Protikoronavirová vakcína, vyvíjená společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, narazila na komplikace ve třetí fázi testování. V této fázi jsou účinky vakcíny testovány na širokém vzorku lidských pacientů. Podle BBC bylo testování pozastaveno po nepříznivé reakci u jednoho z britských příjemců očkovací látky.

Mluvčí společnosti AstraZeneca uvedl, že „důvodem k pozastavení očkování, které umožní revizi bezpečnostních dat, byl standardní revizní proces“. Společnost popisuje pozastavení testů jako „rutinní“ opatření, nezbytné při „každém potenciálně nevysvětleném onemocnění“. Bližší informace o pacientově diagnóze nejsou známy.

Lékařský zpravodajský server Stat News cituje anonymní zdroj obeznámený s procesem, podle kterého je opatření projevem „přemíry opatrnosti“ a u dotyčného pacienta se předpokládá vyléčení.

Vakcína společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity je jednou z devíti, které vstoupily do třetí fáze testování. Podle Stat News je také první, o které je známo, že její testování bylo z bezpečnostních důvodů pozastaveno a přezkoumáváno. Odborníci se nicméně shodují, že se nejedná o výjimečný krok.

Na základě nadějných výsledků z první a druhé fáze bylo do testování britské vakcíny zapojeno na 30 000 pacientů ve Spojených státech, Spojeném království, Jihoafrické republice či v Brazílii. Proces byl spuštěn na konci srpna.

Opatrný postup při vývoji britské vakcíny kontrastuje s postupem ruských vědců. Ti prohlásili svou vlastní vakcínu Sputnik-V za spolehlivou a funkční i bez rozsáhlého testování na lidských pacientech a v říjnu plánují zahájit velkou očkovací kampaň. Ve Spojených státech zase čelí laboratoře politickému tlaku, aby představily účinnou vakcínu již před prezidentskými volbami na začátku listopadu.

Podle vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna může být „předčasná vakcinace milionů lidí nebezpečná“. Pro německá média dále uvedl, že její případný neúspěch může ohrozit účinnost dalších vakcín.

V noci z úterka na středu vypukl v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos mohutný požár. Tábor se nachází nedaleko města Mytiléna a v roce 2015 byl založen jako provizorní zařízení pro uprchlíky směřující do Evropy. V současnosti jej ale obývá více než dvanáct tisíc lidí, což je čtyřnásobek jeho kapacity, uvádí britský deník The Guardian.

Podle prvních informací nedošlo při požáru k obětem na životech, hlášeni nejsou ani žádní zranění. Většina tábora, tvořeného převážně stany a obytnými kontejnery, ale lehla popelem. Producent BBC Kostas Kallergis na svém twitterovém účtu uveřejnil záběry požáru i jeho následků. „Zhruba 12000 lidí nebude mít dnes v noci kde spát. Ani v chatrných stanech, které dosud nazývali domovem,“ napsal Kallergis.

Uvnitř i vně zařízení bojovalo s požárem 25 hasičů s 10 vozy. Řecký hasičský sbor uvedl, že během hašení musel někdy překonávat odpor obyvatel tábora. Podle některých informací také policisté zatarasili cestu uprchlíkům, kteří se během požáru vydali směrem k městečku Mytiléna na jihovýchodním pobřeží ostrova.

Zoufalé životní podmínky v zařízení se ještě zhoršily minulý týden poté, co byla u jednoho z obyvatel potvrzena nákaza Covidem 19. Od té doby se virem nakazilo dalších 35 lidí. Podle dosud nepotvrzených zpráv řecké agentury ANA požár vypukl poté, co se někteří z nakažených odmítli se svými rodinami přemístit do karantény.

Situace v táboře Moria je vzhledem k jeho přeplněnosti a špatným životním podmínkám dlouhodobě napjatá. V roce 2016 byl v táboře úmyslně založen požár po tragické smrti ženy a dítěte, způsobené výbuchem plynu.