Stalo se tak poté, co Peking odmítl obnovit akreditaci více zaměstnancům amerických medií.

„Čína vyhrožuje, obtěžuje a vyhošťuje americké novináře již několik desetiletí,„ píše mluvčí diplomacie USA Morgan Ortagusová. Čínské ministerstvo zahraničí nedávno informovalo americké velvyslanectví v Pekingu o tom, že odmítne obnovit novinářské akreditace více reportérům a neschválí žádosti o udělení víz pro ty novináře, kteří byli tento rok již vyhoštěni. 

Klub zahraničních korespondentů v Číně (FCCC) se sídlem v Pekingu v pondělí potvrdil, že nejméně pěti americkým novinářů ze čtyř institucí, včetně deníku The Wall Street Journal, zpravodajské stanice CNN a společnosti Bloomberg, byly zamítnuty nové novinářské průkazy. Čína v první polovině tohoto roku již vyloučila nejméně 17 zahraničních novinářů. Očekává se, že budou následovat další, informuje CNN.

Podle Pekingu je tento krok odpovědí na opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který omezil vízové ​​povolení pro čínské novináře v USA na maximální dobu 90 dní. Vzájemné omezení práce zahraničních novinářů jsou následkem poškození čínsko-amerických vztahů. Trump Peking obviňuje z podcenění koronavirové pandemie. Pekingu se zas nelíbí, že USA nechtějí akceptovat Hongkong jako právoplatné čínské území. 

Kolem osmi tisíc lidí se včera zapojilo do protestů proti změnám na Univerzitě divadelních a filmových umění v Budapešti. Demonstrace byla dosavadním vyvrcholením studenských protestů proti novému vedení univerzity, které je považováno za prodlouženou ruku ministerského předsedy Viktora Orbána.

Zhruba stovka studentů už minulou neděli zablokovala vstup na univerzitní půdu na protest proti jmenování nové dozorčí rady. Původní vedení školy, jehož nominace do rady byly ignorovány, odstoupilo o dva dny dříve. Podle agentury Reuters jeden z vůdců protestu řekl: „Zůstaneme tak dlouho, dokud nebudou splněny naše požadavky a nedostaneme písemné záruky autonomie.“

Součástí nedělního protestu byl i lidský řetěz, táhnoucí se od parlamentu k univerzitě. Účastnice demonstrace Marta Barbarics řekla agentuře Reuters: „Autonomní fungování univerzit je základem demokracie.“

Orbánova vláda odmítá, že by se snažila omezovat svobodu vyjádření. Změny ve vedení prý mají vést k větší konkurenceschopnosti vzdělávacích institucí. Mnozí stoupenci vlády se nicméně domnívají, že maďarské umění je ovládáno liberálně smýšlejícími tvůrci a změna je na místě.

Mezi absolventy univerzity, jejíž tradice sahá 155 let do minulosti, patří například oscarový režisér István Szabó.

Předseda nové dozorčí rady Attila Vidnyanszky v úterý uvedl, že se nebrání dialogu. Cílem nového vedení je ale podle něj zavést na univerzitě „nový styl myšlení“. Stávající model výuky má být podle něj zachován, zároveň by však měl být kladen důraz na vlastenectví a křesťanství.

O schválení vakcíny proti nemoci Covid-19 z ruských laboratoří se světová veřejnost dozvěděla 11. srpna přímo od prezidenta Vladimira Putina. Jak informuje server CNN, jedním z argumentů pro účinnost séra měla být skutečnost, že ho vyzkoušela i jedna z prezidentových dcer.

Putin tehdy v televizi uvedl, že po každé ze dvou dávek vakcíny Sputnik-V se dceři mírně zvýšila teplota, ale nakonec se jí udělalo dobře. Název Sputnik-V odkazuje k první družici vyslané do vesmíru. Sovětský svaz jejím vypuštěním vyhrál v roce 1957 pomyslný závod se Spojenými státy.

Právě spěch a snaha o dosažení světového prvenství jsou také často zmiňovány jako největší rizika nového séra. V Rusku se vakcína začala používat ještě před dokončením standardní třetí fáze testování. Nyní by měla být do očkovacího programu zahrnuta kromě lékařů také další koronavirem bezprostředně ohrožená skupina, totiž učitelé.

Zájem o očkování je podle informací CNN mezi učiteli zatím malý. I když je očkování dobrovolné, zvedá se proti němu dokonce vlna odporu. Odborová organizace ruských učitelů zveřejnila na internetu protestní petici, která mimo jiné volá po tom, aby se očkování nestalo povinným. Jedna z mluvčích této organizace pro CNN uvedla, že je „obecně známo, že kvalita domácích vakcín je v porovnání se zahraničními horší“. Rychlost, s kterou byla očkovací látka připravena, je podle ní sama o sobě důvodem k obavám. „Vytvořili ji ve spěchu,“ dodala.

Důvěru v očkovací látku nemá podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina zhruba polovina Rusů, ještě před dvěma měsíci to však bylo procent devadesát. Podle informací v prestižním lékařském žurnálu The Lancet byly výsledky vakcíny v 1. a 2. fázi klinických testů slibné. Definitivně může o účinnosti vakcíny ale rozhodnout až fáze třetí, uzavírá server CNN.