývalého spolupracovníka označil za „lháře“ a „mimořádně nekompetentního“ člověka. Ministerstvo spravedlnosti nyní zahájilo v souvislosti s knihou trestní stíhání. Bolton a jeho nakladatel se mohli jejím vydáním dopustit zveřejnění utajovaných informací.

Podle Boltonova právního zástupce Charlese J. Coopera jeho klient „důrazně odmítá všechna tvrzení, že si v souvislosti s vydáním knihy počínal nevhodně, neřkuli zločinně, a stejně jako v minulosti bude i nadále plně spolupracovat s každým úředním přezkumem svého počínání“.

BBC upozorňuje, že většina tvrzení obsažených na stránkách knihy pochází ze soukromých rozhovorů mezi Trumpem a Boltonem. Nelze je tedy nezávisle ověřit.

Bolton v knize mimo jiné popisuje Trumpovu snahu získat před prezidentskými volbami podporu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo jeho schvalování táborů nucené práce v Sin-ťiangu. Americký prezident také údajně označil případnou americkou invazi do Venezuely jako „cool“ a nebyl si vědom, že Spojené království má jaderný arzenál.

Trump v době vydání knihy na Twitteru uvedl, že „mnohá ze směšných tvrzení, která mi (Bolton) připisuje, jsem nikdy neřekl, čirý výmysl“. Hlavní Boltonovou motivací k vydání knihy má být podle Trumpa pomsta za výpověď z Bílého domu.

Ostrovní království Barbados v Karibiku je sice nezávislé od roku 1966, ale hlavou státu je britská královna, která je zastupována guvernérem. Vláda Barbadosu uvedla, že ji chce nyní odvolat a stát se republikou.

Barbados je bývalou britskou kolonií a udržuje formální spojení s britskou monarchií i s ostatními zeměmi, které byly kdysi součástí.

Cílem vlády je stát se republikou v době 55. výročí nezávislosti.

„Nastal čas zcela opustit naši koloniální minulost,“ řekla během projevu jménem předsedy vlády země generální guvernérka Barbadosu Sandra Mason.

Cílem vlády je stát se republikou v době 55. výročí nezávislosti, tedy v listopadu 2021.

„Barbadosané chtějí barbadoskou hlavu státu. Toto je konečné prohlášení o důvěře v to, kdo jsme a čeho jsme schopni dosáhnout,” uvedla v projevu premiérka Mia Mottley.

Buckinghamský palác řekl, že je to záležitost vlády a obyvatel Barbadosu. Zdroj z Buckinghamského paláce dodal pro BBC, že tato myšlenka nepřišla jen tak a byla mnohokrát diskutována.

Japonský parlament ve středu zvolil novým ministerským předsedou vůdce Liberálně demokratické strany Jošihide Sugu. Suga nahradil na nejvyšším politickém postu Šinzó Abeho.

Nejdéle sloužící japonský premiér Šinzó Abe oznámil svůj úmysl odstoupit z funkce ze zdravotních důvodů už v srpnu – pětašedesátiletý politik trpí ulcerózní kolitidou, což je chronické onemocnění střevní sliznice.

Suga nejprve nahradil svého předchůdce v čele Liberálně demokratické strany, kam byl podle CNN zvolen 70% hlasů. V čele vlády byl následně potvrzen parlamentem, když v obou komorách získal přesvědčivou většinu hlasů.

Nastupující japonský premiér řadu let zastával klíčový post hlavního vládního tajemníka a byl považován za Abeho pravou ruku. Jeho volba je tedy většinou komentátorů považována za snahu o zachování politické kontinuity. Suga stál po Abeho boku při většině důležitých politických rozhodnutí a podílel se na zavádění ekonomických reforem známých jako „Abenomika“.

Agentura Reuters v této souvislosti upozorňuje, že zhruba polovinu nové vlády budou tvořit členové původního Abeho kabinetu. Mezi ministry figurují pouze dvě ženy a věkový průměr nastupující exekutivy včetně premiéra je šedesát let. Ministrem obrany se pravděpodobně stane Abeho mladší bratr Nobuo Kiši.

Suga bude ve své nové roli čelit hned několika velkým úkolům. Nastupuje do úřadu v době pandemie, která je ale v Japonsku od začátku srpna na setrvalém ústupu. Japonská ekonomika, třetí největší na světě, se nicméně ve druhé čtvrtině roku propadla téměř o osm procent. V příštím roce by mělo Japonsko také hostit odloženou olympiádu. Nejpozději do roka musí Suga obstát v nových parlamentních volbách.

