Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray ve čtvrtek vystoupil před Sněmovnou reprezentantů s varováním, že Rusko se pokusí ovlivnit nadcházející prezidentské volby. Informuje o tom deník Guardian.

Podle Wraye zaznamenal jeho úřad „velmi aktivní ruské snahy“, které mají primárně směřovat k „očerňování viceprezdienta Bidena a toho, co Rusové vnímají jako jakýsi protiruský establishment“. Děje se tak prostřednictvím „pomlouvačného zahraničního vlivu“, který využívá mimo jiné sociální sítě či státní sdělovací prostředky.

Národní středisko pro kontrarozvědku a bezpečnost přitom již začátkem srpna naznačilo podobný vývoj. „Cizí státy budou i nadále využívat skrytá i přiznaná vlivová opatření ve snaze vychýlit preference a názory amerických voličů,“ píše se ve zprávě americké kontrarozvědky ze 7. srpna. V té je jako klíčový uváděn vliv Číny, Iránu a právě Ruska. V zájmu Číny je přitom podle zprávy s ohledem na Trumpovu „nepředvídatelnost“ podpořit Bidenovy vyhlídky. Rusko se naopak snaží posílit Trumpovy šance na znovuzvolení.

Wray se také zmínil o vyšetřování násilných extrémistických činů amerických občanů. Jejich největší část se podle něj týká skupin prosazujících nadřazenost bílé rasy. V odpovědi na otázku směřující k činnosti antifašistických skupin Wray zdůraznil, že FBI nevyhodnocuje rizika z liberálního či konzervativního úhlu pohledu. „Zaměřujeme se na násilí, nikoliv na ideologii,“ prohlásil.

Prezidentské volby se v USA konají 3. listopadu. V předvolebních průzkumech v rozhodujících státech zatím vede Joe Biden, i když se jeho náskok od léta o něco ztenčil.

Náměstek amerického ministra pro ekonomický růst, energii a životní prostředí Keith Krach dorazil na Tchaj-wan ve čtvrtek. Jak informuje BBC, čínské ministerstvo obrany vzápětí obvinilo Spojené státy a Tchaj-wan z „koordinovaného vyhrocování a častého vyvolávání nepokoje“. O návštěvě amerického státního představitele se však vyjádření výslovně nezmiňuje.

Podle čínské strany jsou snahy „používat Tchaj-wan k ovládání Číny“, stejně jako „opírání vlastní síly o cizince“, pošetilé.

Vojenské cvičení, kterým Čína na situaci zareagovala, popsal mluvčí čínského ministerstva obrany jako „legitimní a nezbytné“ opatření, kterým pevninská Čína chrání svou „svrchovanost a integritu“.

Jedná se přitom již o druhou cestu oficiálního představitele americké vlády na Tchaj-wan po návštěvě ministra zdravotnictví Alexe Azara z poloviny srpna. Světovou pozornost vyvolala také nedávná návštěva předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na ostrově. Čína tehdy odpověděla výhružkou svého ministra zahraničí, podle níž měl Vystrčil zaplatit za svou návštěvu Tchaj-wanu „vysokou cenu“.

Tchaj-wan, oficiálně Čínská republika, má necelých 24 milionů obyvatel a rozkládá se na ostrově jihovýchodně od pevninské Číny. Ta jej považuje za svou nedílnou součást.

Jak upozorňuje server BBC, Spojené státy sice nemají s Tchaj-wanem oficiální diplomatické vztahy, de facto s ním však jednají jako s nezávislým státem. Čtyřicet let starý Zákon o vztazích s Tchaj-wanem také výslovně dovoluje americkým vládám prodávat Tchaj-wanu zbraně a udržovat s ním úzké styky.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce ve čtvrtek upozornila, že pandemická situace v Asii prohlubuje diskriminaci zranitelných komunit. Mezi tyto skupiny patří například přistěhovalci nebo cizinci.

Podle agentury Reuters se informace opírají o výsledky rozsáhlého průzkumu, který humanitární organizace podnikla v Indonésii, Malajsii, Myanmaru a Pákistánu. Celkem bylo dotazováno pět tisíc respondentů.

