Japonský premiér potvrdil, že v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu odstoupí. Ukončil tak svou činnost jako nejdéle sloužící premiér třetí největší ekonomiky světa. Abe trpí chronickým zánětlivým onemocněním střev.

„Chtěl bych se omluvit obyvatelům Japonska,“ řekl Abe během páteční televizní tiskové konference na níž uvedl, že povinnosti předsedy vlády bude plnit, dokud nebude jmenován další lídr. Jeho současné funkční období mělo skončit až v roce 2021.

Abe kvůli zhoršujícím se zdravotním problémům měl v plánu odstoupit už v roce 2007, ale po tom, co jeho strana v roce 2012 zaznamenala vítězství ve volbách, se vrátil na nejvyšší pozici.

Z postu předsedy vlády se Abe snažil oživit nevýraznou japonskou ekonomiku prostřednictvím balíčku nazývaného Abenomics.

Současná pandemie globálně zasáhla všechny ekonomiky. Japonsko už po říjnu zaznamenalo pokles spotřebitelských výdajů po zvýšení spotřební daně. Země vstoupila do recese poté, co se její hospodářství od ledna do března snížilo na míru 3,4%.

Japonská ekonomika se čtvrtletně propadla o 27,8%, což znamená pokles ve třetím čtvrtletí. Agentura Reuters uvedla, že tento pokles smazal zisky ze stimulačních opatření vytvořených Abenomikou.

Japonská burza na zprávy reagovala v pátek výrazným propadem. Hlavní tokijský index Nikkei 225 v pátek ztratil 1,41% a uzavřel se na 22.882,65 bodech. Nikkei po zprávě japonské veřejnoprávní televize NHK, že premiér Šinzó Abe hodlá odstoupit, padl o dalších 2,6%. Později část ztrát smazal. Širší index Topix klesl o 0,68% na 1604,87 bodu.

Jen, který je považován za bezpečný přístav v dobách nejistoty, vzrostl vůči dolaru a jeho kurz v pátek ráno posílil na 106,28 JPY / USD ze 106,63 JPY / USD.

V době nízkých úrokových sazeb se nabízí otázka, zda má význam si výhodný úrok rezervovat na co nejdelší dobu. Nevýhodou delších fixací byla donedávna cena a omezené možnosti mimořádných splátek. V současnosti jsou ale nabídkové sazby u dlouhých fixací naprosto srovnatelné s krátkými a reálně sjednávané dokonce o něco nižší. V posledních letech tak výrazně ubylo tří a pětiletých fixací a více než polovinu hypoték tvoří dle údajů ČNB fixace na dobu delší než 5 let.

V posledních letech vyšplhaly úrokové sazby hypoték nejvýše na začátku roku 2019, kdy se pohybovaly v průměru kolem 3 % p.a. Od té doby s výjimkou prvního kvartálu 2020 postupně klesaly a dnes jsme v některých případech opět pod 2% hranicí. To se ale týká hlavně malých bank, které za těchto podmínek nemohou celý trh kapacitně obsloužit. Nejčastěji se tak sazby pohybují kolem 2,15 až 2,20 % p.a.

V souladu s vývojem úrokových sazeb se v posledních letech změnily preferované fixace. Když jste si dříve chtěli zafixovat úrokovou sazbu na delší dobu, abyste měli jistotu, že se vám úrok, a tedy splátka za krátký čas nezvedne, bylo to vykoupeno vyšší sazbou. Klidně až o jeden procentní bod. Dnes jsou ale sazby tak nízko, že jsou rozdíly v nákladech u různých fixací většinou minimální nebo nulové.

Podle údajů ČNB se v posledních letech skutečně výrazně zvedla obliba fixací delších 5 let. Zatímco v roce 2015 zaujímaly nově sjednané tří a pětileté hypotéky skoro 60% podíl, v tomto roce je to už jen necelých 35 %. Naproti tomu podíl úvěrů s fixací nad 5 let vzrostl od roku 2015 do dneška z necelé pětiny na téměř 55 %. „Na základě našich interních dat lze konstatovat, že více než polovina dlouhých fixací je na sedm let, celkově v posledních měsících asi 30 procent. Významný je podíl také desetiletých fixací,“ říká David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.

Podíly fixací za dané období (čisté nové úvěry, refinancování a nová ujednání)