Dle návrhů předložených v sobotu se chystá Německo uvolnit insolvenční pravidla. Tímto krokem by chtělo odvrátit vlnu bankrotů a hromadné propouštění kvůli koronavirové pandemii.

Vláda kancléřky Angely Merkelové zahájila řadu opatření, jelikož se Německo připravuje na svůj největší propad od druhé světové války.

Nová reforma by měla vstoupit v platnost počátkem roku 2021. Dle jejího návrhu by se lhůta pro podání žádosti o insolvenci prodloužila na šest ze tří týdnů a úřady by při zkoumání předluženosti měly uplatňovat uvolněnější měřítka.

Firmám ve finančních potížích kvůli pandemii již bylo umožněno odložit podání návrhu na bankrot do konce roku, čímž se prodloužila původní lhůta z konce září.

Díky těmto opatřením klesl v Německu počet firemních insolvencí v první polovině letošního roku oproti stejnému období loňského roku o 6,2% na 9006 dle agentury Reuters.

EU se chce vyzbrojit novými silnými zbraněmi proti velkým technologickým společnostem. Mezi ně patří rozbití gigantů nebo donucení k prodeji některých součástí těchto společností v Evropě, pokud se má za to, že jejich dominance na trhu ohrožuje zájmy zákazníků a menších konkurentů.

Evropský komisař Thierry Breton pro Financial Times uvedl, že navrhovaná nápravná opatření, která by podle něj měla být použita pouze za extrémních okolností, zahrnují také možnost zcela vyloučit velké technologické skupiny z jednotného trhu.

Brusel navíc zvažuje systém hodnocení, který by veřejnosti a zúčastněným stranám umožnil posoudit chování společností v oblastech, jako je dodržování daňových předpisů a rychlost, s jakou omezují nelegální obsah.

„Koncoví uživatelé těchto platforem mají pocit, že tyto společnosti jsou už příliš velké, než aby se o ně staraly,“ řekl Breton. K přísnějším sankcím by mohly vést zejména aktivity, které brání uživatelům ve změně platformy nebo nutí zákazníky používat pouze jednu službu.

POTŘEBUJEME LEPŠÍ DOHLED NAD TĚMITO VELKÝMI PLATFORMAMI, JAKÝ JSME MĚLI V BANKOVNÍM SEKTORU PO FINANČNÍ KRIZI.

Jeho komentáře následovaly po veřejné konzultaci k připravovanému aktu o digitálních službách (tzv. Digital Services Act, DSA), který stanoví nová pravidla týkající se odpovědnosti platforem při řešení nezákonného obsahu a dezinformací online. Návrh DSA by měl být připraven do konce roku.

Akt bude aktualizovat směrnici o elektronickém obchodu, která byla přijata v roce 2000, kdy byla většina dominantních hráčů v tomto odvětví buď v plenkách, nebo ještě neexistovala.

Technologičtí giganti jsou pod tlakem i v dalších zemích

Velké technologické společnosti jsou pod tlakem regulačních orgánů i jinde. Ve Velké Británii bude mít nový regulátor možnost ukládat pokuty, aniž by musel rozhodovat soud, jak je tomu v současnosti. V USA měli zase technologičtí giganti, včetně Amazonu Jeffa Bezose a Facebooku Marka Zuckerberga, problém přesvědčit členy Kongresu, že je při budování digitálních impérií vedlo více než jejich vlastní zájmy.

Breton porovnal sílu velkých platforem s mocí bank před finanční krizí a uvedl, že regulační orgány dnes musí podniknout podobné kroky, aby je udržely na uzdě. „Je to jako s malými a velkými bankami, kde také nejsou stejná pravidla. Pro menší hráče zde existuje větší flexibilita. A samozřejmě, když se stanete systémovou bankou, budete mít odlišnou sadu pravidel,“ doplnil.