Zhruba polovina z nich svalovala vinu za šíření koronaviru na konkrétní skupinu obyvatel. Mnozí z nich označili za viníky Číňany, přistěhovalce a obecně cizince.

V Malajsii viní ze šíření pandemie konkrétní skupinu obyvatel dokonce dvě třetiny respondentů. V Pákistánu je podle účastníků výzkumu na vině hlavně nedostatečná kontrola na hranicích s Íránem.

Komentátoři považují za alarmující především skutečnost, že skupiny spojované se zhoršováním koronavirové krize už tak často čelí v rámci většinové populace různým formám diskriminace. Podle vyjádření odbornice Červeného kříže Viviane Fluckové pro agenturu Reuters by mělo být více energie věnováno potírání „neověřených informací spojených s celkovou dynamikou moci a strukturálními problémy nerovnosti“.

Na výsledky průzkumu mělo podle jeho organizátorů jen malý vliv nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Přesto byla u vysokoškoláků tendence hledat vinu u konkrétních skupin menší.

Odborníci tvrdí, že letošní Nobelovu cenu za mír by mohla získat aktivistka Greta Thunberg a hnutí Fridays for Future, aby se zdůraznily souvislosti mezi poškozením životního prostředí a jeho hrozbou pro mír a bezpečnost. Mladá aktivistka je na cenu nominována již druhým rokem.

Nobelova cena za mír se bude vyhlašovat 9. října v Oslu. Vybírat se bude z 318 kandidátů. Nominace jsou tajné po dobu 50 let, ale ti, kteří nominují, se mohou rozhodnout zveřejnit své volby.

Sedmnáctiletá Greta Thunberg byla nominována třemi norskými zákonodárci a dvěma švédskými poslanci.

Historik a autor několika knih o této ceně Asle Sveen uvedl, že mladičká aktivistka je silným kandidátem na letošní cenu.

„Ani jedna osoba neudělala více pro to, aby se svět soustředil na změnu klimatu, než ona,“ uvedl pro agenturu Reuters Asle Sveen.

Pokud by zvítězila, získala by ji ve stejném věku jako pákistánská Malala Yousafzai v roce 2014, dosud nejmladší laureátka Nobelovy ceny.

Výbor již dříve ocenil ekology jako například Wangari Maathai, která vytvořila kampaň na vysazení 30 milionů stromů po celé Africe.

Podle týmu spolupracovníků ruského opozičního politika Alexeje Navalného byly na plastových lahvích z jeho hotelového pokoje v Tomsku zjištěny stopy Novičoku.

Navalnyj byl v Tomsku ubytován v hotelu Xander, odkud se 20. srpna vydal na letiště. Později zkolaboval během letu do Moskvy. První verze Navalného týmu hovořila o otravě z čaje. Že se skutečně jednalo o otravu Novičokem, potvrdily laboratoře v Německu, Francii a Švédsku, informuje agentura Reuters.

Na instagramovém účtu aktivisty byly zveřejněny záběry z prohlídky hotelového pokoje, kterou Navalného spolupracovníci uskutečnili hodinu poté, co se dozvěděli o jeho onemocnění. „Rozhodli jsme se posbírat vše, co by hypoteticky mohlo být užitečné, a předat to lékařům v Německu. Skutečnost, že případ nebude v Rusku vyšetřen, byla dostatečně jasná,“ uvádí se v příspěvku. Potenciální důkazy byly z bezpečnostních důvodů sbírány s gumovými rukavicemi.

Alexej Navalnyj byl po krátké hospitalizaci v Omsku převezen k ošetření do berlínské nemocnice Charité, kde se nyní úspěšně zotavuje.

Podle instagramového příspěvku nyní německá laboratoř našla na jedné z lahví z Navalného pokoje stopy Novičoku. „Teď už rozumíme. Udělali to předtím, než odešel z pokoje a vyrazil na letiště,“ konstatuje příspěvek.

Pokus o Navalného otravu odsoudilo mnoho evropských politiků a také Evropská unie jako celek. Kreml, jehož je Navalný čelním kritikem, nadále vinu odmítá a Rusko dosud nezahájilo v této věci žádné trestní stíhání.