Thajsko ve čtvrtek zahájilo právní kroky proti Facebooku a Twitteru za ignorování žádostí o odstranění obsahu. Jedná se o první takovýto krok této asijské země proti velkým internetovým firmám.

Digitální ministerstvo (The digital ministry) podalo právní stížnosti poté, co obě společnosti zmeškaly 15denní lhůtu, aby plně vyhověly soudem vydaným příkazům k zastavení šíření obsahu z 27. srpna, uvedl pro agenturu Reuters digitální ministr Puttipong Punnakanta.

Stížnosti se týkaly amerických mateřských společností, a nikoli jejich thajských dceřiných společností.

Původně měly být podniknuty právní kroky i proti společnosti Google. Ta ale ve středu pozdě v noci odtsranila požadovaná videa z YouTube.

„Je to poprvé, co používáme zákon o počítačové kriminalitě, abychom podnikli kroky proti platformám za nedodržování soudních příkazů,“ řekl Puttipong novinářům.

Podle zákona o počítačové kriminalitě, který zakazuje vkládání nepravdivých informací nebo údajů ovlivňujících národní bezpečnost, může ignorování soudního příkazu vést k pokutě až do výše 200 000 bahtů (6 347 $), poté 5 000 bahtů (159 $) za den, dokud nebude příkaz dodržen.

Puttipong Punnakanta nezveřejnil podrobnosti o obsahu. Thajsko má ale přísný zákaz urážet monarchii. V posledních letech tak úřady podaly soudní příkazy s žádostmi, aby platformy sociálních médií omezily nebo odstranily obsah týkající se urážek monarchie a jiný nelegální obsah, jako je hazard nebo porušování autorských práv.

Ministerstvo podá více žádostí o zastavení šíření obsahu na Facebooku, Twitteru a Googlu a požádá společnosti, aby ze svých platforem odstranily více než 3 000 položek, jejichž obsah sahá od pornografie po kritiku monarchie, uvedl Puttipong.

Twitter to odmítl komentovat. Facebook a Google nereagovaly na žádosti agentury Reuters o komentář.

Jak uvádí agentura Reuters, severokorejští vojáci tento týden zastřelili a spálili tělo zaměstnance jihokorejského úřadu pro rybolov. Sedmačtyřicetiletý muž v pondělí zmizel z jihokorejské vládní lodi nedaleko jednoho z ostrovů na hranici Severní a Jižní Korey.

Podle vyjádření jihokorejské armády se muž pokoušel o emigraci do komunistické části poloostrova. Rozvědka uvedla, že byl ještě na moři vyslechnut severokorejskými vojáky a následně zastřelen „na vyšší rozkazy“. Vojáci v plynových maskách pak měli jeho tělo polít olejem a zapálit.

Okolnosti nasvědčují, že muž byl zabit a zpopelněn z obavy před rozšířením koronaviru.

Chad O’Carroll z organizace monitorující dění v Severní Korey na Twitteru uvedl, že případ může mít souvislost s plánovanou velkou vojenskou přehlídkou k výročí založení vládnoucí Korejské strany práce. „Tato přehlídka představuje v mnoha ohledech obrovské virové riziko,“ pokračuje O’Caroll, „a rozkaz zabíjet může souviset s paranoiou, kterou toto riziko vyvolává“.

Jihokorejská armáda čin ostře odsoudila jako „zvěrstvo“ a vyzvala Severní Koreu k podání vysvětlení a potrestání viníků. Žádná odpověď na tuto žádost zatím nepřišla.

Severní Korea veřejně deklaruje, že na jejím území není ani jeden případ nákazy nemocí Covid-19. Podle agentury Reuters se obavy z koronavirové nákazy zvýšily v červenci, kdy hranici Severní Korey překročil muž, který odtud před třemi lety emigroval na Jih. Do karantény tehdy muselo několik tisíc lidí.

Při protestech ve městě Louisville ve státě Kentucky byli podle BBC postřeleni dva policisté. Ani jeden není podle policejního ředitele Roberta Schroedera v ohrožení života. Podezřelý ze střelby byl zadržen.

K nepokojům došlo poté, co nejvyšší státní žalobce oznámil rozhodnutí poroty neobvinit žádného z policistů zasahujících v bytě Breonny Taylorové. Zdravotní sestra byla zastřelena13. března při policejní razii.

