Šíitské hnutí si chce udržet pozici v centru libanonského politického dění, ale od 4. srpna se ocitá pod palbou kritiky.

Smířlivý tón krátce po tragédii vystřídaly výhružky. Ve svém druhém projevu od exploze v bejrútském přístavu, který šéf Hizballáhu pronesl několik dní po pádu vlády, upozornil Hassan Nasralláh své kritiky, že se šíitským hnutím je třeba počítat v jakékoliv příští libanonské politické rovnici. Kromě oponentů, kteří poukazují na zodpovědnost militantního hnutí a jeho spojenců za nedávnou katastrofu, byla jeho slova adresována i jejich západním podporovatelům, angažujících se v politických jednáních. „Jsme svědky procesu, (jehož cílem je) svržení libanonského státu,“ varoval Hassan Nasralláh v pátek 14. srpna a obvinil „politické strany, (že) se snaží dotlačit Libanon na pokraj občanské války ve jménu zahraničních zájmů“.

Coby hlavní politická a vojenská síla v Libanonu na sebe Hizballáh soustředil hněv části libanonské veřejnosti. Exploze, která 4. srpna zabila nejméně 177 lidí, je považována za vyvrcholení rozkladu libanonského státu pod tlakem korupce a neschopnosti vládnoucích stran. Hizballáhu je přičítána spoluzodpovědnost za ekonomickou a politickou krizi, vlekoucí se od podzimu 2019, a jeho političtí odpůrci ho viní z izolace Libanonu. K zemi se obrátili zády bohatí sponzoři z oblasti Perského zálivu a byly na ni uvaleny americké sankce kvůli spolupráci šíitského hnutí s Iránem, jeho angažmá v Sýrii po boku Bašára Al-Asada a spolupráci s Hútíi v Jemenu.

Ještě před pár měsíci bylo něco takového nemyslitelné – v neděli ale zaplnilo prostranství kolem Památníku demokracie v Bangkoku kolem 10 000 protivládních demonstrantů, z nichž někteří volali po reformě thajské monarchie.

Jednalo se o největší protivládní protest za posledních šest let, kdy se vlády chopila armáda, a vyvrcholení prakticky každodenních demonstrací, které před měsícem odstartovali studenti po celé zemi, a jež si získaly podporu napříč společností.

Nespokojenost mezi mladými začala narůstat už před volbami v březnu 2019, v kterých generál a stávající ministerský předseda Prajutch Čan-oča obhájil mandát na další čtyři roky. Mladí i staří Thajci v neděli svorně volali po demokratických reformách, změnách v armádou nadiktované ústavě a rozpuštění parlamentu.

„Mám velkou radost, že se dnes k protestu připojilo mnoho lidí,“ uvedl Arnon Nampa, jeden z jeho organizátorů. Nampa, právník se specializací na lidská práva, byl začátkem srpna kvůli jedné z předchozích demonstrací zatčen, krátce zadržen a obviněn z pobuřování.

„Strach nemám. Na tuhle chvíli jsem čekal dlouho. Soud mě sice propustil na kauci a neměl bych se znovu dopustit stejného prohřešku, ale to neznamená, že se vzdám výkonu svých práv zaručených ústavou,“ řekl.

Skupina volající po reformě monarchie je sice malá, ale ozývá se stále hlasitěji. V Thajsku, kde se instituce království těší u mnohých posvátné úctě, se jedná o radikální požadavek. Země má jedny z nejpřísnějších zákonů proti urážce majestátu. Hanobení krále, královny či následníků trůnu může být trestáno až 15 lety odnětí svobody.

O víkendu vyrazily v Bělorusku do ulic desítky tisíc lidí, požadujících odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, opozice tak reaguje na údajně zfalšované volby z 9. srpna a zprávy o policejním násilí po dalších stávkách.

Prezident, který oznámil drtivé vítězství, ale odstoupit nehodlá.

V neděli se v hlavním městě Minsku konaly demonstrace obou stran. Místní média odhadují, že shromáždění na podporu vlády se zúčastnilo 31 000 lidí. Ministerstvo vnitra mluví o zhruba 65 000, podle redaktora agentury AFP se číslo blížilo spíše 10 000.

Lukašenko svým příznivcům mimo jiné řekl, že pokud by se měly volby opakovat, Bělorusko „jako stát by zahynulo“.  

„Přišli jste, abyste poprvé po čtvrtstoletí bránili svou zemi, svou nezávislost, své ženy, sestry a děti,“ řekl dále a dodal, že pokud opozice nebude tentokrát potlačena, „vylezou z děr jako krysy“.

Podle některých informací byli státní zaměstnanci k účasti přinuceni pod pohrůžkou výpovědi.

Během prezidentova projevu se u minského obelisku na památku hrdinů druhé světové války shromáždilo podle zpravodajského webu Tut.by 220 000 lidí požadujících Lukašenkův odchod, což mnozí označují za největší demonstraci v dějinách nezávislého Běloruska.

Stovky lidí protestovali i v Praze a Varšavě.

V neděli Alexandr Lukašenko také znovu jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kremlinu se rozhovor týkal „situace v Bělorusku s přihlédnutím k tlaku, jemuž republika čelí zvnějšku“. Putin Lukašenkovi řekl, že Rusko je připraveno pomoci Bělorusku „v souladu se vzájemnou dohodou o vojenské pomoci, bude-li třeba.“