Tropická bouře Nana by měla před příchodem do Belize, který meteorologové očekávají ve čtvrtek ráno, zesílit na hurikán, informovalo ve středu americké Národní středisko pro hurikány (NHC).

Ve středu by Nana měla projít kolem severního pobřeží Hondurasu. Pro celou oblast honduraského pobřeží, Belize, Guatemaly a poloostrova Yucatán v Mexiku už meteorologové vydali výstrahu před hurikánem. Očekává se silný vítr, deště i záplavy.

Nana je už 14. bouří letošní hurikánové sezóny. NHC uvedlo, že patnáctou pojmenovanou bouří je Omar, který se objevil u východního pobřeží Spojených států a směřuje dál od pevniny. Tu by tak neměl zasáhnout.

Dosud nejsilnější bouří tento rok byla Laura, která udeřila na pobřeží Louisiany jako hurikán čtvrté kategorie minulý týden ve čtvrtek ráno s větrem s rychlostí 240 kilometrů za hodinu. Z tohoto státu hlásili závažné škody a spolu se sousedním Texasem nejméně 15 úmrtí.

Zasaženou oblast v sobotu navštívil americký prezident Donald Trump.

Trump navštívil město Lake Charles Louisianě, kde sídlí rafinerie a chemické závody. Prohlédl si tam čtvrt s vyvrácení stromy a poškozenými domy. Následně zamířil do skladu s humanitárními zásobami.

Prezident podle místních médií řekl, že ztráty na životech související s hurikánem jsou „strašlivé“.

Zásah policejních složek se odehrál na Náměstí Nezávislosti v Minsku během úterního studentského protestu. Podle CNN se protesního pochodu zúčastnilo mezi třemi a pěti tisíci lidí. Kolem čtyřiceti mladých lidí bylo policisty po zásahu odvlečeno do policejních antonů. Podle organizací monitorujících dodržování lidských práv v Bělorusku se přitom jednalo o pokojný protest.

Běloruská veřejnost se bouří už čtvrtým týdnem. Spouštěčem nepokojů se stalo mezinárodně zpochybňované vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách, ve kterých porazil protikandidátku Svjatlanu Cichanousku. Cichanouska, která se po zatčení svého politicky aktivního manžela stala hlavní tváří běloruské opozice, je nyní sama v exilu v Litvě.

Lukašenkova autokratická vláda trvá v Bělorusku už 26 let. Během návštěvy na vysoké škole ve městě Baranoviči běloruský prezident na adresu současných protestů prohlásil: „To všechno přejde.“ Lukašenko se v posledních dnech několikrát objevil na veřejnosti ozbrojen útočnou puškou.

Během protestů byla podle BBC odebrána akreditace 19 běloruským novinářům pracujícím pro BBC a další zahraničí média. Dva reportéři agentury Associated Press byli ze země vyhoštěni.

Ve Francii dnes stane před soudem čtrnáct lidí, obviněných z pomoci na přípravě útoků z ledna 2015. Během tří dnů bylo tehdy v Paříži v souvisejících teroristických útocích zabito sedmnáct lidí. Dvanáct obětí přišlo o život v redakci satirického magazínu Charlie Hebdo a jejím bezprostředním okolí. Hlavním důvodem masakru měly být karikatury proroka Mohameda, které časopis zveřejnil.

Militantní islamisté, kteří se útoku přímo účastnili, byli později zastřeleni při policejním zásahu. Čtrnáct obviněných v dnes zahájeném soudním řízení jim mělo poskytovat pomoc a podporu.

Státní zástupce Jean-François Ricard pro rozhlasovou stanici France Info uvedl, že jejich zapojení do útoků nebylo okrajové. Před soudem podle něj stojí jednotlivci, kteří se zapojili „do logistiky, přípravy událostí, kteří poskytli finanční prostředky, operační materiál, zbraně a ubytování.“ To vše je podle Ricarda „pro teroristickou akci stěžejní.“

Do masových protestů proti útoku, vedených pod heslem „Je suis Charlie“, se před pěti lety zapojily miliony lidí v mnoha městech světa.

