Polsko a Lotyšsko jsou připraveny sehrát roli zprostředkovatele mezi běloruskou vládou a opozicí poté, co v nedělní prezidentské volby vyvolaly v zemi krvavé pouliční protesty. Podle agentury Reuters o tom ve středu informoval litevský prezident Gitanas Nauséda.
Podmínkou je ukončení násilí
Nauséda však zdůraznil, že běloruské úřady nejprve musí zastavit násilí proti protestujícím, propustit zadržené demonstranty a s představiteli občanské společnosti vytvořit „národní radu“, která by se snažila najít východisko ze současné krize.
„Pokud bude naše iniciativa odmítnuta, na stole samozřejmě zůstávají další nástroje – a to jsou sankce, buď na evropské úrovni nebo na národní úrovni,“ řekl Nauséda novinářům ve Vilniusu.
Litva žádá svobodu pro Babaryku
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius ve středu uvedl, že Litva žádá propuštění všech zadržených včetně bývalého bankéře Viktar Babaryku a opozičního bloggera Siarheja Cichanovského. Babaryka je vazebně vyšetřován pro podezření z rozsáhlé korupce. Jeho vyšetřování a stíhání začalo krátce poté, co oznámil svůj úmysl kandidovat v prezidentských volbách. Pod záminkou, že jeho štáb nepředložil dostatek podpisů od podporovatelů, ho potom Ústřední volební komise jako kandidáta nezaregistrovala.
Cichanovskij je manžel Sviatlany Cichanovskej, která byla nejvýraznější ze soupeřů úřadujícího prezidenta Alexandra Lukašenka.
Evropa by měla ostře reagovat na brutalitu
ÚVK po volbách informovala, že zatímco Lukašenka volilo 80 procent voličů, Cichanovská získala podporu pouhých 10 procent. Krátce po volbách Cichanovská odcestovala z Běloruska. Z jednoho z jejích prohlášení zveřejněného po volbách vyplývá, že tak učinila kvůli svým dětem. Momentálně je také s nimi v Litvě.
Linkevičius předtím informoval, že Vilnius, Tallinn, Riga a Varšava spolu mluvili o potřebě „silné evropské reakce“ na brutalitu bezpečnostních složek při potlačování protestů v Bělorusku. Výsledky prezidentských voleb v Bělorusku jsou podle šéfa litevské diplomacie pochybné a těžko je uznat.
Situací v Bělorusku se v pátek v rámci videokonference budou zabývat ministři zahraničí členských států EU. Ve středu ji v telefonickém rozhovoru posuzovali prezidenti Francie a Ruska, Emmanuel Macron a Vladimir Putin , informovala RIA Novosti.
