V Longyearbyenu v norském arktickém souostroví Svalbard (Špicberky) došlo v pátek po několika letech k tragédii. Muž zemřel poté, co byl napaden v kempu ledním medvědem.

Longyearbyen, největší město na Špicberkách, leží asi 500 km od norské pevniny. Na tomto souostroví naleznete více medvědů než lidí.

Od roku 1971 došlo v této oblasti pouze k pěti útokům. Přesto jsou zde lidé varováni a při opuštění osad jsou povinni nosit střelné zbraně. V roce 2011 došlo k poslednímu úmrtí při setkání s medvědem. Tehdy zahynul sedmnáctiletý chlapec z Anglie.

V pátek před čtvrtou hodinou ráno byl ve stanu napaden 38letý muž, který byl identifikován jako zaměstnanec kempu, Johan Jacobus Kootte z Holandska.

„Ležel ve svém stanu, když ho napadl medvěd,“ stojí v prohlášení guvernéra Svalbardu.

Medvěd byl okamžitě zastřelen a poté byl nalezen mrtvý poblíž parkoviště u letiště

Podle nové zprávy organizace Human Rights Watch rozpoutala venezuelská vláda Nicoláse Madura dalekosáhlou kampaň proti disidentům. Jako krycí manévr přitom využila pandemická opatření. Deník Guardian mluví o desítkách zatčených a perzekvovaných od poloviny března, kdy byl v zemi ze zdravotních důvodů vyhlášen stav nouze. Úder proti opozici byl podle informací Guardianu veden „plnou silou“.

Podle zástupkyně lidskoprávní organizace Tamary Taraciuk posloužila opatření proti Covidu jako „skvělá záminka, aby Madurův režim udělal to, co umí nejlépe, a to je ostře zakročit“.

Ve Venezuele je podle statistik necelých 43 000 nakažených. V podstatně lidnatější sousední Brazílií jsou to pro srovnání bezmála 4 miliony infikovaných, což z ní dělá druhou nejhůře postiženou zemí. Podle některých zpráv je ale skutečná situace ve Venezuele mnohem horší, než je Madurova vláda ochotna připustit. Organizace Human Rights Watch uvádí dva případy, kdy byli venezuelští občané stíháni tajnými službami pro sdílení informací týkajících se epidemie.

Venezuela se pohybuje na pokraji hospodářského kolapsu a země má po zpochybňovaných volbách z roku 2018 dva soupeřící vládce. Zatímco Nicolás Maduro stále drží faktickou moc v zemi, šedesát jedna států uznalo za právoplatného prozatímního prezidenta jeho rivala Juana Guaidó. Seznam těchto zemí zahrnuje Brazílii, Spojené státy a mnoho evropských zemí, včetně Německa či Francie. Venezuelské protestní hnutí ale postupně ztratilo sílu a země se ocitla v politickém patu a neustále se zhoršující ekonomické situaci. Maduro tak nyní podle všeho využívá mimořádné situace, aby upevnil svůj dosavadní vliv.

Atény a Ankara ve východním Středomoří vedou spor o práva na těžbu nerostného bohatství. Prozatím se neumí shodnout na průmyslové a hospodářské hranici.

Uprostřed období napjatých vztahů s Tureckem začalo Řecko se SAE ve zmíněné oblasti společné cvičení leteckých sil.

Cvičné lety se začaly v pátek, den poté, co SAE dokončili přesun devíti stíhaček F-16 a čtyř dopravních letadel na řeckou leteckou základnu na ostrově Kréta .

Během eskalujícího sporu mezi Řeckem a Tureckem uskutečnily oba státy v ostatních týdnech ve východním Středomoří už několik vojenských cvičení.

Turecko obviňuje Řecko, že se snaží ukořistit výhodnější postavení v případě nalezišť na jeho úkor.

Ankara tvrdí, že hranice by se měla nacházet mezi řeckou a tureckou pevninou a neměly by se brát v úvahu řecké ostrovy. Řecko má tisíce ostrovů a ostrůvků, z nichž je obydlených přibližně dvě stě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan poznamenal, že řecký ostrov se nachází jen dva kilometry od tureckého pobřeží a až 580 kilometrů od řecké pevniny. Atény namítají, že požadavek Turků je porušením mezinárodního práva.

Ve snaze zmírnit napjaté vztahy přijel tento týden do oblasti i šéf německé diplomacie Heiko Maas. Obě strany vyzval k dialogu a upozornil, že „jakákoliv jiskra může vést ke katastrofě„. Maasova návštěva předcházela setkáním ministrů zahraničí EU v Berlíně, kde se v pátek diskutovalo o Turecku. Maas v předstihu avizoval, že „slovo Řecka bude mít zvláštní význam„.

EU na setkání vyzvala Turecko, aby okamžitě zastavilo vrtné práce ve sporných vodách Středozemního moře a nařídila svým členům, aby sestavili tzv. černou listinu tureckých představitelů zapojených do výzkumné činnosti v oblasti.

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell uvedl, že v případě Turecka by mohli přistoupit k prodloužení dosavadních sankcí, mezi které patří zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Pokud Turecko nesplní požadavek EU na summitu v Bruselu ve dnech 24. – 25. září, může unie přistoupit k uvalení dalších sankcí.