Protikoronavirová vakcína, vyvíjená společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, narazila na komplikace ve třetí fázi testování. V této fázi jsou účinky vakcíny testovány na širokém vzorku lidských pacientů. Podle BBC bylo testování pozastaveno po nepříznivé reakci u jednoho z britských příjemců očkovací látky.

Mluvčí společnosti AstraZeneca uvedl, že „důvodem k pozastavení očkování, které umožní revizi bezpečnostních dat, byl standardní revizní proces“. Společnost popisuje pozastavení testů jako „rutinní“ opatření, nezbytné při „každém potenciálně nevysvětleném onemocnění“. Bližší informace o pacientově diagnóze nejsou známy.

Lékařský zpravodajský server Stat News cituje anonymní zdroj obeznámený s procesem, podle kterého je opatření projevem „přemíry opatrnosti“ a u dotyčného pacienta se předpokládá vyléčení.

Vakcína společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity je jednou z devíti, které vstoupily do třetí fáze testování. Podle Stat News je také první, o které je známo, že její testování bylo z bezpečnostních důvodů pozastaveno a přezkoumáváno. Odborníci se nicméně shodují, že se nejedná o výjimečný krok.

Na základě nadějných výsledků z první a druhé fáze bylo do testování britské vakcíny zapojeno na 30 000 pacientů ve Spojených státech, Spojeném království, Jihoafrické republice či v Brazílii. Proces byl spuštěn na konci srpna.

Opatrný postup při vývoji britské vakcíny kontrastuje s postupem ruských vědců. Ti prohlásili svou vlastní vakcínu Sputnik-V za spolehlivou a funkční i bez rozsáhlého testování na lidských pacientech a v říjnu plánují zahájit velkou očkovací kampaň. Ve Spojených státech zase čelí laboratoře politickému tlaku, aby představily účinnou vakcínu již před prezidentskými volbami na začátku listopadu.

Podle vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna může být „předčasná vakcinace milionů lidí nebezpečná“. Pro německá média dále uvedl, že její případný neúspěch může ohrozit účinnost dalších vakcín.

V noci z úterka na středu vypukl v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos mohutný požár. Tábor se nachází nedaleko města Mytiléna a v roce 2015 byl založen jako provizorní zařízení pro uprchlíky směřující do Evropy. V současnosti jej ale obývá více než dvanáct tisíc lidí, což je čtyřnásobek jeho kapacity, uvádí britský deník The Guardian.

Podle prvních informací nedošlo při požáru k obětem na životech, hlášeni nejsou ani žádní zranění. Většina tábora, tvořeného převážně stany a obytnými kontejnery, ale lehla popelem. Producent BBC Kostas Kallergis na svém twitterovém účtu uveřejnil záběry požáru i jeho následků. „Zhruba 12000 lidí nebude mít dnes v noci kde spát. Ani v chatrných stanech, které dosud nazývali domovem,“ napsal Kallergis.

Uvnitř i vně zařízení bojovalo s požárem 25 hasičů s 10 vozy. Řecký hasičský sbor uvedl, že během hašení musel někdy překonávat odpor obyvatel tábora. Podle některých informací také policisté zatarasili cestu uprchlíkům, kteří se během požáru vydali směrem k městečku Mytiléna na jihovýchodním pobřeží ostrova.

Zoufalé životní podmínky v zařízení se ještě zhoršily minulý týden poté, co byla u jednoho z obyvatel potvrzena nákaza Covidem 19. Od té doby se virem nakazilo dalších 35 lidí. Podle dosud nepotvrzených zpráv řecké agentury ANA požár vypukl poté, co se někteří z nakažených odmítli se svými rodinami přemístit do karantény.

Situace v táboře Moria je vzhledem k jeho přeplněnosti a špatným životním podmínkám dlouhodobě napjatá. V roce 2016 byl v táboře úmyslně založen požár po tragické smrti ženy a dítěte, způsobené výbuchem plynu.

