Společnost Walmart uvedla, že zahájí pilotní projekt na doručení testovacích souprav na koronavir prostřednictvím dronů.

Jelikož spotřebitelé nyní upřednostňují doručování domů, začátkem tohoto měsíce dodala společnost Walmart pomocí dronů zásilky potravin a domácích produktů ve Fayetteville v Severní Karolíně.

drony doručí samoobslužné testovací sady COVID-19 na příjezdové cesty, chodníky nebo dvorky domů.

Nyní americký maloobchodník uzavřel partnerství s Quest Diagnostics a společností DroneUp. Od úterý chce otestovat doručení samoobslužných testovacích sad COVID-19 pomocí dronů na severu Las Vegas. Počátkem října plánuje provést zkušební provoz v Cheektowaga v New Yorku.

V úterý drony doručí samoobslužné testovací sady na příjezdové cesty, chodníky nebo dvorky domů v okruhu jedné míle od určených obchodů Walmart.

Zákazníci si mohou nosní výtěr udělat sami doma a poté poslat zpět vzorky k testování do Quest Diagnostics.

Ve městě Louisville v americkém státě Kentucky platí stav nouze. Vyhlásil jej starosta Greg Fischer v reakci na očekávané rozhodnutí státního zástupce, zda vznese obvinění proti policistům zodpovědným za smrt Breonny Taylorové.

Šestadvacetiletá zdravotní sestra byla zastřelena 13. března ve svém bytě během policejního zásahu. Policisté na místě hledali drogy. Podle několika svědků se policie před vyražením dveří neidentifikovala. Přítel Breonny Taylorové vystřelil z legálně držené zbraně a jednoho policistu zranil. Breonna Taylorová byla zastřelena, když policie opětovala palbu.

Podle informací BBC byl důvodem k policejnímu zásahu bývalý přítel Breonny Taylorové, který s drogami obchodoval.

Demokratický starosta Louisvillu Greg Fischer oznámil, že přijatá opatření reagují na „potenciální občanské nepokoje“. Dodal také, že cílem jeho úřadu je „zajistit případným protestujícím prostor a příležitost ke shromáždění a vyjádření svých práv podle prvního dodatku ústavy“. První dodatek americké ústavy zaručuje mimo jiné právo k pokojnému shromažďování a svobodu projevu.

Zároveň se ale město podle Fischera připravuje na „nejrůznější eventuality, abychom zajistili bezpečí všech“. Ve městě tak byl omezen přístup do některých částí centra. Budova federálního soudu bude uzavřena a místní policejní sbor zrušil všechny dovolené. Někteří obchodníci zatloukají výlohy svých obchodů.

Dočasný policejní ředitel v Louisvillu Robert Schroeder v úterý novinářům řekl, že „ve městě kolují nejrůznější zvěsti“.

„Všichni víme, že něco je ve vzduchu. Jenom přesně nevíme co,“ dodal Schroeder.

Kentucký guvernér Andy Beshear oznámil, že v případě násilných nepokojů povolá do města Národní gardu.

Podle informací deníku Guardian bylo v Tibetu do převýchovných táborů jen tento rok zařazeno na půl milionu lidí. Většinou se jedná o zemědělce, kteří jsou připravováni na práci v průmyslové výrobě.

Podle pozorovatelů podmínky v těchto táborech nápadně připomínají tábory nucených prací v Sin-ťiangu. Důkazy o tom přináší německý výzkumník Adrian Zenz a jeho závěry podporují i zjištění agentury Reuters.

Z analyzovaných dokumentů vyplývá, že během prvních sedmi měsíců letošního roku prošlo programem převýchovy 15% tibetské populace, což by bylo více než půl milionu lidí. Téměř 50 000 z nich mělo být posláno za prací v rámci Tibetu, několik dalších tisíc má pracovat v jiných regionech ve špatně placených průmyslových odvětvích.

Přesouvání nadbytečných pracovníků ze zemědělství do průmyslového sektoru je součást čínských snah posílit ekonomiku a snížit chudobu. Podle kritiků nese ale rekvalifikační program známky přehnaného důrazu na ideologickou převýchovu a vojenský dril. Zejména se to týká oblastí s početnými etnickými menšinami, jako je ujgurský Sin-ťiang nebo právě Tibet.

Kritici táborů zmiňují kromě „vojenského stylu“ vedení táborů i důraz na překonání „zpátečnického myšlení“ a „pracovní disciplínu“. Zenz také cituje jiný dokument, podle něhož je nezbytnou součástí procesu „oslabení negativního vlivu náboženství“.

