EU prodiskutuje možnost uvalení sankcí na Minsk, Rusko označuje protesty za ‚jasný pokus o vměšování’.

Náměstek běloruského ministra vnitra přislíbil propuštění všech zatčených demonstrantů do pátečního rána, tváří v tvář narůstajícím důkazům o brutálních policejních praktikách ve vazebních věznicích.

Alexander Barsukov řekl ve čtvrtek večer novinářům před věznicí Okrestina v hlavním městě Minsku: „Do šesté hodiny ranní všechny propustíme.“ Zda ale byli zadržení skutečně propuštěni, není zatím jasné.

Při brutálně potlačených protestech proti zpochybňovanému vítězství Alexandera Lukašenka v prezidentských volbách zemřeli nejméně dva demonstranti a několik tisíc jich bylo zatčeno.

Běloruské úřady začaly s propouštěním už ve čtvrtek večer. Někteří z propuštěných měli na těle podlitiny a uvedli, že byli zadržováni v přeplněných celách. Stěžovali si také na další týrání včetně bití. Jedna žena popsala, že byla zbita, svlečena a bylo jí vyhrožováno znásilněním. Amnesty International potvrdila, že mnozí zadržení mluví o surovém bití a výhružkách znásilněním.

Ústavní soud zatím zveřejnil seznam 569 lidí, kteří byli odsouzeni ke krátkému odnětí svobody, většinou v trvání patnácti dnů.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek prohlásilo, že protesty ukazují na „jasný pokus o vměšování“. Političtí představitelé sousedního Polska a Baltských států naopak Lukašenka vyzvali, ať „okamžitě zastaví používání síly proti svému lidu“.

Vakcína podle ruského prezidenta prošla všemi potřebnými testy.

Vakcínu proti novému koronaviru, kterou vyvinuli v Rusku, je již registrována a může se použit. V úterý to na setkání vlády oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň uvedl, že vakcínu dostala jedna z jeho dcer, která se nyní cítí již dobře. Putin prohlásil, že vakcína se během testů ukázala jako účinná a nabízí trvalou imunitu vůči koronaviru. Zdůraznil, že prošla všemi potřebnými testy.

Ruské úřady plánují jako první vakcínou očkovat zdravotníky, učitele a další rizikové skupiny lidí. Rusko je první země, která si zaregistrovala vakcínu proti koronaviru. Mnozí vědci v zemi i v zahraničí jsou však skeptičtí a zpochybňují rozhodnutí zaregistrovat ji ještě před třetí fází testů. Třetí fáze obvykle trvá několik měsíců a zahrnuje testování na tisících lidí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) letos v únoru prohlásila, že vakcína proti Covidu-19 nebude dostupná dříve než za 18 měsíců. Přední světová organizace ve výzkumu a vývoji vakcín CEPI už na začátku března ohlásila projekt globální spolupráce mezi veřejnými, soukromými a občanskými subjekty na urychlení vývoje vakcíny, financovaný částkou dvou miliard dolarů. Šéf WHO Tedros Adhan Ghebreyesus počátkem srpna prohlásil, že na vakcínu bude třeba sto miliard dolarů a dodal, že i přes naději, že bude brzy dostupná, je možné, že na chorobu Covid-19 nebude nikdy existovat „zázračný všelék“.

Nejdále je podle WHO „oxfordská vakcína„

Za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu, která zastaví epidemii považuje WHO vakcínu s označením AZD1222 nazývanou také jako „oxfordská vakcína“, kterou vyvíjí firma AstraZeneca spolu s vědci britské Oxfordské univerzity. Tato látka podle časopisu The Lancet nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk, které jsou v lidském těle důležitým stavebním prvkem imunitního systému. Tato vakcína se již nachází ve třetí fázi testů.

Rusko nabídlo plnou součinnost USA, ta však odmítá

Tisková mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová dnes uvedla, že prezident Donald Trump byl informován o nové ruské vakcíně. Řekla, že americké vakcíny procházejí „přísnými“ testy fáze 3 a vysokými standardy a že zatím neuvažují ruskou vakcínu nijak testovat.

Izrael a Spojené arabské emiráty naváží plnohodnotné diplomatické vztahy. Podle Tel Avivu smlouva také ‚zpozdí‘ anexi palestinských území.

