Průběh epidemie koronaviru se ve Francii opět zhoršuje. Na její zvládnutí bude potřeba přijetí dalších opatření ve městech Marseille a Bordeaux. V projevu vysílaném v televizi to v pátek oznámil francouzský premiér Jean Castex.

„Jeden aspekt nás obzvlášť znepokojuje: Poprvé za mnoho týdnů zaznamenáváme jasný nárůst v počtu hospitalizovaných osob,“ uvedl francouský premiér Jean Castex.

Castex navzdory zhoršující se epidemiologické situaci uvedl, že bude usilovat o to, aby se vyhnul opětovnému zavedení celostátní karantény, která by ještě více uškodila francouzské ekonomice.

Slova premiéra zazněla den poté, co Francie zaznamenala rekordní denní přírůstek (9 843 případů infekce). Toto číslo je vyšší než denní přírůstky během března či dubna, kdy ve světě vrcholila první vlna pandemie.

Mnozí francouzští lékaři se obávají, že v nadcházejících třech měsících budou jednotky intenzivní péče přetížené jako byly v březnu. V mnoha velkých městech, jako jsou Paříž či Marseille, je aktuálně povinné nosit roušky i na ulicích či v parcích.

Jean-Sébastien Jacques, výkonný ředitel nadnárodní těžařské společnosti Rio Tinto, rezignoval na svůj manažerský post. Stalo se tak poté, co v květnu rozhodl vyhodit do povětří jeskyně v australské Juukanské rokli. Jeskyně, které ustoupily těžbě železné rudy, hrály významnou roli v tradicích austrálských komunit Puutu Kunti Kurrama a Pinikura, informuje list The Guardian.

Kromě Jacquese opouštějí firmu ještě další dva manažeři. Děje se tak po nátlaku akcionářů, kteří nebyli spokojeni s původním opatřením v podobě snížení krátkodobých bonusů. Podle vyjádření Rio Tinto mají manažeři, kteří odcházejí po vzájemné dohodě, nicméně nadále nárok na dlouhodobé bonusy.

Australská vláda zřídila po květnovém incidentu zvláštní vyšetřovací komisi. Podle ní vedení společnosti Rio Tinto vědělo o významu rokle již mnoho let a snažilo se komisi svými vyjádřeními uvést v omyl. Mezinárodní skandál, který rozhodnutí těžařů vyvolalo, měl být podle komise varováním ostatním firmám před podobným postupem.

Archeologický výzkum, financovaný samotnými těžaři, odhalil, že jedna z jeskyní byla kontinuálně užívána déle než 46 000 let. Jednalo se tak o jednu z nejvýznamnějších archeologických památek v Austrálii.

Podle Jamese Fitzgeralda z Australasijského centra pro korporátní zodpovědnost je nejnovější vývoj událostí důkazem, že „akcionářská demokracie a investorská akceschopnost jsou v Austrálii v dobré kondici“. Fitzgerald doufá, že „korporátní kapitáni si nyní dvakrát rozmyslí uvádět v omyl investory, o parlamentní komisi ani nemluvě.“

Zástupci původních obyvatel jsou o něco skeptičtější. Jamie Lowe z organizace National Native Title Council sice rozhodnutí těžařské společnosti vítá, ale volá po strukturálních změnách. „Zbývá ještě hodně práce. Nemůžeme se spoléhat na dobrou vůli těžařských společností, potřebujeme silnější zákony. Nemůžeme se spolehnout na jejich sliby, že všechno bude lepší,“ uzavírá Jamie Lowe.