Čínské ministerstvo zahraničí ve svém vyjádření pro agenturu Reuters důrazně odmítlo, že by v táborech byli lidé podrobováni nuceným pracím. Čína je podle vyjádření svého ministerstva právní stát, pracovníci se zapojují dobrovolně a jsou za svou práci odpovídajícím způsobem kompenzováni.

„Co tito lidé s postranními úmysly nazývají ‚nucenou prací‘ jednoduše neexistuje,“ píše se mimo jiné v prohlášení. „Doufáme, že mezinárodní společenství rozliší pravdu od nepravdy, bude respektovat fakta a nenechá se zmást lží.“

Tibet byl Čínou vojensky obsazen v roce 1950 a od té doby je častou příčinou mezinárodních kontroverzí.

Počet obětí koronaviru ve Spojených státech v úterý překročil 200 000, což je zdaleka nejvyšší číslo ze všech států. Podle záznamů Reuters v USA podlehne onemocnění v průměru 800 lidí denně. To je výrazný pokles z maxima 2806 úmrtí za den zaznamenaných 15. dubna.

Nemocí se nakazilo již téměř 7 milionů Američanů. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že, co se pandemie týče, odvedl fenomenální práci. Přiznal však, že nebezpečí koronaviru na počátku bagatelizoval, protože nechtěl „vyvolat paniku“.

Trump v minulosti často zpochybňoval rady vědeckých odborníků ohledně koronaviru od načasování vakcíny přes znovuotevření škol a podniků až po nošení roušek.

Ředitel Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA Robert Redfield nedávno před Kongresem prohlásil, že obličejová maska ​​zajistí více ochrany než vakcína, která bude k dispozici „koncem druhého čtvrtletí / ve třetím čtvrtletí 2021“. Trump tuto časovou osu vyvrátil a uvedl, že by vakcína mohla být k dispozici už během několika týdnů.

Biden, který většinou ochrannou masku nosí, prohlásil, že by masky vyžadoval na celostátní úrovni. Varoval také před rychlým vydáním vakcíny: „Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: důvěřuji vakcínám, důvěřuji vědcům, ale nevěřím Donaldu Trumpovi.“

Covid-19 v číslech

Zdravotnický institut University of Washington předpovídá, že počet úmrtí na koronavirus dosáhne 378 000 do konce roku 2020, přičemž počet obětí za den v prosinci prudce stoupne na 3 000.

Podle údajů CDC bylo ve Spojených státech více než 70 % lidí, kteří kvůli viru přišli o život, ve věku nad 65 let.

Dle agentury Reuters zemřelo na covid-19 šest z každých 10 000 obyvatel USA. V rozvinutých zemích jde o jeden z nejvyšších výskytů.

V počtu celkových úmrtí následuje Spojené státy Brazílie s více než 137 000 úmrtími. Indie zaznamenala za poslední týden nejvyšší denní úmrtnost na světě a celkový počet obětí se nyní blíží 100 000.

Podle informací serveru Al Jazeera přišlo v Afghánistánu během nedělních bojů o život nejméně 57 příslušníků afghánských ozbrojených sil a 80 bojovníků Tálibánu. Jednalo se tak o nejkrvavější den od 12. září, kdy byly v katarském hlavním městě Dauhá mezi oběma stranami zahájeny mírové rozhovory.

24 afghánských vojáků zahynulo podle zástupce místního guvernéra v provincii Uruzgán poté, co ozbrojenci Tálibánu zaútočili na armádní kontrolní stanoviště. Agentura Reuters také informuje o bojích v provinciích Baghlán, Tachár, Kápísá, Balch, Vardak, Kundúz a Helmand.

Tálibán počet svých padlých bojovníků nezveřejnil. Podle mluvčího afghánské armády jich ale jenom v provinciích Kundúz, Tachár a Baghlán přišlo o život 54.

Za uplynulé dva týdny bylo v Afghánistánu při útocích Tálibánu zabito 98 civilistů a několik set jich bylo zraněno. Uvádí to mluvčí ministerstva vnitra Tárek Arian. Nejméně 12 civilistů přišlo podle Al Jazeery o život také při sobotním bombardování tálibánské základny v Kundúzu.

Cílem probíhajících mírových rozhovorů bylo ukončit téměř dvě desetiletí trvající ozbrojený konflikt, při kterém už přišly o život desítky tisíc lidí. Předseda afghánské vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh při zahájení rozhovorů uvedl: „Věřím, že když si podáme ruce a budeme upřímně pracovat na dosažení míru, současné nepolevující utrpení v naší zemi skončí.“ Abdulláh Abdulláh také vyzval k „humanitárnímu příměří“.

Podle Al Jazeery ale rozhovory zatím ustrnuly na sporech kolem formálních pravidel celého procesu a v zásadních otázkách nebylo dosaženo žádného pokroku.