Jošihide Suga pochází ze zemědělské rodiny a je považován za zdatného a pragmatického vyjednavače. Než nastoupil na politickou dráhu, pracoval mimo jiné na rybím trhu nebo jako tovární dělník.

Zdravotní sestra Dawn Wootenová podala v pondělí oficiální stížnost proti vedení záchytného střediska pro imigranty v Irwin County v americkém státě Georgia. Podle informací BBC se kritika týká zejména zdravotních podmínek v zařízení, kde je stěžovatelka zaměstnána.

Stížnost podalo jménem zadržovaných a Dawn Wootenové několik lidskoprávních organizací, kromě jiných Project South či Georgie Detention Watch. Detenční středisko, jehož se stížnost týká, je provozováno soukromou vězeňskou společností LaSalle Correction.

Seznam údajných prohřešků, který je součástí oficiálního textu stížnosti, zahrnuje mimo jiné odmítání testů na covid-19 pro přistěhovalce, kteří byli viru vystaveni a vykazují příznaky onemocnění. Personál zařízení podle stěžovatelů také opakovaně skartovával lékařské žádosti podané zadržovanými a sepisoval fiktivní lékařské zprávy.

Zpráva upozorňuje i na velký počet žen, které byly v zařízení podrobeny hysterektomii, tedy částečnému nebo celkovému odstranění dělohy. Podle Dawn Wootenové některé z operovaných žen nechápaly, proč musejí zákrok podstoupit. Jeden lékař byl ženami označován jako „sběratel děloh“ a některé z nich raději odmítaly zdravotní péči uvnitř zařízení.

Kdo se proti nespravedlivému zacházení ohradil, byl podle stěžovatelky potrestán umístěním na samotku.

Úřad pro imigraci a cla (ICE) ve své pondělní reakci uvedl, že mu záleží na bezpečí a zdraví všech zadržovaných. Agentura Associated Press zároveň cituje vyjádření jeho představitelů, podle něhož by k „anonymním, nepodloženým obviněním, neobsahujícím ověřitelné a konkrétní informace, mělo být přistupováno s patřičnou skepsí“.

K situaci kolem šíření koronavirové nákazy ICE uvedl, že jeho epidemiologové epidemii trasují a „pravidelně aktualizují preventivní a kontrolní protokoly.“

Společnost LaSalle Corrections, která má zařízení ve správě, se k obviněním zatím nevyjádřila.

Skupina hongkongských uprchlíků byla zadržena čínskými úřady už 23. srpna, když se pokoušela dostat lodí na Tchajwan. Dvanáct lidí ve věku mezi 16 a 33 lety má podle Pekingu nařízenu „trestní vazbu“ a budou nejspíš obžalováni z pokusu o nelegální opuštění země. Jak informuje britský deník Guardian, někteří zadržení jsou spojováni s nedávnými protesty v Hong Kongu.

Jedná se o první oficiální informaci o zadržených od jejich zatčení.

Tchajwan je častým cílem opozičních aktivistů, kteří na ostrově hledají útočiště po přijetí nového bezpečnostního zákona v Hong Kongu. Podle čínského ministerstva zahraničí se v tomto případě nejedná o demokratické aktivisty, ale o „živly usilující o odtržení Hong Kongu od Číny“.

Pozorovatelé nevylučují, že dvanáct zadržených může v budoucnu čelit ještě vážnějším obviněním, než je to z nelegálního překročení hranice. Trestným činem je nyní v Číně také usilování o oddělení Hong Kongu od Číny.

Podle příbuzných zadržených jim zatím hongkongská vláda neposkytla žádnou konkrétní pomoc. Oficiální představitelka Hong Kongu Carrie Lam prohlásila, že se její vláda pomoci pokusí. Zadržovaní byli nicméně podle jejího vyjádření zatčeni v Číně a budou tak muset být souzeni podle čínských zákonů.

Své znepokojení nad osudem vězněné skupiny už vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí. Podle sobotního vyjádření jeho mluvčí Morgan Ortagusové: „Legitimní vlády nepotřebují obehnat svou zemi zdí a bránit svým občanům v odchodu. Zatčení 12 hongkongských demokratických aktivistů je další smutný příklad úpadku lidských práv v Hong Kongu.“