V období rasových nepokojů by mohlo dojít ke změně legislativy, která by vytvořila síť národních parků se starobylími černošskými hřbitovy. Prozatím o zachování těchto historických míst usilují místní komunity. Čas totiž hraje velkou roli.

Od dob otroctví bylo mnoho takových míst zanedbáno místními úředníky a často docházelo k překryvům pohřbených. Pozůstalí tak nebyli schopni své předky najít. Tato místa byla také většinou přesunuta na periferie.

Některé hřbitovy jsou navíc zastavěny. „Ačkoliv by developeři měli prozkoumat místa před zahájením výstavby, konzultace ohledně pohřebních míst není často vyžadována,“ říká archeolog Doug Mooney. Při sestavení pohřební mapy narazil Mooney s týmem dobrovolníků na nejméně 87 městských hřbitovů, které byly od roku 1800 narušeny výstavbou.

Jelikož neexistuje žádná oficiální databáze, neví se kolik takových pohřebišť v Americe je. Nyní by ale dlouhodobé úsilí komunit o jejich zachování mohlo přinést své ovoce. Navrhovaná legislativa by to totiž mohla změnit. Zákon o afroamerických pohřebních pozemcích (African American Burial Grounds Network Act) by vytvořil síť hřbitovů lidí černé barvy pleti a formální databázi historických pohřebišť. Došlo by i na obnovu těchto míst v rámci působnosti služeb národního parku.

Od roku 2013 organizace Friends of the East End Cemetery ve Virginii revitalizovala plochu o rozloze 16 akrů, kde bylo pohřbeno odhadem 17 000 občanů Richmondu. Dobrovolnická práce skupiny pomohla katalyzovat zákon z roku 2018, který podporuje investice do ochrany historických černošských hřbitovů. Právě tento státní zákon tvoří základ navrhovaného federálního zákona.

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že zatím neviděl žádný důkaz, který by potvrdil, že ruského opozičního politika Alexeje Navalného otrávili tak, jak tvrdí Německo.

„Nevím přesně co se stalo. Myslím, že je to tragické, strašné a nemělo se to stát“. „Zatím jsme nedostali žádný důkaz, ale budu se o to zajímat,“ uvedl Trump na tiskové konferenci.

Německá vláda je přesvědčena, že Navalnyj byl otráven látkou typu novičok, která byla použita také v roce 2018 při útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.

Navalnyj je momentálně v těžkém stavu hospitalizován v berlínské nemocnici. Do hlavního města Německa byl převezen letecky 22. srpna ze sibiřského města Omsk. Tam ho hospitalizovali 20. srpna po nouzovém přistání letadla, když se mu během letu z města Tomsk do Moskvy udělalo nevolno.

Pokud by se potvrdilo obvinění německé vlády, že nejsilnějšího politického oponenta ruského prezidenta Vladimíra Putina otrávili, Trump by byl podle vlastních slov „velmi rozzlobený“ . Odmítl však odpovědět, jak by Spojené státy v takovém případě zareagovali.

Trump prohlásil, že je „na Rusko výrazně tvrdší než kdokoli jiný“, ovšem na druhou stranu považuje probíhající jednání s Moskvou o kontrole jaderných zbraní za důležitější než jakékoli jiné téma. „To je to nejdůležitější,“ zdůraznil.

Indie se stala třetí zemí na světě, kde počet lidí nakažených koronavirem překonal hranici čtyř milionů. Nový rekord zaznamenala i v počtu nových případů nákazy za 24 hodin, uvedli v sobotu CNN.

V Indii přibylo v pátek podle tamního ministerstva zdravotnictví 86.432 infikovaných, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 4 043 179. Indie se tak v této statistice zařadila na třetí místo za Spojené státy (více než 6,3 milionu nakažených) a Brazílii (přibližně 4,1 milionu).

Denní nárůst více než 80.000 případů je hlášen třetí den po sobě. Indie přitom jen před 13 dny překonala hranici tří milionů nakažených.

Za uplynulý den přibylo i 1089 úmrtí, jejich celkový počet dosáhl 69.561. Z onemocnění COVID-19 se vyléčilo více než 3,1 milionu lidí, aktivních případů je 846.395.

Jednou z příčin zhoršování epidemiologické situace je zmírnění omezení, čímž se vláda snaží oživit ekonomiku. Pandemie se nyní šíří rychle zejména ve venkovských oblastech, kde je nedostatečná zdravotnická infrastruktura a obyvatelé nedodržují hygienická opatření, ovšem nepolevuje ani ve velkých městech jako Dillí či Bombaj.

Epicentrem pandemie je stát Maháráštra, kde se vyskytuje téměř čtvrtina nových denních případů nákazy. Odborníci přitom předpokládají, že každý den přibývá mnohem více případů nákazy, než hlásí ministerstvo zdravotnictví.

Vojáci v africkém státě Niger letos popravili desítky civilistů během protipovstalecké kampaně vedené proti džihádistům v nepokoji sužovaném regionu Tillaberi. 

Od roku 2015 Niger čelí vlně džihádistických útoků v oblasti hranic s Mali a Burkina Faso na západě země. V regionech Tillaberi a Tahoua muselo opustit své domovy téměř 78.000 lidí.

Národní armáda Nigeru a sousední státy Mali a Burkina Faso jsou obviňovány z válečných zločinů, kterých se měli dopouštět během protipovstalecké operací.

Národní komise pro lidská práva v Nigeru vyšetřovala podněty od Amnesty International a dalších lidskoprávních organizací a zjistila, že v období mezi 27. březnem a 2. dubnem bylo nezvěstných 102 civilistů. „Byly spáchané popravy neozbrojených civilistů. V rámci našich operací jsme objevili nejméně 71 těl v šesti masových hrobech,“ informoval prezident Pan-africké sítě pro mír.

„Jsou to složky Obranných a bezpečnostních sil (FDS), které nesou odpovědnost za tyto nezákonné popravy bez soudního procesu,“ uvedl a dodal, že mnohá úmrtí byla způsobena „chladnými zbraněmi“ a lehkými střelnými zbraněmi.