Její přítel nejprve postřelil jednoho z policistů, kteří měli vyrazit dveře bytu, aniž se podle některých svědků identifikovali. Policisté palbu opětovali.

Jeden z trojice policistů, Brett Hankison, sice obviněn byl, nikoliv však ze smrti Taylorové, ale ze „svévolného ohrožení“. Několika výstřely zasáhl totiž také sousední byt.

Z rozhodnutí starosty platí v Louisvillu třídenní noční zákaz vycházení. Navzdory tomuto opatření protesty včera pokračovali do pozdních večerních hodin.

Guvernér státu Kentucky Andy Beshear, který už na pomoc povolal Národní gardu, protestujícím vzkázal: „Víme, že na násilí nelze nikdy odpovídat násilím. Dnes večer jsme v myšlenkách s oběma policisty a jejich rodinami. Žádám proto všechny: jděte prosím domů. Jděte dnes večer domů.“

Podle balistického šetření zasáhlo Taylorovou šest výstřelů, jen jeden byl ale smrtelný. Analýza prokázala, že pochází ze zbraně inspektora Mylese Cosgrova. On ani jeho další kolega ale obviněni nebyli. Podle poroty jednali v nutné sebeobraně.

Zástupci rodiny žádají obvinění ze zabití nebo vraždy.

Republikán Daniel Cameron, první nejvyšší státní zástupce černé barvy pleti v Kentucky, rodině vzkázal: „Nemám dnes, co bych jim nabídl, aby to odstranilo zármutek a bolest ze ztráty dcery, neteře, sestry a kamarádky.“ Dodal ale, že „budeme-li jednat pouze na základě emocí nebo vzteku, spravedlnosti nedosáhneme“.

Republikán Daniel Cameron, první nejvyšší státní zástupce černé barvy pleti v Kentucky, rodině vzkázal: „Nemám dnes, co bych jim nabídl, aby to odstranilo zármutek a bolest ze ztráty dcery, neteře, sestry a kamarádky.“ Dodal ale, že „budeme-li jednat pouze na základě emocí nebo vzteku, spravedlnosti nedosáhneme“.

Podle Camerona není „spravedlnost davu“ skutečnou spravedlností. „Spravedlnost vymáhaná násilím není spravedlností. Stává se z ní obyčejná pomsta,“ dodal Daniel Cameron. Upozornil také, že případ nadále vyšetřuje FBI.

Americký prezident Donald Trump uvalil ve středu nové sankce na dovoz kubánského rumu a doutníků. Zakázal také Američanům zdržovat se na nemovitostech ve vlastnictví kubánské vlády.

„Dnes v rámci našeho pokračujícího boje proti komunistickému útlaku oznamuji, že ministerstvo financí zakáže americkým cestujícím pobývat v budovách vlastněných kubánskou vládou,“ uvedl Trump na slavnostním ceremoniálu na počest veteránů Bay of Pigs a při příležitosti 40. výročí lodního výtahu Mariel z roku 1980, který přivezl do Miami 120 000 Kubánců.

V červnu 2019 Trumpova administrativa zavedla nová omezení cestování na Kubu s tím, že cílem tohoto kroku je další tlak na komunistickou vládu, která podporuje venezuelský režim prezidenta Nicolase Madura.

Začátkem tohoto roku pak Trumpova administrativa nařídila společnosti Marriott International ukončit hotelové operace na komunisticky ovládané Kubě. Starwood Hotels, nyní vlastněná společností Marriott, byla první americkou hotelovou společností, která podepsala dohodu s Kubou od revoluce v roce 1959.

Tento krok sankcí přichází ve chvíli, kdy Trump a prezidentský kandidát Joe Biden bojují o hlasy na Floridě. V tomto státě totiž Trump vyhrál v roce 2016 pouze o 1,2 procentního bodu. Žádný republikán nezískal prezidentství bez Floridy od doby Calvina Coolidgea v roce 1924.

Trumpovi spolupracovníci věří, že jeho tvrdý postoj vůči Kubě i jeho spojenci Venezuele mu na Floridě, kde je četná kubánsko-americká komunita, přinese potřebné hlasy.