Vůdce hnutí Hamás Yahya Sinwar oznámil, že bylo dosaženo dohody s Izraelem na ukončení nejnovější série násilných střetů v Gaze.

Izrael byl dlouhodobě cílem útoků v podobě zápalných balónů a dalších improvizovaných zařízení, vysílaných z Gazy přes izraelské hranice. Podle stanice Al Jazeera se jimi Hamás snažil dosáhnout alespoň částečného uvolnění přísné třináctileté blokády, které Gaza čelí od roku 2007, kdy v ní militantní hnutí Hamás převzalo vládu. Izrael však odpověděl skoro měsíčním bezmála každodenním bombardováním oblasti.

Izraelské úřady také v reakci na stupňování útoků omezili palestinským rybářům přístup k moři a nařídili uzavření obchodního hraničního přechodu s Pásmem Gaza. Kvůli nedostatku paliva musela být uzavřena jediná elektrárna v oblasti a dodávky elektrického proudu byly omezeny na čtyři hodiny denně.

Tento stav se podle informací Al Jazeery projevil nejen na ještě hlubším ekonomickém propadu místních obyvatel, ale také na kvalitě vody. Čističky v Gaze pracují na snížený výkon a mnoho odpadních vod je vypouštěno přímo do moře. V Pásmu Gaza žije kolem dvou milionů lidí, polovina z nich je nezaměstnaných.

K úspěšnému vyjednávání o deeskalaci napětí významně přispěl Katar, odkud proudí k palestinským obyvatelům finanční pomoc už od roku 2018.

Britský deník The Guardian cituje zdroj z Hamásu, podle kterého bylo na základě vzájemné dohody vysílání zápalných balónů z Gazy proti Izraeli zcela zastaveno. „Od úterka budou obnoveny dodávky paliva a elektrárna se znovu rozběhne,“ uvedl dále zdroj.

Libanon, země zmítaná hlubokou hospodářskou i společenskou krizí, vybírá nového ministerského předsedu. Nástupcem Hassana Diába na premiérském postu se má podle serveru Al Jazeera stát nepříliš známý Mustafa Adib. Osmačtyřicetiletý diplomat Adib vystudoval politologii. Později působil na akademické půdě v Libanonu a ve Francii a v roce 2013 se stal velvyslancem své země v Německu, kde setrvává dosud.

Nový premiér by měl začít sestavovat vládu ani ne měsíc po ničivém výbuchu v hlavním městě Bejrútu, který po sobě kromě rozsáhlých škody zanechal také na dvě stě mrtvých. Předchozí vláda premiéra Hasana Diába se u moci udržela pouhého půl roku, zemi však nadále řídí v podobě úřednického kabinetu.

Premiéra vybírá skupina čtyř bývalých libanonských ministerských předsedů a mnozí komentátoři jsou vzhledem ke stavu země k jejich volbě skeptičtí. Podle dohody o dělbě moci musí být v nábožensky pestrém Libanonu předsedou vlády vždy sunnitský muslim.

Očekávané pondělní jmenování Mustafy Adiba novým ministerským předsedou přichází v předvečer už druhé návštěvy francouzského prezidenta v zemi, která historicky patřila do francouzské sféry vlivu. Emanuel Macron při své první cestě do Bejrútu krátce po ničivém výbuchu zdůraznil nutnost reforem a změn, které mají zemi zajistit potřebnou zahraniční pomoc.

Podle vyjádření ředitele libanonského Střediska pro politický výzkum Samiho Atalláha pro Al Jazeeru je hledání nového premiéra „jen dalším pokusem systém zkrášlit novou tváří, kterou málokdo zná, a vytvořit dojem, že se něco změní.“

Skoro třetina obyvatel Libanonu žije pod hranicí chudoby a ekonomickou situaci ještě zkomplikovala protipandemická opatření.

Více než dvacet účastníků taneční party v podzemním bunkru v norském hlavním městě Oslu se přiotrávilo oxidem uhelnatým. Kromě návštěvníků museli být podle BBC ošetřeni také dva zasahující policisté.

Příčinou otravy bylo pravděpodobně použití generátorů elektrického proudu v nedostatečně odvětraném prostoru. O akci se policie dozvěděla nad nedělním ránem, když nedaleko místa konání narazila na skupinku dezorientovaných mladých lidí.

Většina postižených byla ošetřena ve fakultní nemocnici v Oslu. Podle některých zpráv bylo sedm z nich převezeno k ošetření v bezvědomí.

Primář nemocnice Fridtjof Heyerdahl novinářům sdělil: „Naštěstí se stav všech pacientů zlepšuje. Můžeme říct, že už nejsou v nebezpečí.“ Nemocnice zároveň vyzvala všechny účastníky události, kteří by pociťovali nevolnost a motání nebo bolesti hlavy, aby vyhledali lékařskou péči.

Akce v bunkru, který byl původně vybudován jako součást protiletecké obrany, se celkem zúčastnilo kolem dvou set lidí.