Současná redakce magazínu Charlie Hebdo zareagovala na zahájení procesu opětovným otištěním kontroverzních karikatur ve svém nejnovějším čísle. Podle redakčního úvodníku po tomto kroku mnozí čtenáři už dlouho volali. „Vždycky jsme to ale odmítali. Ne proto, že se to nesmí… ale proto, že jsme čekali, až k tomu bude nějaký dobrý důvod.“ Zveřejnit karikatury v týdnu, kdy byl zahájen soudní proces, považují redaktoři za „zásadní“.

Soud s dalšími obviněnými z teroristických útoků z roku 2015 měl původně začít už letos v březnu, ale musel být přeložen kvůli koronavirovým opatřením. Vynesení rozsudku se očekává v listopadu.

Při pondělní tiskové konferenci v Bílém domě se Donald Trump poprvé veřejně vyjádřil ke střelci, který minulý týden dva lidi zabil a třetího zranil ve městě Kenosha ve Wisconsinu. Z činu byl obviněn sedmnáctiletý Kyle Rittenhouse, zatím ale nestanul před soudem.

Na otázku jednoho z novinářů, zda by střelbu odsoudil, prezident podle BBC odpověděl: „Zkoumáme to. Byla to zajímavá situace. Viděli jste ten samý záznam, co já. Asi se před nimi snažil utéct, vypadá to tak. A upadl a oni ho pak velmi surově napadli. Byl myslím ve velkém průšvihu. Nejspíš by ho zabili.“

Střelba se odehrála během protestů, které město zachvátily po postřelení černocha Jacoba Blakea příslušníkem policejního sboru.

Prezidentova slova na Twitteru podrobil kritice kongresman Joe Kennedy III: „Prezident Spojených států tedy omlouvá dvojitou vraždu spáchanou bělochem, který nezákonně převezl přes státní hranici útočnou pušku.“

Trump během tiskové konference odpovídal také na dotaz CNN, jestli odsoudí své stoupence, kteří po účastnících protidemonstrace stříleli paintballové projektily. K incidentu došlo v oregonském Portlandu. Při následných pouličních střetech byl zabit člen krajně pravicového uskupení Patriot Prayer Aaron Danielson.

„Barva je obranný mechanismus, barva nejsou náboje,“ uvedl Trump.

Donald Trump i po skončení předvolebního sjezdu republikánské strany ztrácí v průzkumech na svého rivala Joe Bidena. Kampaň obou uchazečů o prezidentský post se v posledních dnech soustředí na pokojné protesty i násilné nepokoje v ulicích amerických měst. O vítězi klání se rozhodne na začátku listopadu.

Vůdce hnutí Hamás Yahya Sinwar oznámil, že bylo dosaženo dohody s Izraelem na ukončení nejnovější série násilných střetů v Gaze.

Izrael byl dlouhodobě cílem útoků v podobě zápalných balónů a dalších improvizovaných zařízení, vysílaných z Gazy přes izraelské hranice. Podle stanice Al Jazeera se jimi Hamás snažil dosáhnout alespoň částečného uvolnění přísné třináctileté blokády, které Gaza čelí od roku 2007, kdy v ní militantní hnutí Hamás převzalo vládu. Izrael však odpověděl skoro měsíčním bezmála každodenním bombardováním oblasti.

Izraelské úřady také v reakci na stupňování útoků omezili palestinským rybářům přístup k moři a nařídili uzavření obchodního hraničního přechodu s Pásmem Gaza. Kvůli nedostatku paliva musela být uzavřena jediná elektrárna v oblasti a dodávky elektrického proudu byly omezeny na čtyři hodiny denně.

Tento stav se podle informací Al Jazeery projevil nejen na ještě hlubším ekonomickém propadu místních obyvatel, ale také na kvalitě vody. Čističky v Gaze pracují na snížený výkon a mnoho odpadních vod je vypouštěno přímo do moře. V Pásmu Gaza žije kolem dvou milionů lidí, polovina z nich je nezaměstnaných.

K úspěšnému vyjednávání o deeskalaci napětí významně přispěl Katar, odkud proudí k palestinským obyvatelům finanční pomoc už od roku 2018.

Britský deník The Guardian cituje zdroj z Hamásu, podle kterého bylo na základě vzájemné dohody vysílání zápalných balónů z Gazy proti Izraeli zcela zastaveno. „Od úterka budou obnoveny dodávky paliva a elektrárna se znovu rozběhne,“ uvedl dále zdroj.