Izrael a Spojené arabské emiráty dosáhly se zprostředkováním Spojených států dohody o zahájení „úplné normalizace vztahů“, kterou Palestinci označili za „zrádné bodnutí do zad“.

Podle dohody, kterou ve čtvrtek představil americký prezident Donald Trump, Izraelci souhlasí se „zpožděním“ anexe palestinských území na okupovaném Západním břehu, nicméně plán dál „zůstává na stole“.

Palestinské skupiny dohodu jednoznačně odsoudily, protože podle nich nijak nepomáhá postavení Palestiny a přehlíží práva jejích obyvatel.

Hlavní politický analytik zpravodajské stanice Al Jazeera Marwan Bishara řekl, že smlouva mezi Izraelem a SAE nijak nesouvisí „s mírem na Středním Východě“.

„SAE totiž nemá s Izraelem společné hranice. SAE nemá s Izraelem nevyřešené územní či národnostní spory. Tím, kdo má s Izraelem problém, jsou Palestinci, a SAE se v podstatě postavily proti arabsko-palestinskému veřejnému mínění,“ dodal.

Hongkongský podnikatel a mediální magnát Jimmy Lai – zatím nejprominentnější zatčený na základě nového kontroverzního zákona o bezpečnosti – varoval mladé odpůrce režimu, že nyní bude třeba být „opatrnější“.

Lai byl v pondělí zatčen za přítomnosti stovek policistů, kteří provedli nečekanou razii v kancelářích redakce jeho novin.

Po propuštění na kauci uvedl Lai pro BBC, že jeho zatčení je nejspíš „teprve začátek“ a dodal, že o hongkongské svobody bude třeba svést „dlouhý boj“.

Lai, který je prominentním zastáncem demokracie a opakovaně podpořil protesty zahájené minulý rok, vlastní jeden z nejčtenějších hongkongských deníků Apple Daily. Spolu s dalšími devíti aktivisty byl v pondělí zadržen mimo jiné pro údajnou protizákonnou spolupráci se zahraničními silami, a to na základě zákona o národní bezpečnosti, prosazeného Čínou v červnu.

Hromadné zatýkání vzbudilo obavy, že Čína využije nový zákon k rozsáhlému zásahu proti hongkongským demokratickým aktivistům a zástupcům médií. Zadrženi byli také oba jeho synové, podle Laie na základě „falešných obvinění“. Svého prodemokratického aktivismu prý nelituje.

„Ve vazbě jsem nemohl spát. Přemýšlel jsem, jestli bych se zachoval stejně, I kdybych věděl, že mě tohle potká a čekají mě další těžkosti.“

„Neudělal bych to jinak – mám to v povaze,“ dodal.

Přesto varoval ostatní protestující, aby teď byli ve svém boji za zachování svobody opatrnější. Dalekosáhlé důsledky nového bezpečnostního zákona totiž vystavují aktivisty větším rizikům.

Rozhodnutí je reakcí na rostoucí napětí mezi Řeckem a Tureckem poté, co Ankara vyslala do sporných vod lodě hledající ropu a zemní plyn.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Turecko, aby ukončilo ropný průzkum ve sporných vodách východního cípu Středozemního moře. V slouvislosti s tím přislíbil dočasně posílit francouzskou vojenskou přítomnost v oblasti.

Macron zároveň v telefonickém rozhovoru s řeckým ministerským předsedou Kyriakosem Mitsotakisem vyjádřil znepokojení nad „jednostranným“ tureckým průzkumem.

Dodal, že tyto aktivity by měly „přestat a umožnit tak pokojný dialog“ mezi sousedními zeměmi, které jsou obě členy NATO.

Konflikt se tento týden prohloubil poté, co Ankara vyslala průzkumnou loď Oruc Reis v doprovodu plavidel tureckého námořnictva do blízkosti řeckého ostrova Kastellorizo ve východní části Středozemního moře.

Následně do oblasti vypluly také řecké válečné lodě s úkolem monitorovat plavidlo, které se nyní pohybuje západně od Kypru.

Východní část Středozemního moře obsahuje významná naleziště ropy. Stává se tak častou příčinou střetů mezi Tureckem a jeho sousedy, včetně Řecka, Kypru či Izraele.

Macron ve svém prohlášení uvedl, že Francie zesílí svou vojenskou přítomnost proto, aby „monitorovala situaci v oblasti a dala najevo své odhodlání udržovat mezinárodní právo“.