Hongkongské úřady zatkly v neděli nejméně 90 lidí během protestů proti rozhodnutí tamní vlády odložit parlamentní volby.

Volby se měly původně konat v neděli. Správkyně Hongkongu Carrie Lámová je 31. července odložila o rok z důvodu pandemie Covid-19. Kritici však tvrdí, že se její vláda obává nárůstu moci opozice.

Nedělní protesty se konaly v čtvrti Kowloon (Ťiou-lung). Proti demonstrantům zasáhla policie, která použila slzný plyn. Většinu lidí policie v neděli zatkla na základě podezření z nelegálního shromažďování.

Jednu ženu úřady zadržely za podezření z útoku a šíření propagandy směřující k odtržení Hongkongu od Číny, což je podle zákona o národní bezpečnosti trestný čin.

V Hongkongu se protivládní protesty pravidelně konají od června 2019. Sílu nabraly poté, co Čína navrhla a prosadila kontroverzní zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu.

Demonstranti původně požadovali, aby vláda stáhla sporný bod zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny.

Protesty se však mezitím rozrostly o celou řadu požadavků a staly se závažnou výzvou pro tamní vládu v Pekingu.

Demonstranti jsou nespokojeni zejména se zasahováním Číny do zvláštního autonomního statutu Hongkongu, který je založen na hesle „jedna země, dva systémy„.

Desítky tisíc lidí protestují v Bělorusku proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Úřady proti demonstrantům nasadily vojáky i vodní kanóny. Několik protestujících zatkly, píše běloruský zpravodajský portál tut.by.

Demonstrace se konají ve více městech. Kromě Minsku i v Brestu, Vitebsku či Mahiľove.

Bezpečnostní složky v Minsku zablokovaly centrum města. Tamní zdroje uvádí, že demonstrující protestují u rezidence prezidenta Lukašenka, kterou bezpečnostní složky obehnaly ostnatým drátem. Na místě jsou umístěny i vodní kanóny a obrněná vozidla.

Průvod demonstrantů je dlouhý až dva kilometry. Policie už zatkla několik desítek lidí. Jednoho člověka odvezla sanitka. Příčina jeho zranění nebyla bezprostředně známá.

Zaraniční agentury uvádějí, že protestů se účastní různé skupiny obyvatel, od studentů až po katolických kněží.

V Minsku se proti Lukašenkovi demonstrovalo i v sobotu. Na nepovolených protestech úřady zatkly více než 30 lidí.

Tisíce Bělorusů se účastní bezprecedentních protestů, které vypukly po zveřejnění výsledků prezidentských voleb 9. srpna. Lukašenko, který je Bělorusku u moci od roku 1994, ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězil s více než 80% hlasů.

Kritici však tvrdí, že hlasování bylo zmanipulované. Uznat výsledky voleb odmítla i Evropská unie.

V období rasových nepokojů by mohlo dojít ke změně legislativy, která by vytvořila síť národních parků se starobylími černošskými hřbitovy. Prozatím o zachování těchto historických míst usilují místní komunity. Čas totiž hraje velkou roli.

Od dob otroctví bylo mnoho takových míst zanedbáno místními úředníky a často docházelo k překryvům pohřbených. Pozůstalí tak nebyli schopni své předky najít. Tato místa byla také většinou přesunuta na periferie.

Některé hřbitovy jsou navíc zastavěny. „Ačkoliv by developeři měli prozkoumat místa před zahájením výstavby, konzultace ohledně pohřebních míst není často vyžadována,“ říká archeolog Doug Mooney. Při sestavení pohřební mapy narazil Mooney s týmem dobrovolníků na nejméně 87 městských hřbitovů, které byly od roku 1800 narušeny výstavbou.

Jelikož neexistuje žádná oficiální databáze, neví se kolik takových pohřebišť v Americe je. Nyní by ale dlouhodobé úsilí komunit o jejich zachování mohlo přinést své ovoce. Navrhovaná legislativa by to totiž mohla změnit. Zákon o afroamerických pohřebních pozemcích (African American Burial Grounds Network Act) by vytvořil síť hřbitovů lidí černé barvy pleti a formální databázi historických pohřebišť. Došlo by i na obnovu těchto míst v rámci působnosti služeb národního parku.

Od roku 2013 organizace Friends of the East End Cemetery ve Virginii revitalizovala plochu o rozloze 16 akrů, kde bylo pohřbeno odhadem 17 000 občanů Richmondu. Dobrovolnická práce skupiny pomohla katalyzovat zákon z roku 2018, který podporuje investice do ochrany historických černošských hřbitovů. Právě tento státní zákon tvoří základ navrhovaného federálního zákona.

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že zatím neviděl žádný důkaz, který by potvrdil, že ruského opozičního politika Alexeje Navalného otrávili tak, jak tvrdí Německo.

„Nevím přesně co se stalo. Myslím, že je to tragické, strašné a nemělo se to stát“. „Zatím jsme nedostali žádný důkaz, ale budu se o to zajímat,“ uvedl Trump na tiskové konferenci.

Německá vláda je přesvědčena, že Navalnyj byl otráven látkou typu novičok, která byla použita také v roce 2018 při útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.

Navalnyj je momentálně v těžkém stavu hospitalizován v berlínské nemocnici. Do hlavního města Německa byl převezen letecky 22. srpna ze sibiřského města Omsk. Tam ho hospitalizovali 20. srpna po nouzovém přistání letadla, když se mu během letu z města Tomsk do Moskvy udělalo nevolno.

Pokud by se potvrdilo obvinění německé vlády, že nejsilnějšího politického oponenta ruského prezidenta Vladimíra Putina otrávili, Trump by byl podle vlastních slov „velmi rozzlobený“ . Odmítl však odpovědět, jak by Spojené státy v takovém případě zareagovali.

Trump prohlásil, že je „na Rusko výrazně tvrdší než kdokoli jiný“, ovšem na druhou stranu považuje probíhající jednání s Moskvou o kontrole jaderných zbraní za důležitější než jakékoli jiné téma. „To je to nejdůležitější,“ zdůraznil.