Michael Cohen, bývalý právník Donalda Trumpa, je autorem nové knihy, která vykresluje prezidenta v nelichotivém světle. Cohen byl v roce 2018 odsouzen za daňové a další finanční delikty. Stalo se tak v době, kdy byl prezidentovým osobním právním zástupcem. Během odpykávání tříletého trestu, jehož zbytek tráví Cohen kvůli pandemii v domácím vězení, napsal knihu Disloyal: A Memoir (Vzpomínky neloajálního právníka), která právě vychází.

Cohen, původně neochvějný Trumpův stoupenec, v knize podle BBC mimo jiné tvrdí, že Trump je „vinen stejnými zločiny“, které dostaly za mříže jeho. Prezident je podle něj „podvodník, lhář, falešník, šikanér, rasista, predátor, podfukář.“

Bílý dům vyrazil do protiútoku a slovy tiskové mluvčí Kayleigh McEnanyové označil Cohena za „zdiskreditovaného zločince a právníka vyškrtnutého ze seznamu advokátů“, který „pozbyl veškeré důvěryhodnosti a jeho nejnovější pokus vydělat na svých lžích tak nikoho nepřekvapí.“

Obvinění obsažená v knize se týkají mimo jiné Trumpova vztahu k Američanům s africkými či hispánskými kořeny. Podle Cohena Trump opakovaně „vyjadřoval svůj nelichotivý názor na černé lidi obecně, hudbou počínaje a kulturou a politikou konče.“ O hispánských voličích měl Trump říct, že nikdy nezíská jejich hlasy. „Jsou moc hloupí na to, aby volili Trumpa, stejně jako černoši. Nejsou to moji lidé.“

V jiné části knihy popisuje Cohen kauzu z roku 2016, kdy vyplatil peníze pornoherečce Stormy Danielsové, aby pomlčela o svém údajném poměru s Trumpem. Prezident nicméně popřel, že by Cohen jednal na jeho příkaz. Podle Cohena Trump k celé transakci řekl: „Urovnávat tyhle věci se nikdy nevyplácí, ale hodně, hodně přátel mi radilo, abych zaplatil.“ Prezident údajně pokračoval: „Kdyby se to provalilo, tak nevím, jak by to přijali moji příznivci. Ale nejspíš by si řekli, že je to frajeřina, že jsem spal s pornohvězdou.“

Kniha vychází necelé dva měsíce před prezidentskými volbami, v kterých se Donald Trump utká s demokratickým vyzyvatelem Joe Bidenem.

Podle serveru Al Jazeera došlo v pondělí na sporné himalájské hranici mezi Čínou a Indií k ozbrojenému střetu. Nikdo však nebyl zraněn ani zabit. Podle Číny indičtí vojáci hranici překročili a několikrát vystřelili na její čínské strážce. Ti byli podle čínského ministerstva obrany nuceni uchýlit se k „adekvátním protiopatřením s cílem stabilizovat situaci“. Zda tato opatření zahrnovala odvetnou střelbu, není jasné.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Čao Li-ťien dále uvedl, že Indie porušila dohody mezi oběma zeměmi z roku 1996, zakazující používat v oblasti střelné zbraně a výbušniny. K rozmíškám podél hranice, která se nachází v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů, nicméně dochází opakovaně. Při zatím nejhorším incidentu letošního 15. června přišlo o život dvacet indických vojáků. Střety si již podle Al Jazeery vyžádaly oběti i na čínské straně, jejich počet ale není znám.

Čína v souvislosti s nejnovějším incidentem u jezera Pangong požaduje, aby Indie „přísně vyšetřila a potrestala vojáky, kteří stříleli, a zajistila tak, aby se podobné incidenty neopakovaly.“ Podle indické armády jsou ale obě obvinění vykonstruovaná a viníkem vyhrocené situace je naopak čínská armáda. Ta měla podle úterního prohlášení indických představitelů „hrubým způsobem porušit dohody a provádět agresivní manévry.“ Vyjádření čínské armády je podle Indů pokusem „klamat domácí i mezinárodní publikum“.

Server BBC v této souvislosti upozorňuje, že se jedná o konfrontaci dvou nejpočetnějších armád světa.