Na sobotní demonstraci proti vládním pandemickým opatřením se v Berlíně sešlo necelých čtyřicet tisíc protestujících. Několika stovkám z nich se podařilo překonat policisty střežící sídlo německého spolkového sněmu Reichstag a vyběhnout po schodech až ke vstupu do budovy.

Podle zpráv BBC byla policejní přítomnost na místě nedostatečná. Policisté namítali, že „nemohou být všude a pořád“. Protestující na schodišti Říšského sněmu byli nakonec rozehnáni za použití pepřového spreje.

Převážně pokojná demonstrace proti covidovým opatřením zavedeným německou vládou svedla dohromady různé skupiny, včetně rodin s dětmi i stoupenců extrémní pravice. Shromáždění bylo původně zakázáno, později je ale soud povolil pod podmínkou, že bude dodržena povinnost zakrytí nosu a úst a dodržování vzdáleností mezi lidmi. Vzhledem k nerespektování těchto opatření policie v průběhu dne nařídila protest ukončit.

Během demonstrace bylo zatčeno okolo 300 lidí, většina z nich po házení kamení a lahví na policii u Braniborské brány.

Čelní němečtí politici, včetně prezidenta a ministra vnitra, agresivní počínání demonstrantů u Říšského sněmu odsoudili. Sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz vyjádřil pobouření nad použitím symbolů krajní pravice a německých říšských symbolů.

Svolavatel demonstrace, stuttgartské sdružení Querdenken 711, se od událostí před Reichstagem slovy svého představitele Michaela Ballwega distancoval. „S naším hnutím nemají nic společného,“ uvedl Ballweg. Querdenken je podle něj mírumilovné a demokratické hnutí a násilí v něm nemá místo. Vládní protipandemická opatření jsou podle hnutí v rozporu s německou ústavou a měla by být zrušena.

BBC dodává, že od čtvrtka může být v Německu každý, kdo v rozporu s vyhláškou nepoužije roušku, pokutován částkou ve výši od padesáti euro výše.

„Všechny vnější zásahy v Bělorusku způsobí, že tato záležitost se stane mezinárodní,“ řekl Macron novinářům a dodal, že „nejhorší by byl právě zásah ruský„.

Prezident Putin ve čtvrtek uvedl, že Rusko vytvořilo záložní policejní jednotku, která pomůže běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, pokud se tamní povolební situace zhorší. Putin dodal, že jednotku zřídili na žádost Lukašenka.

Macron doplnil, že s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se shodli, že „to, co se stalo na Ukrajině, se již nesmí opakovat„. Po povstání v roce 2014 Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

„Naším přáním je zapojit Rusko do dialogu o Bělorusku, aby nám pomohlo přesvědčit prezidenta Lukašenka, že je z jeho strany nutné přijmout zprostředkovatelskou roli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),“ dodal Macron.

Demonstrace proti Lukašenkovi vypukly v Bělorusku bezprostředně po oznámení výsledků prezidentských voleb z 9. srpna, podle kterých oficiálně zvítězil Lukašenko se ziskem 80,1 procenta hlasů, čímž si zajistil šesté funkční období v tomto úřadě. Jeho hlavní soupeřka Sviatlana Cichanovská, která získala 10,12 procenta hlasů, i další opoziční kandidáti výsledky odmítli. Neuznává je ani Evropská unie.

V Longyearbyenu v norském arktickém souostroví Svalbard (Špicberky) došlo v pátek po několika letech k tragédii. Muž zemřel poté, co byl napaden v kempu ledním medvědem.

Longyearbyen, největší město na Špicberkách, leží asi 500 km od norské pevniny. Na tomto souostroví naleznete více medvědů než lidí.

Od roku 1971 došlo v této oblasti pouze k pěti útokům. Přesto jsou zde lidé varováni a při opuštění osad jsou povinni nosit střelné zbraně. V roce 2011 došlo k poslednímu úmrtí při setkání s medvědem. Tehdy zahynul sedmnáctiletý chlapec z Anglie.

V pátek před čtvrtou hodinou ráno byl ve stanu napaden 38letý muž, který byl identifikován jako zaměstnanec kempu, Johan Jacobus Kootte z Holandska.

„Ležel ve svém stanu, když ho napadl medvěd,“ stojí v prohlášení guvernéra Svalbardu.

Medvěd byl okamžitě zastřelen a poté byl nalezen mrtvý poblíž parkoviště u letiště